Auerhan Jan - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Jan Auerhan je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:30Z

Přidána poslední věta Jan Auerhan je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:10Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:05Z

import na produkční server

Nová stránka

Auerhan Jan

<time datetime="1880-09-02">2. září 1880</time> v Leštině u Světlé (okr. Havlíčkův Brod)
 <time datetime="1942-06-09">9. června 1942</time> v Praze
<div id="photo">[[Soubor:Auerhan_Jan_01.jpg|400px]]</div>

Po ukončení gymnázia v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod) vystudoval na české Karlo-Ferdinandově univerzitě (viz [[Karlova univerzita v Praze]]) práva a národohospodářství (JUDr. 1904). Od roku 1906 působil v Zemské statistické kanceláři království českého, od roku 1919 ve [[Státní úřad statistický|Státním úřadu statistickém]], kde byl od roku 1926 přednostou odboru a viceprezidentem, v letech 1929–39 prezidentem. V roce 1930 se na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy habilitoval z antropogeografie. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 požádal o penzionování. Dne 6. června 1942 byl těžce nemocný a téměř invalidní Auerhan zatčen a následně popraven. V roce 1947 byl in memoriam jmenován profesorem UK.

Od svých gymnaziálních let se hluboce zajímal o krajany žijící v zahraničí. Počínaje rokem 1906 postupně navštěvoval jednotlivé oblasti, kam krajané odešli: byl v Chorvatsku, v Banátu, v Bosně, v Polsku a na Volyni. Studoval zvláště kulturní zvyky, každodenní život krajanů a postavení menšin v jednotlivých evropských státech. Jeho články vycházely v časopisech ''Vyšehrad'' nebo ''Český lid''. Od roku 1906 byl spolupracovníkem Národní rady české. Po vzniku samostatného Československa inicioval založení [[Československý ústav zahraniční|Československého ústavu zahraničního]], který mapoval situaci zahraničních Čechů a Slováků a poskytoval jim podporu a pomoc. Stál v jeho čele v letech 1928–39; ústav byl po okupaci v březnu 1939 zrušen a jeho majetek zabaven. Auerhan se s několika spolupracovníky pokusil v práci pokračovat pod hlavičkou Domoviny zahraničních krajanů, ale i tato činnost musela být v roce 1941 zastavena; dokumenty byly předány do Náprstkova muzea.

Auerhan během své dlouholeté činnosti ve statistické službě publikoval ve ''[[Statistický obzor|Statistickém obzoru]]'' řadu odborných statí z různých oborů statistiky dle potřeb této instituce (např. k zemské samosprávě, stěhování obyvatelstva, statistice veřejných knihoven, k zemědělství a lesnictví). Patřil k předním statistikům své doby, statistiku vnímal jako službu státu, která při jeho řízení pomáhá tím, že podává co nejvěrnější obraz skutečných poměrů. Z dnešního pohledu jsou cenné zvlášť práce týkající se národnostní problematiky, zejména postavení menšin v Československu i v dalších zemích. Kromě studií o českých menšinách v jednotlivých evropských zemích vydal tři syntetické práce: v roce 1924 studii k postavení menšin v Evropě, v níž shrnul tehdy platnou menšinovou legislativu jednotlivých evropských států, v roce 1935 práci o jazykových menšinách v evropském zahraničí a v roce 1936 studii o Češích a Slovácích v zahraničí (v rámci ''Československé vlastivědy'').

Knihy: ''Osudy českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku'' (A. Hajn, Praha 1920); ''České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze'' (A. Hajn, Praha 1920); ''Čechoslováci v Jugoslávii, Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku'' (Melantrich, Praha 1921); ''Jazykové menšiny v Evropě'' (Nové Čechy, Praha 1924); ''Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí'' (Orbis, Praha 1935).

Studie: Jazykové menšiny ve Francii (''Naše doba'' 1927); Hustota a vzrůst obyvatelstva na Moravském Slovácku v letech 1834–1930 (''Statistický obzor'' 1932); Využití vojenských statistik pro vědecké účely (''Statistický obzor'' 1934); Vliv železnice na vzrůst obyvatelstva okresních měst a ostatních obcí v Čechách v l. 1869–1930 (''Statistický obzor'' 1934); Dlouhověkost jako hromadný zjev (''Statistický obzor'' 1935, 1939–41); Výsledky trestní statistiky z r. 1931, zpracované z různých hledisek antropogeografických (''Statistický obzor'' 1937); Několik zajímavých poznatků ze studia dlouhověkosti (''Naše doba'' 1941).

