Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:36Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:42Z

import na produkční server

Nová stránka

Štefánek Anton

<time datetime="1877-04-05">5. dubna 1877</time> ve Veľkých Levároch (Slovensko)
 <time datetime="1964-04-29">29. dubna 1964</time> v Žiaru nad Hronom (Slovensko)
<div id="photo">[[Soubor:Štefánek_Anton_01.jpg|400px]]</div>

Dětství prožil na slovenském Záhoří, odkud se poměrně chudá rodina přestěhovala do Vídně, kde Štefánek absolvoval gymnázium a v letech 1898–1902 studoval na univerzitě filosoficko-historickou specializaci. Z hmotných důvodů studia nedokončil, univerzitní prostředí však bylo místem, kde se z něj stal pročeskoslovensky orientovaný národovec. Do konce první světové války působil převážně jako novinář v různých listech i místech (Budapešť, Skalica, opět Budapešť, Brno, Praha). Po vzniku Československa vstoupil aktivně do politiky, nejprve jako člen tzv. prozatímní slovenské vlády transformované na ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska, kde měl na starosti resort školství, později s obdobnými pravomocemi na ministerstvu školství a národní osvěty. V roce 1929 působil jako ministr školství a národní osvěty. V letech 1925–35 byl poslancem a 1935–38 senátorem za agrární stranu. Byl členem několika desítek spolků, kulturních a vědeckých společností a organizací. Vysokoškolská studia dokončil na [[Komenského univerzita v Bratislavě|Komenského univerzitě v Bratislavě]] (absolv. 1923, PhDr. 1924). V průběhu 30. let docházelo k jeho stále těsnějšímu příklonu k sociologii. Od roku 1931 byl členem redakčního kruhu ''[[Sociologická revue|Sociologické revue]]'', v roce 1937 se stal neplaceným profesorem aplikované sociologie na [[Komenského univerzita v Bratislavě|Komenského univerzitě v Bratislavě]]. Na počátku války byl sice krátce vězněn, avšak v roce 1942 byl jmenován řádným profesorem sociologie. V roce 1944 se aktivně zapojil do slovenského národního povstání. Po válce se stal rektorem bratislavské univerzity, avšak po roce 1948 byl penzionován.

Štefánkovo sociologické dílo je charakteristické nezájmem o obecnou sociologickou teorii. Z tohoto rázu vybočuje rozsáhlejší studie ''Synegeneze a sociální já'' (1939), jež však zároveň ukazuje, že k teoretickým tématům Štefánka motivovala snaha o vysvětlení konkrétních problémů (zde možnost československé národní jednoty či rozdělení), nikoli přímý zájem na sociologické teorii jako takové. Centrálními tématy jeho sociologického (jakož i politického) zájmu byly národ a venkov, přičemž Štefánek považoval venkovský lid za sociální platformu slovenského národa a venkova (resp. „vonkovu“, což byl Štefánkův pojmový novotvar pro specifickou lidovou kulturu venkova v protikladu k „vidieku“ coby venkovu v čistě geografickém smyslu; „vonkovskou“ kulturu bylo lze podle něj nalézt i v městských společnostech) přisoudil v rámci slovenského národa integrativní, stabilizující funkce tönniesovské pospolitosti (''Gemeinschaft''), městu naopak charakteristiky společnosti (''Gesellschaft'').

Nejvýznamnějším Štefánkovým sociologickým dílem jsou jeho ''Základy sociografie Slovenska'' (1944/45), které představují komplexní sociologické pojednání o slovenské společnosti. Kromě úvodní metodologické kapitoly, ve které představuje sociografický přístup jako nehodnotící empiricky popisnou disciplínu založenou především na statistice a monografických výzkumech, se Štefánek věnuje obecnějším tématům sociologie venkova, inteligence, byrokracie a „národovectví“, jež vztahuje ke slovenským poměrům. Následující kapitoly se zabývají konkrétními předmětnými okruhy ze života slovenské společnosti. Nerozsáhlejší z nich pojednává o demografickém vývoji slovenské společnosti (porodnosti, sňatečnosti, migraci a tzv. „patografii“ neboli popisu patologických jevů jako je kriminalita, sebevražednost, prostituce apod.). Vedle toho věnoval Štefánek pozornost duchovní kultuře (školství, literatura) a ekonomické struktuře (vztah povolání a charakteru národa, struktura povolání, zvláštní pozornost věnuje družstevnictví). Samostatné okruhy zájmu představují otázky národnostních menšin, problematika Čechů na Slovensku či dělnická otázka.

