imported>Admin: Přidána poslední věta Evžen Štern je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:46Z

Přidána poslední věta Evžen Štern je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:36Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:42Z

import na produkční server

Nová stránka

Štern Evžen

<time datetime="1889-05-07">7. května 1889</time> v Čelákovicích (okr. Praha–východ)
 <time datetime="1942-11-12">12. listopadu 1942</time> v Mauthausenu (Rakousko)
<div id="photo">[[Soubor:Štern_Evžen_01.jpg|400px]]</div>

Absolvoval právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (JUDr. 1914; viz [[Karlova univerzita v Praze]]) a Vysokou školu sociální v Paříži. Politicky se angažoval v Masarykově lidové („realistické“) straně (1908–11) a později v sociální demokracii. Během první světové války byl spolupracovníkem Františka [[Modráček František|Modráčka]], s nímž redigoval ''Socialistické listy'', na rozdíl od něho však sociální demokracii neopustil. Po vzniku Československa byl v letech 1918–26 přednostou odboru pro dělnické zákonodárství na ministerstvu sociální péče. V letech 1921–26 byl členem správní rady Mezinárodního úřadu práce v Ženevě. Současně patřil mezi zakládající členy [[Sociální ústav ČSR|Sociálního ústavu ČSR]], od založení ústavu byl jeho prvním jednatelem, a podílel se také na vzniku [[Masarykova sociologická společnost|Masarykovy sociologické společnosti]]. V roce 1926 byl jmenován generálním tajemníkem Ústřední sociální pojišťovny v Praze, jejímž ředitelem se stal roku 1935. Přednášel sociální politiku na [[Svobodná škola politických nauk v Praze|Svobodné škole politických nauk v Praze]] a na Vyšší politické škole hl. m. Prahy. Jako publicista spolupracoval s deníky a časopisy ''Čas'', ''Právo lidu'', ''Akademie'', ''[[Naše doba]]'' a ''[[Sociální revue]]''. Od začátku německé okupace byl z rasových důvodů perzekvován, přesto aktivně spolupracoval s odbojovou organizací Petiční výbor Věrni zůstaneme. Na počátku okupace se skrýval, v červenci 1942 jej však udali čeští vlajkaři. Byl zatčen, odvlečen do terezínské Malé pevnosti a poté do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde zahynul.

Své dílo zahájil – ještě jako student – shrnutím názorů T. G. [[Masaryk Tomáš Garrigue|Masaryka]], v němž mj. zdůraznil jeho pojetí socialismu jako nejen hospodářského ideálu, ale také mravního stavu. Uznával Marxovo učení, avšak distancoval se od revoluční cesty k socialismu, kterého je třeba dosáhnout postupnými reformami. Tomu odpovídalo jeho široké pojetí sociální politiky, která musí vést nejen k vymýcení chudoby, ale navíc k potlačení sociální nerovnosti a prosazení sociální spravedlnosti, která zahrnuje dosažení středostavovského standardu životních podmínek pro dělnickou třídu a nejnižší vrstvy. Přikláněl se k [[Modráček František|Modráčkově]] koncepci „samosprávy práce“, tj. přeměny firem ve výrobní družstva a změny zaměstnanců ve spolupodnikatele.

Na ministerstvu sociální péče se významně podílel na vybudování odborného zázemí sociální politiky, hlavně se věnoval dělnickému zákonodárství a sociálnímu pojištění. Vypracoval návrhy zákonů o osmihodinové pracovní době a placené dělnické dovolené, jimiž se Československo zařadilo mezi země s nejvyspělejším sociálním zákonodárstvím. V bilanci sociálních reforem prvního desetiletí však zaujal kritické stanovisko k dosaženému stavu s tím, že mzdy jsou u nás v porovnání s ostatními průmyslovými zeměmi příliš nízké (čehož využívá exportní průmysl), takže ve druhém desetiletí bude nutné zvýšit životní úroveň pracujících vrstev cestou růstu mezd i důchodů.

