Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:16Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:32Z

import na produkční server

Nová stránka

chování kolektivní – termín zavedený ''R. E. Parkem'' a ''E. W. Burgessem'' v r. 1921 pro relativně spontánní, neinstitucionalizované [[chování]] větší skupiny osob, které reagují na neobvyklou, nejednoznačnou, nepřesně definovanou, nepředvídanou a neznámou situaci. První systematickou teorii ''ch.k.'' rozpracoval na bázi [[interakcionismus symbolický|symbolického interakcionismu]] ''Herbert G. Blumer'' v r. 1939, na jeho podněty navázal v 60. l. ''N. J. Smelser'', který vypracoval funkcionalistickou teorii ''ch.k.'', jež později dostala žertovný název „teorie přidané hodnoty“. ''Smelserovu'' teorii modifikoval a podstatně doplnil ''J. Lofland'', který je také tvůrcem soustavné klasifikace ''ch.k.'' ''Lofland'' říká, že ''ch.k.'' má 3 zákl. dimenze: ''1.'' dominantní emoci, jíž může být strach, radost nebo nenávist; ''2.'' org. formu, což je např. dav, masa, soc. hnutí; ''3.'' emocionální intenzitu (dav má např. větší emocionální potenciál než masa apod.). Pak lze navrhnout toto schéma:

{| class="wikitable" style="text-align: center;"
! rowspan="2"| emocionální intenzita
! rowspan="2"| forma ''ch.k.''
! colspan="3"| dominantní emoce
|-
! strach
! nenávist
! radost
|-
| větší
| davy
| dav se bojí
| nenávidí
| raduje se
|-
| menší
| masa
| masa se bojí
| nenávidí
| raduje se
|}

Podobně lze schematicky zobrazit klasifikaci forem ''ch.k.'', kterou navrhl ''Lofland'':

{| class="wikitable" style="text-align: center;"
! rowspan="2"| typ ''ch.k.''
! colspan="4"| dominantní emoce
|-
! strach
! nepřátelství
! radost
! smíšené
|-
| rowspan="2"| lokalizované (davové)
| rowspan="2"| panika
| protestní dav
| rowspan="2"| expresivní dav
| veřejný smutek
|- style="border-top: dashed 2pt darkgrey"
| lynčující dav hromadná
| hromadná sebevražda
|-
| rowspan="2"| disperzní (masové)
| rowspan="2"| masová hysterie
| rowspan="2"| zdivočení
| móda
| fáma
|- style="border-top: dashed 2pt darkgrey"
| koníčky
| městské legendy
|}

Zákl. formy ''ch.k.'', které bývají standardně předmětem zájmu, jsou: panika, masová hysterie, davové chování, zejm. chování davů aktivních, [[fáma|fámy]], móda, to, co se v anglosaské literatuře označuje termínem „fads“, a [[hnutí sociální|sociální hnutí]]. Fads (koníčky) jsou stavy ''ch.k.'', kdy se náhle objeví nějaký kult. element (hra, sbírání něčeho, dieta apod.), který se na krátký čas stane populární a rychle, téměř beze stopy zase zmizí. ''H. Blumer'' formuloval 3 obecné charakteristiky ''ch.k.'': ''1.'' vzniká jako reakce na tzv. fluidní situaci, v níž také probíhá; ''2.'' podílí se na něm dosti velký počet lidí, kteří se vzájemně stimulují a tak vytvářejí společné emocionální naladění, které je udržuje pohromadě; ''3.'' je většinou orientováno proti etablovaným soc. normám a standardnímu, normativně určenému skup. chování, což má vážný metodol. důsledek v tom, že pro analýzu ''ch.k.'' nelze použít kategorie [[kultura|kultury]] a [[struktura sociální|sociální struktury]]. ''Beth B. Hessová'' situuje vcelku standardně ''ch.k.'' na 4 kontinuích: spontánní – strukturované, krátkodobé – dlouhodobé, expresivní – instrumentální, vědomě – nevědomě motivované. Z hlediska míry strukturovanosti pak jednotlivé typy ''ch.k.'' uvádí v tomto pořadí: koníčky, módy, masová hysterie, panika, expresivní dav, soc. revoluce.

