Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:47Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:30Z

import na produkční server

Nová stránka

dějinnost – též ''historicita'' – zákl. dimenze lidského bytí spojená s vnímáním [[čas|času]] a změny, s vyčleněním „lidského“ z přír. oblasti jako autonomní sféry i s ohraničením „společenského“ (spol. skupin, ras, národů, států atd.). Výsledkem ''d.'' jsou [[dějiny]] (''historie'') jako spol. i individ. vnímaný a interpretovaný proces. Popisem konkrétních projevů ''d.'' v dějinných událostech se zabývá [[historiografie]]. V raných civilizacích dějinné koncepce nejsou přítomny, ale časové pojetí ano, a to většinou cyklické, navazující na kosmogonické představy (viz [[periodizace dějin]]). Monoteismus starověkých Židů autonomizoval lidskou sféru prostřednictvím kultu Boha a vedle cyklického pojetí času postupně vyvinul pojetí času jako vzestupné (lineární) linie. Tento proces byl završen v křesťanství, kdy dějiny začaly být chápány jako vzestupný proces, jako vývoj (ve středověku viz ''Augustinus Aurelius'', ''Otto z Freisingu'', ''Tomáš Akvinský'', v novověku na toto pojetí navazuje ''J. B. Bossuet''). Vých. větev křesťanství má v pojetí ''d.'' menší smysl pro předmětnou aktivitu člověka, ale její koncepce „dějin spásy“ je optimističtější. Záp. křesťanství se ve stopách ''Augustinových'' dívá na člověka a jeho možnosti spásy pesimisticky, ale klade důraz na dynamismus zákl. struktur bytí, na osobní oslovení. Reformace rozpoznala [[člověk|člověka]] a jeho [[práce|práci]] jako konstitutivní faktor ''d.'' Racionální koncepce ''d.'' přináší novověká filozofie: již od 15. st. se rozvíjí humanistická [[kritika pramenů]] (''L. Valla'' a další). V 18. st. zavádí ''Voltaire'' pojem ''filozofie dějin'', který označoval nejvyšší zobecnění hist. procesu (viz [[historiozofie]]). Osvícenství prosazovalo jako hybnou sílu dějin ideu [[pokrok|pokroku]], který se opírá o racionální využívání přirozených faktorů vývoje, podnebí, surovin, půdy, lidského intelektu. ''G. Vico'', ''J. G. Herder'', ''G. W. F. Hegel'' a další uznávali, že od doby ''F. Bacona'' a ''R. Descarta'' je účel poznání chápán jako zvětšení moci člověka nad přírodou a životním ideálem je činný život (vita activa).

V moderních dějinných koncepcích je člověk subjektem hist. procesu a ''d.'' je zlidšťováním člověka i světa, lidskou emancipací, především cestou poznání a práce. ''J. Locke'' ukazuje, že největší díl hodnoty dává věcem práce, která zakládá i vlastnictví. Do dějin je vkládán i etický smysl: jsou světovým soudem (''J. Ch. F. Schiller''), jejich obsahem je rozvoj pojmu [[svoboda]] (''J. G. Fichte'', ''Hegel''), podmínkou ''d.'' je sebeomezení, zdržení žádosti (''I. Kant''). ''Hegel'' vidí zákl. zdroje civilizačního pohybu – tedy ''d.'' – v práci, jazyku a organizaci; půdou ''d.'' je státní uspořádání (mimo stát nejsou dějiny). ''Hegelova'' škola vnáší od 30. l. 18. st. do analýzy ''d.'' pojem [[praxe]] a razí požadavek „filozofie praxe“ (stejně jako ''A. von Ciezkowski'', ''M. Stirner''), který je pak centrálním pojmem v ''Marxově'' a ''Engelsově'' mater. koncepci dějin, krystalizující v ''Ekonomicko-filozofických rukopisech'' (1844) a v ''Německé ideologii'' a klasicky ztvárněné v ''Kapitálu'' (I. díl, 1867). Stejně jako novokantovství (''G. A. Cohen'') omezoval i pozitivismus dějinnou dynamiku (viz [[statika sociální|sociální statiku]] ''A. Comta''), hlásal „obrat k pramenům“. Podle ''W. Windelbanda'' a ''H. Rickerta'' jsou dějiny chaotickým proudem izolovaných jevů, netvořících zákonitou souvislost. Na začátku 20. st. se objevila reakce v podobě ''filozofie života'', která analyzovala jednotlivé navzájem nepropojené a na sebe nepřevoditelné kult. epochy a okruhy (''W. Dilthey'') a v mnohém navazovala na romantiky (''F. von Schlegel'', ''F. E. D. Schleiermacher''). ''M. Weber'' do analýzy ''d.'' vnesl důležitý problém racionality a jmenovitě spol. racionality.

Zhroucení Evropy v 1. svět. válce oživilo koncepce pracující s uzavřeností jednotlivých kultur. Typickým představitelem tohoto směru je ''O. Spengler'', na něhož navázal ''Arnold J. Toynbee''. Zatímco marx. dějepisectví zdůraznilo faktory ekon., soc. a třídní a civilizační smysl techniky, řada autorů vidí v technice zhoubný fenomén (např. ''L. Mumford''), zaměřený na ovládání a manipulaci (''M. Heidegger''). Vývoj po 2. svět. válce vedl jednak ke koncepci [[determinismus technologický|technologického determinismu]], resp. ke zdůraznění [[technologie]] jako hybné dějinné síly, jednak k ocenění integrující funkce kultury a sféry hodnot (''D. Bell'' aj.). Vznikly koncepce [[společnost industriální|industriální společnosti]], [[společnost postindustriální|postindustriální společnosti]], [[společnost technetronní|technetronní společnosti]], [[společnost informační|informační společnosti]]. Nově se akcentují ekologické problémy jako doklad souvislosti člověka s přírodou (viz [[společnost riziková|riziková společnost]]). Spor mezi [[modernismus|modernismem]] a [[postmodernismus|postmodernismem]] (''J. Habermas'' – ''J. F. Lyotard'') dostal do rozporuplné diskuse otázky pokroku a dějinné kontinuity, a také sám pojem společnosti. Velmi diskutovaný je pojem „světového systému“ jako rámce vývoje moderní civilizace (''I. M. Wallerstein''). S-gie stejně jako filozofie a další humanitní vědy se svými koncepcemi reflektuje ''d.'' a účastní se procesu vytváření dějin.

<div class="translations">
historicity
historicité
Geschichtlichkeit
storicità
</div>

Literatura: ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d. I. Praha 1996.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]'' 
[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d. I. Praha 1996.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Dějinnost - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server