ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo skupiny sociální věkové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:31Z

Přidána poslední věta Viz též heslo skupiny sociální věkové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:24Z

import na produkční server

Nová stránka

cyklus životní – rozmezí jednoho lidského života, resp. sled veškerých podstatných životních změn a událostí, které jej charakterizují. ''C.ž.'' zahrnuje všechny klíčové body socializačního procesu jednotlivce, postupné přebírání nových rolí i opouštění rolí starých. Některé nové role člověk už před tím, než je převezme, pozoruje, učí se je znát a chápat a prožívá je na příkladu osob ve svém bezprostředním okolí, zpravidla nejprve v rodině, později v dalších spol. skupinách a institucích, v nichž působí. Jsou to role rodinné, ale zčásti i pracovní aj. ''C.ž.'' je fázován právě okamžiky životních rolí, resp. životní situace. V těchto bodech se střetává obecná zkušenost se zcela ojedinělými prožitky, individ. dispozice k orientaci na určité hodnoty formující cíle života s vlivem vzdělání, talent a schopnosti ztěžující nebo usnadňující dosažení životních cílů se spol. okolnostmi a podmínkami, které jsou jednotlivci dány stejně jako plynutí jeho biol. životního času. Na rozdíl od [[cyklus rodinný|rodinného cyklu]], vztahujícího se k událostem rodiny, ''c.ž.'' se váže na jedince a jeho biol. a spol. předpoklady k životu, k dosažení a prožití jeho možností. Je zjevné, že ''c.ž.'' je podmíněn a fixován zejm. biol. věkem – v obecné rovině [[naděje dožití|nadějí dožití]], která se mění v čase i kult. prostoru. Tím lze vysvětlit nejen podobnosti v ''c.ž.'' lidí, ale i rozdílnosti osudů jednotlivců v různých typech společností. Hromadné změny chování jednotlivců a ''c.ž.'' způsobují novodobé války, během nichž se individ. ''životní dráhy'' (jako jednotlivé linie ''c.ž.'') v mnohém připodobňují. Objevuje se např. nutnost hromadného odkladu narození dětí, změny profesí, vynucená mobilita aj. Bývá narušena a znejistěna očekávaná kontinuita životního chodu ve všech uvažovaných liniích (zejm. profesionální a rodinné). Zpochybnění životních perspektiv, nenaplnění očekávaných životních možností se ovšem stalo běžným jevem moderního způsobu života a není vyloučeno, že už hraje v jeho průběhu primární úlohu, stále více se vyznačující derytmizací a disharmonií. To vede k úvahám, zda jednotná, obecná koncepce fází ''c.ž.'' není už jen klasickou pojmovou s-gickou abstrakcí, příliš zjednodušujícím schématem, které už nebude vyhovovat potřebám budoucí společnosti. Členěním ''c.ž.'' se zabývá ovšem i psychologie, která vychází z ontogeneze a jednotlivé ''životní fáze'' váže na psych. i fyziologická vývojová stadia (viz [[osm věků člověka]]). S-gie většinou uvažuje o širších etapách, které se překrývají s dočasnou stabilizací určitých soc. statusů a rolí.

Nejběžnější je členění ''c.ž.'' na dětství, dospívání, dospělost a stáří. Tyto fáze jsou odlišně chápány tzv. tradičními společnostmi a společnostmi moderními, na což poukázal např. fr. historik ''Philippe Ariès''. Typickým příkladem je fáze [[dětství]]. Zatímco v dřívějších dobách bylo na ''dítě'' pohlíženo jako na malého dospělého člověka, který se od dospělých neměl odlišovat ani oděvem a měl potlačovat spontánní, nedospělé projevy, moderní společnosti přiznaly dětství nejrůznější specifika. Dítě také přestalo být závislé jen na své rodině a na jeho výchově se začala význ. podílet škola i další spol. instituce. Změnily se výrazně i citové vazby mezi rodiči a dětmi a zejm. vzrostly nároky na čas, ve kterém získává dítě potřebné formální vzdělání. Fázi ''dospívání'' uvažuje pouze moderní společnost. Je neurčitá a problematická, protože fyzické dospívání postupuje rychleji než [[zrání sociální]].

I období [[dospělost|dospělosti]] má v moderní společnosti své vážné problémy. Větší svoboda v individ. rozhodnutích a zároveň větší individ. zodpovědnost vyvolává napětí a obtíže. Tzv. krize středního věku je stále častější a vede právě k destandardizaci ''c.ž.'' Období [[stáří]] (tzv. ''třetí věk'') není rovněž prožíváno tradičním způsobem. Přibývá lidí dosahujících vyššího věku i lidí osamělých, což je důsledek [[revoluce demografická|demografické revoluce]] (viz též [[stárnutí demografické]]) i závažných změn v rodině a v požadavcích na profesionální život. ''Třetí věk'', jak se období stáří nazývá, je dnes spojen i se zcela novými postoji k prožívání. Může být novou fází ve vzdělání jednotlivců, přinést nové aktivity provozované nezávisle na nutnosti obstarávat obživu pro sebe nebo pro rodinu.

Prodlužování průměrné délky života v mnoha zemích a zlepšující se možnosti vykonávat aktivity, které byly dříve spojovány výhradně s mládím, vůbec zpochybňují tradiční fázování ''c.ž.'' Lidé již zdaleka nedodržují pravidla a normy chování vhodné jen pro určitý věk. Stále častěji a bez ohledu na věk zakládají nové rodiny, jsou sexuálně aktivní, sportují do vysokého věku a nové pokusy o dosažení kariéry realizují ve věku, kdy se dříve už přemýšlelo jen o příchodu smrti. Stále častěji také vykonávají zaměstnání nad stanovenou věkovou hranici, i když z různých důvodů. To ovšem velmi komplikuje standardní vymezení jednotlivých životních fází i samo použití pojmu ''c.ž.'' v s-gii. Přispívá k tomu i jiná vazba ''c.ž.'' na rodinný cyklus. Jednomu ''c.ž.'' už často neodpovídají dvě zákl. rodiny (ta, do které se člověk narodí, a ta, kterou sám založí), což patřilo k ideálům starších rurálních a snad i počátečních industriálních společností. Celkově se zdá, že lidé, vědomi si všech možných nečekaných přír. i spol. změn (katastrof, příznivých náhod), které narušují kontinuitu a perspektivu lidského života, stále více naplňují své představy o životě v každodenních aktivitách než v cíleném a rytmizovaném ''c.ž.'', i když potřeba časového i prostorového přesahu individ. ''c.ž.'' nemizí. První je obsažena v přetrvávajících náb. vizích posmrtného života, druhá v nadějích vkládaných do potomků.

<div class="translations">
life course, life cycle
cycle de vie
Lebenszyklus
ciclo di vita
</div>

Literatura: ''Lowenthal, M. F.'' – ''Thurnher, M.'' – ''Chiriboga, D.'': Four Stages of Life. San Francisco, Washington, London 1976; viz též [[osm věků člověka]], [[rodina]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 20: / Řádek 20: @@
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Lowenthal, M. F.'' – ''Thurnher, M.'' – ''Chiriboga, D.'': Four Stages of Life. San Francisco, Washington, London 1976; viz též [[osm věků člověka]], [[rodina]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta|Vlasta Fišerová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Fišerová Vlasta]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Cyklus životní - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo skupiny sociální věkové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server