Bylo rozpracováno několik teorií ''ch.k.'' s různou hodnotou a mírou empir. podložení. K nejdůležitějším patří: ''Blumerova'', založená na premisách symbolického interakcionismu; klasická teorie nákazy, vycházející z ''Le Bonovy'' teorie davového chování, jejíž podstatou je předpoklad, že ve všech formách ''ch.k.'' dochází k emocionální nákaze, která danou kolektivitu udržuje pohromadě, současně jí však dává iracionální a nezřídka násilnické rysy; konvergenční teorie, která má podloží psychoanalytické a vychází z premisy existence shodných latentních dispozic, které se v ''ch.k.'' pouze manifestují a davové chování pak není ničím jiným než sumou individ. reakcí na společný podnět (experimentálně to ověřoval ''S. Milgram''); teorie vzniku nových norem (emergent-norm theory), navržená ''R. H. Turnerem'' a ''L. M. Killianem'' (1972), která popírá tezi, že ''ch.k.'' není řízeno žádnou normou a snaží se doložit, že v průběhu ''ch.k.'', které vzniká spontánně, se postupně vynořují a ustavují specif. normy, které ''ch.k.'' posléze řídí, byť většinou jde o normy, které neodpovídají struktuře standardních akceptovaných norem; teorie přidané hodnoty, což je proslulá šestistupňová ''Smelserova'' koncepce; teorie mobilizace zdrojů. ''Smelserova'' teorie uvádí 6 podmínek, které musejí být postupně splněny, aby k ''ch.k.'' vůbec došlo: ''1.'' strukturální způsobilost, tzn. v soc. struktuře a v jejích insitutcích musí být zabudována možnost vzniku situace, která vyvolá ''ch.k.''; ''2.'' strukturální napětí, tzn. že ze situace určitým způsobem dramatizované, která se stává nepřehlednou a problémovou, vzniká soubor negativních, nepříjemných psychol. stavů; ''3.'' společně sdílené názory, přesvědčení a víry (posléze bylo dodáno – a ideologie) o tom, jak situaci řešit nebo jak na ni reagovat společně, kolekt.; ''4.'' spouštěcí faktor, což je neočekávaná, obvykle dramatická událost s širokou publicitou; ''5.'' mobilizace k akci, což je vyjádření ochoty spojit se ke kolekt. jednání; ''6.'' pokles soc. kontroly, a to jak vnější, tak vnitřní.

''Smelserova'' teorie nebyla sice přijata jednoznačně, zejm. jeho třetí předpoklad byl nejednou kritizován, nicméně jde asi o nejrozšířenější teorii ''ch.k.''. Teorii mobilizace zdrojů vypracoval ''Ch. Tilly'' a korigovali ''M. Zalde'' a ''J. D. McCarthy'' v kontextu analýzy [[hnutí protestní|protestních hnutí]] a soc. revolucí. Podle ''Tillyho'' protestní aktivita jako zákl. forma ''ch.k.'' není abnormální reakcí na abnormální situaci, která přitahuje především alienovaná a marginalizovaná individua, ale naopak – jde o součást procesu distribuce a redistribuce zdrojů. Teorie mobilizace zdrojů se snaží vždycky odpovědět na dvě otázky – které zdroje (polit., kult., ekon., soc., ekologické) mají být aktivizovány a jak silný je ten, kdo aktuální distribuci potenciálně aktivizovaného zdroje kontroluje. Na tom závisí zdar protestní aktivity. Dalšími podmínkami je vůdcovství, administrativní a org. zdatnost, komunikační síť, stupeň legitimity, kterou hnutí získalo v širší veřejnosti. Zejm. téma [[legitimita|legitimity]] je dnes předmětem rozsáhlých analýz v souvislosti s ''ch.k.'' Protestní aktivity většinou bývají organizovány a stimulovány lidmi nikoliv marginalizovanými: feministické hnutí neiniciovaly ani neudržují při životě nejbezmocnější a nejvíce utiskované ženy, černošské hnutí za občanská práva nevedli a neudržují lidé reprezentující nejchudší a nejpotřebnější vrstvy černošské populace atd. V souvislosti se zkoumáním ''ch.k.'' se analyzují další podstatné fenomény, jako je kolekt. ohrožení (reálné a fiktivní, např. ekologické ohrožení, ohrožení AIDS apod.), teror a terorismus, role symbolického násilí a nátlaku, nenávistné sportovní davy (výzkumy a teorie ''Gladys Langové'', 1981), agresivní pouliční davy, různé druhy extatického chování, projevy náb. fanatismu, hromadné sebevraždy atd. V čes. zemích výzkum ''ch.k.'' zatím nemá tradici a aktuálně se příliš nerozvíjí.

<div class="translations">
collective behaviour
comportement collectif
Kollektivverhalten
comportamento collettivo
</div>

Literatura: ''Lofland, J. F.'': Collective Behavior: Elementary Forms. In: ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R. H.'' eds.: Social Psychology. New York 1982; ''Lofland, J. F.'': Protest: Studies in Collective Behavior and Social Movement. New Brunswick 1985; ''Rose, J. D.'': Outbreaks: The Sociology of Collective Behavior. New York 1982; ''Smelser, N. J.'': The Theory of Collective Behavior. New York 1962; ''Tilly, Ch.'': From Mobilization to Revolution. Reading 1978; ''Turner, R. H.'' – ''Killian, L. M.'': Collective Behavior. Englewood Cliffs 1972.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 68: / Řádek 68: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Lofland, J. F.'': Collective Behavior: Elementary Forms. In: ''Rosenberg, M.'' – ''Turner, R. H.'' eds.: Social Psychology. New York 1982; ''Lofland, J. F.'': Protest: Studies in Collective Behavior and Social Movement. New Brunswick 1985; ''Rose, J. D.'': Outbreaks: The Sociology of Collective Behavior. New York 1982; ''Smelser, N. J.'': The Theory of Collective Behavior. New York 1962; ''Tilly, Ch.'': From Mobilization to Revolution. Reading 1978; ''Turner, R. H.'' – ''Killian, L. M.'': Collective Behavior. Englewood Cliffs 1972.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Chování kolektivní - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server