Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:58Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:30Z

import na produkční server

Nová stránka

úřad – instituce, která je nástrojem [[kontrola sociální|sociální kontroly]] a má poměrně komplikovanou genezi, v níž lze rozlišit min. 3 stupně či typy: ''1.'' ''ú.'' vzniklé v rámci pospolitostí rovných (např. venkovských [[občina|občin]], antických či středověkých městských států), kde držitelé ''ú.'' reprezentují demokr. delegovanou moc; ''2.'' ''ú.'' ustavené v rámci [[panství]] (např. despotického či feudálního), kde držitel ''ú.'' vykonává vůli pána; ''3.'' ''ú.'' církevní (viz [[církev]]), jejichž držitelé jsou chápáni jako vykonavatelé vyššího poslání. Ve všech případech je charakter ''ú.'' vnitřně rozporný. ''Ú.'' vzniká jako nástroj služby ať již vůči celku, pánovi anebo Bohu, brzy se však stává sám zdrojem [[privilegium|privilegií]] toho, kdo jej zastává, proti všem spravovaným, ať již spoluobčanům, poddaným či řadovým věřícím. Tato dvojakost ''ú.'' se plně projevuje v systému [[byrokracie]], která se mění z nástroje kontroly činnosti ''úředníků'' v autonomní subjekt rozhodování. S-gie chápe ''ú.'' jako alternativní formu [[moc|moci]] vzhledem k soukromému vlastnictví, majetku, bohatství. ''Ú.'' je dominantním zdrojem moci především v netržních společnostech tradičního typu i v direktivně řízených společnostech moderních. Soukromé vlastnictví a držba veř. ''ú.'' se mohou prolínat, pokud držba ''ú.'' umožňuje obohacovat se či pokud majetek umožňuje získat ''ú.'' Obě kombinace jsou považovány za nelegitimní pouze v moderních společnostech. Úředníci v nich představují rychle rostoucí kategorii. Jejich postavení se v jistých ohledech liší od jiných zaměstnanců a vykazuje některé patrimoniální rysy: práce v ''ú.'' je prezentována jako služební povinnost a nikoli jako pouhý důsledek kontraktu uzavřeného na trhu pracovních sil, je pěstován pocit kastovní kolegiality a loajality vůči státu či jinému zaměstnavateli, jenž může nabývat charakteru až klientské věrnosti (viz [[klientelismus]]). Právě úřednictvo se stává v dějinách první kategorií, která je svým zaměstnavatelem zajišťována penzijně, na druhé straně se ale od držitelů ''ú.'' očekává přiměřený stavovský styl života a reprezentativní vystupování i v mimopracovní době. ''Ú.'' v tomto ohledu představuje kombinaci ochrany a závislosti, umožňuje svým držitelům spojovat poslušnost vůči nadřízeným s pocitem výjimečnosti vůči podřízeným i spravovaným a s pocitem závaznosti poslání a respektem vůči nadosobním principům, což je dědictvím étosu ''ú.'' církevních.

<div class="translations">
office, authorities
authorité, authorités
Amt, Behörde
ufficio, autorità
</div>

Literatura: ''Hintze, O.'': Beamtentum und Bürokratie. Göttingen 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hintze, O.'': Beamtentum und Bürokratie. Göttingen 1981.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Úřad - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server