Jako většina sociologů narozených v 19. století, sdílel i Štefánek positivistickou představu o roli rozumu (ztělesněnému mj. v empiricky založené sociologii) pro společenský pokrok. Od většiny ostatních sociologů své generace se odlišoval zejména tím, že vykročil směrem, kterým řada ostatních pouze ukazovala. Jeho sociografie, inspirovaná zejména projektem rumunské sociologické školy Dimitrie Gustiho, je projektem neteoretické sociologie, jejíž praktický potenciál leží právě v rovině technicko-empirického nehodnotícího nástroje. Štefánkovo místo v dějinách česko-slovenské sociologie je nepochybně zakladatelské pro její slovenskou část po stránce institucionální a zejména diskurzivní svým impulzem směrem k sociografickému (tj. silně empirickému) směru bádání. V letech 1939–48 vychoval generaci žáků a žaček, ačkoli jen část z nich se mohla později ve změněných politických poměrech věnovat sociologickému výzkumu.

Knihy: ''Das Schulwesen in der Slowakei: Eine pädagogisch-statistische Studie'' (Bratislava 1921); ''Školstvo na Slovensku'' (Bratislava 1926); ''Malohonstkí osvietenci'' (Bratislava 1928); ''Kollárov nacionalizmus: Homoetnologická štúdia'' (Slovanský ústav, Bratislava 1937); ''Milan Hodža: Životopisný nástin'' (Bratislava 1938); ''Zur Soziographie der geistigen Kultur in der Slowakei'' (Bratislava 1944); ''Základy sociografie Slovenska'' (Slovenská akadémia vied a umenia, Bratislava 1944/45).

Studie: Novoveká filozofia a slováci (''Hlas'' 1903); Prevezenie telesných pozostavkov J. Kollára (''Slovenský týždenník'' 1904); Vývoj politických ideí v 19. storočí: Historicko-politický štúdia (''Slovenský obzor'' 1907); Masaryk a Slovensko (''Bratislava'' 1920); Slovenská a československá otázka. (''Prúdy'' 1922); Československo a autonomia (''Prúdy'' 1923); ''Ideový'' odklad roĺníckého života (''Prúdy'' 1923); Asociácia a izolácia (''Průdy'' 1925); K duši nášho ľudu (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1925); Čo treba vedieť a pozemkovej reforme – úvod (''Bratislava'' 1925); Život a dílo Dr. Pavla Blaho (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1928); K úkolům VI. odboru ČAZ v oboru venkovské sociologie (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1928); K dalším úkolům ČAZ v oboru sociologie venkova (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1929); Príspevok ku československému bilinguizmu (''Sociologická revue'' 1931); Praktická filozofia v ľudovýchove (''Prúdy'' 1931); Národ a štát (''Prúdy'' 1932); Agrárne hnutie a jeho ideologický podklad (''Prúdy'' 1932); Exklizia o nacionalizme (''Bratislava'' 1933); Novoslováci (''Sociologická revue'' 1935); Sociologický výzkum kultúrneho života na venkove (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1935); Hodžův vztah k sociologii (''Sociologické revue'' 1938); Príspevok ku sociológii národa a nacionalizmu (''Prúdy'' 1938); Milan Hodža pred prevratom a jeho sociologický postoj (''Věstník Československé akademie zemědělské'' 1938); Syngeneza a spoločenské „ja“ (Sociologický seminář MU, Brno 1939); Sociológia Slovanstva (''Sociologický sborník'' 1946); Česi na Slovensku (''Sociologická revue'' 1946); Masaryk a dnešok (''Nové prúdy'' 1946); Sociálně politické jevy dneška (''Philosophica Slovaca'' 1946); Masaryk a Slovensko (''Sociologická revue'' 1947); Sociologia Slovanstva (''Sociologický sborník'' 1947); Politická a štátná filozofia Platóna (''Philosophica Slovaca'' 1947); Slovenská storočnica (''Sociologická revue'' 1948); Sociografický výzkum Slovenska (''Sociologická revue'' 1948).

