Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:24Z

import na produkční server

Nová stránka

čarodějnice – osoby (obvykle starší ženy), jimž jsou připisovány nadpřirozené schopnosti a v některých případech i schopnosti působit na lidi, jejich majetek a na zvířata škodlivými a ničivými kouzly, ale i znalostí bylin jako tajemných léčivých prostředků, schopností věštit atd. Pojem ''č.'' je kult. a hist. velmi diferencován, ve všech kulturách však existuje. U afr. černošských kmenů to byly např. obávané konžské „lusungu“, u starých Řeků a Římanů pověstné strigy, lamie a sagae (původní lat. název pro ''č.''). Již r. 777 zřídil ''Karel Veliký'' „hrozný tribunál Veheny“ pro potírání ''č.'' v Německu, které bylo zakotveno i v právním kodexu ''Lex Salica'' (kolem r. 900). Tehdy však šlo spíše o světské právo pod pohanským vlivem. Obraz strigy, „nočního ženského strašidla“, popsal již ''Ovidius'' (''Fasti VI.''). Křesťanská církev byla k podobným zprávám dlouho zdrženlivá, až od 13. st. došlo k obratu. V pojetí středověké [[inkvizice]] byl obraz ''č.'' spojován se „zločinem magie“ (crimen magiae), resp. „maleficia“, zločinem poškozování druhých lidí, a démonolog ''J. Bodin'' (1580) definoval ''č.'' jako ženy, které se skutečně a vědomě snaží provádět škodlivá kouzla (maleficia) za pomoci ''ďábla'' (viz též [[magie]], [[démonologie]]). Kruté pronásledování začalo bullou ''Summis desiderantes affectibus'' papeže ''Inocence VIII.'' z r. 1484. V Evropě a později i jinde přivedlo na hranice statisíce (podle některých odhadů až několik miliónů) žen a skončilo až koncem 18. st. Procesy byly vedeny podle pověstného ''Kladiva na čarodějnice'' (Malleus maleficarum) z r. 1487 inkvizitorů ''H. Institorise'' a ''J. Sprengera'' a byly spojovány s krutým mučením. Někteří etnologové spatřují ve fenoménu čarodějnictví evrop. variantu šamanismu (viz [[šaman]]), jiní v něm spatřují pozůstatky pohanských kultů (''M. Murrayová''). Za ''č.'' však byly často také považovány bylinářky a „vědmy“. Sexuální aspekt čarodějnictví (pověstné orgie „sabbatu“, noční schůzky čarodějů a ''č.'') vedl některé psychoanalitiky k tomu, že vysvětlovali pronásledování ''č.'' inkvizicí jako „neurotickou reakci sexuálně frustrovaných kněží“, což podporovala i prohlášení některých inkvizitorů, že žena je bytost stojící mezi zvířetem a mužem (''J. Bodin''), jakož i to, že „kladivo“ je zaměřeno výlučně proti ženám v roli ''č.'' a že obšírně pojednává o jejich sexuálních stycích s ''ďáblem''. Liter. zpracoval toto pojetí ''S. Przybyszewski''.

Uspokojivý s-gický výklad „honu na čarodějnice“ nebyl dosud podán, i když nechybí řada různých pokusů o vysvětlení tohoto fenoménu. Zřejmě souvisí s vírou v moc ďábla, ve středověku velmi rozšířenou, která je druhem [[pověra|pověry]]. Boj proti ''č.'' byl stejně projevem strachu jako prostředkem upevňování ideol. vlivu [[církev|církve]], angažovala se v něm ale i světská moc. V pronásledování ''č.'' se uplatnili se stejnou krutostí jak katol., tak protestantští teologové. Objev „čarodějnického evangelia“, který učinil ''Ch. E. Leland'' v r. 1899 v Itálii, a zejm. dílo ''M. Murrayové'' (1921) vedly k oživení zájmu o ''č.'' a ke vzniku kultického hnutí ''Wicca'' (keltské slovo pro čaroděje), které se velmi rozšířilo zejm. v Anglii a v USA a v jehož čele stojí „vrchní čaroděj“ a „královna čarodějnic“. Rituály tohoto hnutí obsahují prvky různých pohanských kultů, zejm. „Velké Matky“ a hnutí samo je jednou z forem útěku k iracionalismu. Lidové ''č.'' lze nalézt v Evropě ještě dnes, např. v jižní Itálii. V lidových zvycích je vzpomínka na ně uchována tzv. pálením ''č.'' ve „filipo-jakubské noci“ (noc z 30. dubna na 1. května), kdy údajně bývaly kdysi pořádány sabbaty (v lese prý tou dobou rozkvétalo magické zlaté kapradí). ''Č.'' hrají roli v řadě místních [[pověst|pověstí]]. Označení ''č.'' se používá také v přeneseném pejorativním významu, většinou k symbolizaci zla, krutosti, ošklivosti a také záludnosti, prohnanosti a neproniknutelnosti.

<div class="translations">
witch
sorcière
Hexe
strega
</div>

Literatura: ''Biedermann, H.'': Hexen. Graz 1974; ''Cave, J.'' – ''DuMond, M. A.'': Čarodějky a čarodějnictví. Praha 1993; ''Kočí, J.'': Čarodějnické procesy. Praha 1973; ''Murray, M.'': (1921) The Witch Cult in Western Europe. Oxford 1963; ''Šindelář, B.'': Hon na čarodějnice. Praha 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Biedermann, H.'': Hexen. Graz 1974; ''Cave, J.'' – ''DuMond, M. A.'': Čarodějky a čarodějnictví. Praha 1993; ''Kočí, J.'': Čarodějnické procesy. Praha 1973; ''Murray, M.'': (1921) The Witch Cult in Western Europe. Oxford 1963; ''Šindelář, B.'': Hon na čarodějnice. Praha 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Čarodějnice - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server