Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:50Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:37Z

import na produkční server

Nová stránka

dětství – první a určující etapa [[ontogeneze]] člověka, která má biol., psych. a soc. kvality. Vymezuje tzv. ''dětskou populaci'', která tvoří integrovanou součást každé společnosti a přitom specif. spol. skupinu, jejíž postavení v konkrétní společnosti, podmínky existence i typ interakce s populací dospělých závisí na kult.hist. kontextu. ''D.'' je elementem organizovaného života společnosti a podléhá změnám jako kterýkoliv jiný soc. jev. Hranice ''d.'' je pohyblivá, ať je ''d.'' chápáno biol. nebo soc. Určování ''d.'' biol. [[věk|věkem]] je běžně i v s-gii přijímáno jako základní. Psychologie i s-gie člení období ''d.'' do několika etap podle vývojového stupně, který většinou zahrnuje jak biol., tak osobnostní a socializační kritéria (viz [[osobnost]], [[socializace]]). Obecně se používá např. tato etapizace: ''1.'' prenatální období (9 měsíců před narozením); ''2.'' období novorozenecké (do 1 měsíce po narození); ''3.'' kojenecké období (do 1 roku po narození); ''4.'' období batolete (1. až 3. rok života); ''5.'' věk předškolní (3. až 6. rok života); ''6.'' věk školní (od 6. do 14., resp. 15. roku), který se dále dělí na mladší (6. až 10. rok života) a starší (11. až 15. rok života) a překrývá se již s pubescencí. S-gie často člení ''d.'' na 4 zákl. období, které se liší zejm. strukturou činností: ''1.'' do 2 let jde hlavně o biol. adaptaci, vytváření senzomotorických schémat a jejich interiorizaci; ''2.'' od 2 do 6–8 let je to období rozvoje řeči, obrazotvornosti, nápodoby, používání symboliky; ''3.'' od 6 do 8 let, někdy až do 11–13 let, probíhá rozvoj schopnosti myšlení v oblasti formální logiky, abstrakce, konstruktivní hry (velkou roli při tom hrají skupiny [[vrstevníci|vrstevníků]] a škola); ''4.'' v navazujícím období do 15 let věku (tzv. ''pubescence'', resp. raná ''adolescence'') fyziologické změny vyvolávají změny v systému emocionálním i soc. Etapy ''d.'' diferencují přístup k jeho studiu.

Spol. akceptace fenoménu ''d.'' a jeho poznání jsou ovšem neoddělitelné od historie společnosti, od její kultury, soc. uvědomění (podle ''P. Arièse'' a dalších). Pozornost věnovaná ''d.'' jako soc. kategorii, dětem jako soc. skupině a ''dítěti'' jako specif. roli v [[rodina|rodině]] i ve [[společnost|společnosti]] je úzce spjata se vznikem moderního státu a moderní rodiny, s oddělením dětí od světa práce a s jejich zařazením do institucionalizovaného výchovně vzdělávacího systému (souvisí s tím rozvoj školství, zajišťujícího přípravu na život v dospělosti). ''Hodnota dítěte'' se mění v moderní době a souvisí s procesem [[revoluce demografická|demografické revoluce]]. Nad ekon. a prestižní složkou začíná převažovat složka emocionální. Dítě už se nechápe tolik jako další skutečná či potenciální výdělečně činná osoba v rodině, ani jako dědic majetku, pokračovatel rodinné tradice, ale jako blízký, bezmocný tvor potřebující péči a lásku, který rodičům, resp. ostatním členům rodiny tento přístup recipročně vrací. Privatizace životního způsobu rodiny a snaha pomoci dětem při vstupu do světa dospělých a řada dalších faktorů vedly k tomu, že se ''d.'' a [[dospělost]] začaly výrazněji oddělovat. Přitom ale bylo ''d.'' vždy chápáno relativně, ve vztahu ke koncepci dospělého jedince, který ovšem v sobě nosí „obraz svého dětství“. ''D.'' je považováno za přechodnou fázi, která končí integrací dítěte do společnosti dospělých. I když se ale každé dítě stává posléze dospělým člověkem, fenomén ''d.'' přežívá jako trvalá součást společnosti. Náplní této kategorie, jejími soc. specifikami a také její soc. emancipací se zabývá [[sociologie dítěte]].

Přestože se na ''d.'' pohlíží víceméně jako na přípravnou fázi života člověka, jsou aktivity a role dětí ve společnosti stejně význ. jako role a aktivity dospělých. ''D.'' a dospělost jsou dva neoddělitelné strukturální elementy [[cyklus životní|životního cyklu]] i [[způsob života|způsobu života]]. Společnost nemůže poznat sebe samu, jestliže neporozumí zákonitostem ''d.'', a současně nelze poznat svět ''d.'' bez znalosti historie a zvláštnosti kultury dospělých. Děti sice žijí v podmínkách, které vytvořili dospělí, ale tyto podmínky přetvářejí i svou vlastní činností, interpertují je svým vlastním způsobem, a tím aktivně participují na životě společnosti. V současné době se mění přístup k chápání ''d.'', jeho zákl. paradigma. Uvažuje se o dětské [[kompetence|kompetenci]] a nezávislosti (např. ''L. Alanen'', ''J. Qvortrup''). Ochranná funkce dospělých nad dětmi bývá interpretována také jako ochrana zájmů dospělých a prostředek kontroly dětské populace. ''D.'' je pojímáno jako soc. [[status]], význ. komponenta [[struktura sociální|sociální struktury]]. Kromě toho jde často o závažný soc. problém. Hovoří se o ''právech dítěte''. V r. 1989 ''Valné shromáždění Organizace Spojených národů'' schválilo ''Úmluvu o právech dítěte'' jako ucelený soubor právních norem pro zajištění příznivých životních podmínek a rozvoje dětí v jednotlivých státech. Tuto úmluvu podepsalo celkem 71 států včetně Československa. Její ratifikace a z ní vyplývající závaznost plnění zákl. práv dítěte ze strany státu je považována za základ ochrany dětí, jejich zdraví, vzdělání, životních podmínek a celkového rozvoje.

<div class="translations">
childhood
enfance
Kindheit, Kindesalter
infanzia
</div>

Literatura: ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta Sociologica'', 1, 1988; ''Ariès, P.'': Centuries of Childhood. A Social History of Family Life. New York 1962; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''Matějček, Z.'' – ''Langmeier, J.'': Počátky našeho duchovního života. Praha 1986; ''Piaget, J.'' – ''Inhelderová, B.'': Psychologie dítěte. Praha 1970; ''Sandström, C. I.'': The Psychology of Childhood and Adolescence. New York 1966; ''Stone, L. J.'' – ''Church, J.'': Childhood and Adolescence. Harmondsworth 1966.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Navarová Hana]]
[[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Alanen, L.'': Rethinking Childhood. ''Acta Sociologica'', 1, 1988; ''Ariès, P.'': Centuries of Childhood. A Social History of Family Life. New York 1962; ''Kon, I. S.'': Rebjonok i obščestvo. Moskva 1988; ''Matějček, Z.'' – ''Langmeier, J.'': Počátky našeho duchovního života. Praha 1986; ''Piaget, J.'' – ''Inhelderová, B.'': Psychologie dítěte. Praha 1970; ''Sandström, C. I.'': The Psychology of Childhood and Adolescence. New York 1966; ''Stone, L. J.'' – ''Church, J.'': Childhood and Adolescence. Harmondsworth 1966.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Navarová Hana|Hana Navarová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Navarová Hana]]
 [[Kategorie:Terminologie/pohlaví, rodina, životní cyklus]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Dětství - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server