Ve své poslední knížce vylíčil poznatky z cesty do Sovětského svazu, která prý upevnila jeho „socialistické přesvědčení a sebevědomí“. Odnesl si z ní pozitivní obraz beztřídní, nicméně diferencované společnosti, sociálně spravedlivější a hospodářsky účelněji organizované, která na rozdíl od nacismu a fašismu bude mít trvalý vliv na vývoj světa. Sám sebe definoval jako socialistu, který je proti buržoazii i proletariátu, ve prospěch společnosti tvořené pouze středním stavem – „aby příliš odstředivé výjimky dolů i nahoru zmizely“. Kulturní vyspělost a sociální spravedlnost kladl na stejnou úroveň a do spojitosti.

Knihy: ''Názory T. G. Masaryka'' (Grosman a Svoboda, Praha 1910; 2. vyd. 1918); ''Kollektivism'' (A. Svěcený, Praha 1912); ''O současném českožidovství'' (Rozvoj, Praha 1915); ''Socialism a imperialism'' (A. Svěcený, Praha 1918); ''Naše dělnické zákonodárství'' (ÚDNK, Praha 1920; spoluautor J. Picek); ''Základy československého dělnického práva'' (Praha 1923; 2. vyd. 1926); ''Na cestě k hospodářské demokracii'' (MSS, Praha 1926); ''Le socialisme de Masaryk'' (Eglantine, Bruxelles 1926); ''Současné otázky sociálního pojištění'' (Sociální služba, Praha 1926; s kolektivem); ''Novelisace sociálního pojištění'' (Svaz národního osvobození, Praha 1927); ''Sociální vymoženosti a břemena u nás a v cizině'' (VV ČSDSD, Praha 1927); ''Útoky na sociální pojištění'' (A. Svěcený, Praha 1927; spoluautor L. Winter); ''Deset let naší sociální politiky'' (Sociální ústav, Praha 1929); ''Sociální politika a socialismus'' (Praha 1932); ''Světová hospodářská krise a nezaměstnanost'' (Sociální ústav, Praha 1932); ''Krise a nezaměstnanost'' (Čin, Praha 1932); ''Technický pokrok, pracovní doba a mzdy'' (A. Svěcený, Praha 1934); ''Sociální pojištění v SSSR'' (P. Prokop, Praha 1935); ''Kam spěje SSSR? Poznatky a úsudky z cesty Sovětským svazem'' (Svaz národního osvobození, Praha 1935).

Studie: Socialism a imperialism (''Naše doba'' 1918); Dělnická smlouva s Francií (''Sociální revue'' 1920); Úprava pracovních poměrů domácích dělníků (''Sociální revue'' 1923); Osmihodinová doba pracovní a mezinárodní situace (''Sociální revue'' 1924); Sociální podnikatel (''Sociální revue'' 1925); Skutečná mzda dělníků u nás a v cizině (''Sociální revue'' 1925); Politický profil dra L. Wintra (''Sociální revue'' 1926); Deset let naší sociální politiky (''Sociální revue'' 1929); Sociální politika a socialismus (''Sociální revue'' 1931); Mzdová politika v době hospodářské krise (''Sociální revue'' 1931, 1933); Kritický rozbor péče o nezaměstnané v Československu (''Sociální revue'' 1932); Praktický význam zkrácení pracovní doby (''Sociální revue'' 1934); Druhá novela sociálního pojištění dělnického (''Sociální revue'' 1934); Zaměstnanost, pracovní doba a mzdy (''Sociální revue'' 1934); Hospodářské plánování v SSSR (''Sociální revue'' 1934); Masarykova sociální škola (''Sociální revue'' 1934); O nezaměstnanosti pracující mládeže (''Sociální revue'' 1934); Sociální pojištění v Sovětském svazu (''Sociální revue'' 1934); Žena a rodinný život v SSSR (''Sociální pracovnice'' 1935).

Literatura: Alena Hájková: O životě a smrti Evžena Šterna (''Terezínské listy'' 2003, 31: 41–51).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]'' 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
[[Kategorie:SCSg]]

← Starší verze		Verze z 8. 12. 2018, 20:59
Řádek 22:		Řádek 22:
	[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]		[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
	[[Kategorie:SCSg]]		[[Kategorie:SCSg]]
		+	----
		+	Evžen Štern je autorem [[KBCSg:Štern Evžen\|některých publikací]] v [[KBCSg\|Knižní bibliografii české sociologie]].

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Alena Hájková: O životě a smrti Evžena Šterna (''Terezínské listy'' 2003, 31: 41–51).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Štern Evžen - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Evžen Štern je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server