imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost socialistická v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:52Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost socialistická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:43Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:18Z

import na produkční server

Nová stránka

bolševismus – (z rus. bolšij = větší, praslov. zákl. bol = silný, velký) – organizační forma, strategie a taktika [[leninismus|leninismu]] a [[stalinismus|stalinismu]], někdy také označení pro sov. [[komunismus]]. V literatuře je ''b.'' často ztotožňován s leninismem nebo stalinismem. ''B.'' lze chápat jako proces rusifikace evrop. komunismu. Jedná se spíše o hist. fenomén, méně o ucelenou teorii. Název vznikl na 2. sjezdu ruské soc. demokratické strany, kdy ''Leninovo'' levicové křídlo získalo náhodnou a jedinečnou většinu při hlasování. Od té doby se označovalo „bolševici“ (tj. většina), což přešlo do názvu strany po definitivní roztržce s menševiky v r. 1912. ''B.'' se zpravidla dělí do několika etap: ''1.'' od založení strany do Říjnové revoluce 1917; ''2.'' období konsolidace sov. moci, tedy válečný komunismus, NEP a začátek prosazování stalinské diktatury do r. 1934–1935; ''3.'' stalinismus s kolektivizací a industrializací včetně 2. svět. války a vytvoření sov. mocenského bloku do r. 1953; ''4.'' proces „destalinizace“ do r. 1964; ''5.'' neostalinismus do nástupu ''M. S. Gorbačova'' v r. 1985. Periodizace je problematická, ale odpovídá zhruba průběhu institucionalizace sov. moci v Rusku. Uchopení moci v říjnu 1917 bylo podmínkou pro to, aby idea komunismu byla postupně identifikována s praxí sov. politiky. Tato politika postupně přizpůsobovala teorii potřebám obrovské, izolované a v podstatě zaostalé země. V tomto procesu byly záp. a kosmopolitické hodnoty, bezesporu obsažené v [[marxismus|marxismu]], postupně nahrazovány takovými prvky rus. tradice, které navazovaly na podřízenost individua společnosti a vládci. ''B.'' je tedy specif. sov. formou marxismu, v širším pojetí i vládním systémem a ideologií ostatních social. států, pokud převzaly sov. doktrínu. Tato rusifikovaná odnož komunismu se vyvinula do podoby totalitního režimu (viz [[totalitarismus]]) s podřízením všech vrstev obyv., organizací a institucí mocenským nástrojům vládnoucí špičky.

''B.'' byl nejprve revol. teorií a praxí, která se orientovala v praktické politice na bezpodmínečné uchopení moci a použila k tomu teorii, podle níž [[revoluce buržoazní|buržoazní revoluce]] přeroste v ''proletářskou revoluci''. Součástí ''b.'', která ponejvíce čerpala z leninismu, jsou teorie kom. strany jako [[avantgarda|avantgardy]], koncepce [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]] a [[centralismus demokratický|demokratického centralismu]]. Na tomto základě se vyvinula strana kádrového typu a diktátorský spol. řád. Podstatnými znaky ''b.'' jsou zestátnění pozemků a průmyslu, které nemusí být stoprocentní, ale zahrnuje podstatnou část produkce, dále plánovitě provedená industrializace spojená s alfabetizací (v zemích s nízkou gramotností) a zpočátku i s růstem životní úrovně obyv. ve většině zemí. Tato úroveň však nikdy nedosáhla standardu vyspělých záp. zemí a dokonce se za ním stále výrazněji opožďovala. Součástí ''b.'' je rovněž radikální přeměna všech polit., spol. a kult. institucí, jakož i stupňující se teror vůči polit. opozici, který se postupně rozšiřuje na celé obyv. Protože ''b.'' nebyl schopen splnit utopické sliby, kterými bylo legitimováno uchopení moci, změnilo se v průběhu času zklamání v cynické zbožnění moci a prázdnou propagandu. Přes všechny polit. peripetie (stalinismus, destalinizace a neostalinismus) se postupně zvyšovala moc a privilegia nomenklatury, rostla korupce a klesala legitimita režimu. ''B.'' byl prostřednictvím 3. internacionály (''Kominterny'') rozšířen i na ostatní kom. strany a stal se jejich teorií a praxí. V jejím rámci si bolševici činili nárok na výlučnou interpretaci marxismu a dogmatizovali mezinár. kom. hnutí. Po smrti ''J. V. Stalina'' a ideol. rozchodu mnoha záp. kom. stran se SSSR se termín ''b.'' postupně z kom. ideologie vytrácel. Od r. 1968 byla idea ''b.'' nahrazena tzv. ''Brežněvovou doktrínou'', tj. právem SSSR na vojenskou intervenci, pokud je kdekoliv ohrožen „socialismus“ sov. typu.

<div class="translations">
Bolshevism
bolchevisme
Bolschewismus
bolscevismo
</div>

Literatura: viz [[leninismus]], [[stalinismus]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]'' 
[[Kategorie:Aut: Bayer Ivo]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[leninismus]], [[stalinismus]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Bayer Ivo|Ivo Bayer]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Bayer Ivo]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Bolševismus - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost socialistická v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server