Příspěvky ve sbornících: Masaryk a Slovensko (''Masarykova práce''. Státní nakladatelství, Praha 1930); Klerikalizmus a socializmus (''Slovensko Masarykovi''. Literárne-vedecké nakladateľstvo, Praha 1930); Školstvo v předválečném Uhorsku a na dnešním Slovensku (''Slovensko kedysi a teraz: Politický prehľad''. Orbis, Praha 1931); Školstvo na Slovensku (''Slovensko kedysi a dnes''. Orbis, Praha 1931); Príspevok ku sociológii slovenského stredoveku (''Slovensko v dobe uhorského feudalizmu''. ČZM, Bratislava 1932); Regionalismus k upevneniu československej jednoty (''Na nové cesty ve správě a řízení''. Praha 1934); Sociológia národa (''Almanach Spolku záhorských akademikov so sídlom v Malackách''. Spolok záhorských akademikov, Malacky 1938).

Literatura: Tomáš Čep: K šedesátinám PhDr. Antona Štefánka (''Sociologická revue'' 8, 1937, 1–2: 253–255); Peter Gula: Sociologia národa a nacionalizmu u Štefánka (''Sociologický sborník'' 2, 1947, 1–2); Peter Gula: Sociologia slovensko-maďarského pomeru v predprevratových rokoch u Štefánka (''Sociologický sborník'' 2, 1947, 1–2); J. Pašiak: Anton Štefánek – zakladatel slovenskej sociografie (''Sociológia'' 26, 1994, 1–2: 19–28); Branislav Štefánek: ''Anton Štefánek 1877–1977. Ĺud a národ očami sociológa''. (Poľana AG, Zürich 1977); K. Šuran: K osobnosti a dielu prof. Antona Štefánka (J. Tauber – J. Kolařík, eds.: ''Historie české a slovenské sociologie venkova''. ČAZ, Praha 1969); Ľudevít Turčan: Dejiny slovenskej sociológie a osobnosť Antona Štefánka (''Sociológia'' 24. 1992, 4: 352–354); Ľudevít Turčan: Anton Štefánek a jeho nepublikované texty (''Sociológia'' 26, 1994, 1–2: 9–18); Ľudevít Turčan - Robert Klobucký (eds.): ''Anton Štefánek. Veced - politik - novinár'' (Sociologický ústav SAV, Bratislava 2011); Włodzimierz Wincławski: ''Lud, naród, socjologia: Studium o genezje socjologii słowackiej'' (Uniwersytet Mikołaja Kopernika, Toruń 1991).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Tomáš Čep: K šedesátinám PhDr. Antona Štefánka (''Sociologická revue'' 8, 1937, 1–2: 253–255); Peter Gula: Sociologia národa a nacionalizmu u Štefánka (''Sociologický sborník'' 2, 1947, 1–2); Peter Gula: Sociologia slovensko-maďarského pomeru v predprevratových rokoch u Štefánka (''Sociologický sborník'' 2, 1947, 1–2); J. Pašiak: Anton Štefánek – zakladatel slovenskej sociografie (''Sociológia'' 26, 1994, 1–2: 19–28); Branislav Štefánek: ''Anton Štefánek 1877–1977. Ĺud a národ očami sociológa''. (Poľana AG, Zürich 1977); K. Šuran: K osobnosti a dielu prof. Antona Štefánka (J. Tauber – J. Kolařík, eds.: ''Historie české a slovenské sociologie venkova''. ČAZ, Praha 1969); Ľudevít Turčan: Dejiny slovenskej sociológie a osobnosť Antona Štefánka (''Sociológia'' 24. 1992, 4: 352–354); Ľudevít Turčan: Anton Štefánek a jeho nepublikované texty (''Sociológia'' 26, 1994, 1–2: 9–18); Ľudevít Turčan - Robert Klobucký (eds.): ''Anton Štefánek. Veced - politik - novinár'' (Sociologický ústav SAV, Bratislava 2011); Włodzimierz Wincławski: ''Lud, naród, socjologia: Studium o genezje socjologii słowackiej'' (Uniwersytet Mikołaja Kopernika, Toruń 1991).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Štefánek Anton - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server