Byrokracie - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost kapitalistická v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:52Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost kapitalistická v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo byrokracie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:08Z

Přidána poslední věta Viz též heslo byrokracie v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:44Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:19Z

import na produkční server

Nová stránka

byrokracie – (z řec. kratos = síla, vláda a fr. výrazu pro úřad – bureau, jenž vznikl odvozením z názvu látky, kterou byl ve středověké Francii pokrýván stůl v místnosti, když se zde měla sejít nejvyšší královská finanční rada) – termín, který se začal používat kolem poloviny 18. st., a to v těchto významech: ''1.'' v běžném styku a v novinářské praxi pro zdlouhavost, komplikovanost, nepřehlednost úředního jednání z hlediska klientů; ''2.'' v politologii pro vládu uskutečňovanou prostřednictvím jmenovaných ''úředníků'', s velmi omezenou možností občanů zasahovat do řízení veř. věcí; ''3.'' v s-gii jako snaha o racionální řízení velkých organizací správního i výrobního charakteru, což je význam ''M. Webera'', který téma ''b.'' pojal a rozpracoval systematicky. Oproti jiným formám [[správa|správy]] se ''b.'' vyznačuje rozhodováním podle obecných a neosobních pravidel, stanovením pevné kompetence jednotlivým úředníkům, hierarchickou strukturou rozhodování, odborně školeným personálem, jenž je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru. Tím vším se ''b.'' liší zejm. od předchozích forem správy a představuje podle ''Webera'' jeden ze zákl. předpokladů racionálního kap. podnikání. Další vývoj s-gie přinesl kritiku ''Weberovy'' koncepce. ''R. K. Merton'' upozornil na ritualismus ''b.'', který se projevuje tím, že dodržování předpisů a pravidel se mění z pouhého prostředku v hlavní cíl jednání ''byrokrata''. Odtud ''Mertonovo'' vymezení ''b.'' jako prostředku, který se přeměnil v samoúčel. Dysfunkční charakter ''b.'' analyzovali ve 40. a 50. l. také ''P. Selznick'', ''A. W. Gouldner'' a další. S novým pohledem na ''b.'' přišel počátkem 60. let ''M. Crozier''. Byrokratický úředník není podle něj pasivně formován tlakem své organizace, jak se domníval ''Weber'' i ''Merton''. Úředníci naopak dovedně využívají právě ty prostředky, které byly zavedeny ke kontrole jejich činnosti. ''B.'' dokáže poskytnout ochranu a alibi všem svým zaměstnancům. Ti, kdo jsou v kontaktu s realitou, nemohou rozhodovat, ti, kdo rozhodují, nemusí se obávat kontaktu s realitou. Zablokovaná komunikace je preferována všemi, neboť všechny zbavuje zodpovědnosti. ''B.'' není schopna zbavit se sama svých dysfunkcí, protože každou změnu je ochotna provádět pouze byrokratickými opatřeními. Jestliže se ''Weber'' domníval, že přísně racionální organizace připraví člověka o jeho lidskost, podle ''Croziera'' egoismus člověka triumfuje a připravuje organizace o jejich racionalitu.

Téma ''b.'' tak představuje pro s-gii určitou výzvu. [[dysfunkce|Dysfunkce]], [[přemístění cílů]], samoúčelnost tohoto lidského výtvoru přispěla v 60. l. ke zpochybnění optimistických představ s-gie o možnosti programované společnosti. Stinné stránky organizovaného jednání, které právě ''b.'' dokumentuje zvlášť názorně, vedou část sociologů do pozice neoliberalismu, který požaduje, aby především státní správa získala skromnější postavení a omezila své zásahy do života společnosti, neboť společnost nelze měnit dekretem. ''Crozierův'' pohled na úředníky jako na oběti i komplice ''b.'' odpovídá důrazu [[sociologie interpretativní|interpretativní sociologie]] na interakční přístup ke společnosti, jenž vychází nikoli z pozitivistických a funkcionalistických vnějších formujících tlaků, nýbrž od aktivního jedince, který dokáže využít i těch nejvěcnějších zásad ke svým čistě osobním cílům. Komplikovanou otázkou je problém postavení ''b.'' z hlediska podílu na moci. Podle ''R. Bendixe'' a ''R. G. Dahrendorfa'' je ''b.'' v moderní společnosti všemocná, není však schopna určovat, jak má být její moc využita. Je vždy součástí vládnoucí třídy, nikdy však sama nevládne. Je to typická [[třída servisní|servisní třída]] (termín ''K. Rennera''). V zájmu ''b.'' je vždy podílet se na moci těch, kteří moc kontrolují, i když samotná ''b.'' nerozhoduje o tom, kdo to bude. ''Dahrendorf'' přirovnává ''b.'' k žoldnéřské armádě operující v podmínkách konfliktu tříd. Je neustále v boji, je však nucena dávat své síly do služeb měnících se pánů. Jednoznačné určení mocenské pozice ''b.'' je ztíženo tím, že dělba moci má v jejím případě výrazně kontinuitní charakter. Špičky ''b.'' splývají s mocenskou [[elita|elitou]], zatímco základ této organizace je tvořen bezvýznamnými a lehce zaměnitelnými zaměstnanci.

<div class="translations">
bureaucracy
bureaucratie
Bürokratie
burocrazia
</div>

Literatura: ''Crozier, M.'': La Société bloquée. Paris 1971; ''Crozier, M.'': Le Phénoméne bureaucratique. Paris 1964; ''Dahrendorf, R.'': (1957) Class and Class Conflict in Industrial Society. Stanford 1959; ''Gouldner, A. W.'': Patterns of Industrial Bureaucracy. Glencoe 1954; ''Merton, R. K.'': Bureaucratic Structure and Personality. ''Social Forces'', 1940, č. 18; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. Glencoe 1957; ''Selznick, P.'': TVA and the Grass Roots. Berkeley 1949; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1925.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[byrokracie (MSgS)|byrokracie]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[byrokracie (MSgS)|byrokracie]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Crozier, M.'': La Société bloquée. Paris 1971; ''Crozier, M.'': Le Phénoméne bureaucratique. Paris 1964; ''Dahrendorf, R.'': (1957) Class and Class Conflict in Industrial Society. Stanford 1959; ''Gouldner, A. W.'': Patterns of Industrial Bureaucracy. Glencoe 1954; ''Merton, R. K.'': Bureaucratic Structure and Personality. ''Social Forces'', 1940, č. 18; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. Glencoe 1957; ''Selznick, P.'': TVA and the Grass Roots. Berkeley 1949; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1925.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]