Příspěvky ve sbornících: Češi a Slováci v zahraničí (''Československá vlastivěda V''. Sfinx – B. Janda, Praha 1936).

Literatura: Josef Hůrský: ''Univ. doc. Dr. Jan Auerhan: život a dílo'' (Zahraniční ústav, Praha 1946); Jaroslav Podzimek: 50 let od smrti Dr. Jana Auerhana (1880–1942) (''Demografie'' 34, 1992, 2: 167–169).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Josef Hůrský: ''Univ. doc. Dr. Jan Auerhan: život a dílo'' (Zahraniční ústav, Praha 1946); Jaroslav Podzimek: 50 let od smrti Dr. Jana Auerhana (1880–1942) (''Demografie'' 34, 1992, 2: 167–169).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
 [[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Od svých gymnaziálních let se hluboce zajímal o krajany žijící v zahraničí. Počínaje rokem 1906 postupně navštěvoval jednotlivé oblasti, kam krajané odešli: byl v Chorvatsku, v Banátu, v Bosně, v Polsku a na Volyni. Studoval zvláště kulturní zvyky, každodenní život krajanů a postavení menšin v jednotlivých evropských státech. Jeho články vycházely v časopisech ''Vyšehrad'' nebo ''Český lid''. Od roku 1906 byl spolupracovníkem Národní rady české. Po vzniku samostatného Československa inicioval založení [[Československý ústav zahraniční|Československého ústavu zahraničního]], který mapoval situaci zahraničních Čechů a Slováků a poskytoval jim podporu a pomoc. Stál v jeho čele v letech 1928–39; ústav byl po okupaci v březnu 1939 zrušen a jeho majetek zabaven. Auerhan se s několika spolupracovníky pokusil v práci pokračovat pod hlavičkou Domoviny zahraničních krajanů, ale i tato činnost musela být v roce 1941 zastavena; dokumenty byly předány do Náprstkova muzea.
-Auerhan během své dlouholeté činnosti ve statistické službě publikoval ve ''[[Statistický obzor|Statistickém obzoru]]'' řadu odborných statí z různých oborů statistiky dle potřeb této instituce (např. k zemské samosprávě, stěhování obyvatelstva, statistice veřejných knihoven, k zemědělství a lesnictví). Patřil k předním statistikům své doby, statistiku vnímal jako službu státu, která při jeho řízení pomáhá tím, že podává co nejvěrnější obraz skutečných poměrů. Z dnešního pohledu jsou cenné zvlášť práce týkající se národnostní problematiky, zejména postavení menšin v Československu i v dalších zemích. Kromě studií o českých menšinách v jednotlivých evropských zemích vydal tři syntetické práce: v roce 1924 studii k postavení menšin v Evropě, v níž shrnul tehdy platnou menšinovou legislativu jednotlivých evropských států, v roce 1935 práci o jazykových menšinách v evropském zahraničí a v roce 1936 studii o Češích a Slovácích v zahraničí (v rámci ''Československé vlastivědy'').
+Auerhan během své dlouholeté činnosti ve statistické službě publikoval ve ''[[Statisticky obzor|Statistickém obzoru]]'' řadu odborných statí z různých oborů statistiky dle potřeb této instituce (např. k zemské samosprávě, stěhování obyvatelstva, statistice veřejných knihoven, k zemědělství a lesnictví). Patřil k předním statistikům své doby, statistiku vnímal jako službu státu, která při jeho řízení pomáhá tím, že podává co nejvěrnější obraz skutečných poměrů. Z dnešního pohledu jsou cenné zvlášť práce týkající se národnostní problematiky, zejména postavení menšin v Československu i v dalších zemích. Kromě studií o českých menšinách v jednotlivých evropských zemích vydal tři syntetické práce: v roce 1924 studii k postavení menšin v Evropě, v níž shrnul tehdy platnou menšinovou legislativu jednotlivých evropských států, v roce 1935 práci o jazykových menšinách v evropském zahraničí a v roce 1936 studii o Češích a Slovácích v zahraničí (v rámci ''Československé vlastivědy'').
 <span class="section_title">Knihy:</span> ''Osudy českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku'' (A. Hajn, Praha 1920); ''České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze'' (A. Hajn, Praha 1920); ''Čechoslováci v Jugoslávii, Rumunsku, v Maďarsku a v Bulharsku'' (Melantrich, Praha 1921); ''Jazykové menšiny v Evropě'' (Nové Čechy, Praha 1924); ''Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí'' (Orbis, Praha 1935).
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 [[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
 [[Kategorie:SCSg]]