Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:46Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:27Z

import na produkční server

Nová stránka

darwinismus sociální – vnitřně značně diferencovaný směr, snažící se aplikovat ve zjednodušené podobě určité zákonitosti přírodověd. teorie ''Ch. R. Darwina'' na život společností. Vznikl a rozvinul se ve 2. polovině 19. st. Neobjevuje se pouze v s-gii, ale i v jiných spol. vědách, v publicistice, v beletrii i v politice. Za hlavní faktory spol. života považuje ''d.s.'' přirozený výběr a ''boj o život''. V s-gii patří mezi typické naturalistické směry. Jako všechny projevy [[naturalismus|naturalismu]] je i ''d.s.'' motivován snahou po zvědečtění s-gie podle vzoru již konstituovaných přír. věd. Mezi jeho představiteli najdeme zastánce soc. [[realismus|realismu]], soc. [[nominalismus|nominalismu]], zastánce rasové teorie i její odpůrce, reformisty, přívržence živelnosti spol. vývoje atd. Zákl. sjednocujícím znakem ''d.s.'' bylo chápání soc. života jako oblasti nesmiřitelného a nelítostného boje mezi jedinci i skupinami. Na této bázi vznikaly různé teorie vývoje lidstva. Mezi hlavní představitele ''d.s.'' patří ''W. Bagehot'', který ve svém klíčovém díle ''Physics and Politics'' (1869) vykládá vývoj společnosti jako boj mezi různými skupinami a rozlišuje v něm stadia: ''1.'' vytváření [[zvyk|zvyků]]; ''2.'' výbojů konstituujících národy a státy; ''3.'' [[civilizace]]. Proces, v němž skupiny s horšími zvyky jsou eliminovány skupinami s lepšími zvyky, k čemuž dochází bojem o život a což se uskutečňuje tím, že slabší jsou ovládáni silnějšími, je dějinami lidstva. Boj o život není ale podle ''Bagehota'' univerzálním principem těchto dějin, uplatňuje se pouze v některých stadiích vývoje.

''L. Gumplowicz'' ve spise ''Der Rassenkampf'' (1883) vychází z předpokladu, že lidem je vrozena vzájemná nenávist determinující vztahy mezi skupinami, národy, kmeny a rasami. [[rasa|Rasy]] však chápe specif. způsobem, jako hist. etnické kolektivity, jež jsou výsledkem soc. kult. faktorů. Byl rozhodným odpůrcem [[rasismus|rasismu]] v tradičním slova smyslu. Podle něj jednotlivá lidská plemena vznikala v evolučním vývoji nezávisle na sobě, rozdílné druhy existovaly od počátku dějin lidstva. Je to tzv. polygenetická ''teorie původu lidstva''. Kontakty těchto skupin vedly nutně ke konfliktům a k bojům, jejichž výsledkem bylo ovládnutí slabších silnějšími.

Pod vlivem ekon. vývoje bylo dřívější zabíjení poražených nahrazeno otroctvím a vykořisťováním, což znamenalo počátek třídního panství a státu. Rovněž další vývoj státu vysvětluje ''Gumplowicz'' bojem mezi skupinami, který má dvě podoby: ''a)'' třídního konfliktu, v němž panující třídu tvoří potomci vítězů a podřízenou třídu potomci poražených; ''b)'' konfliktu mezi státy, neboť přirozenou tendencí vývoje státu je jeho teritoriální zvětšování, což musí vést ke konfliktu s jinými státy a k boji, v němž vítězí lepší, tj. silnější. ''G. Ratzenhofer'' naopak vycházel z monogenetické teorie původu lidstva a vysvětloval vznik prvotních lidských skupin (rodin a kmenů) tím, že se lidé rozdělovali v důsledku boje o život. Dělba na rody a rasy je podle něho spíše důsledkem než příčinou biol. boje o život, který má v dějinách lidstva univerzální platnost. Svou teorii opíral ''Ratzenhofer'' o typologii vrozených zájmů.

V Čechách byl zastáncem ''d.s.'' částečně ''[[Tyrš Miroslav|M. Tyrš]]'', který ve stati ''Náš úkol, směr a cíl'' napsal, že dějiny lidstva stejně jako vývoj biol. organismů jsou věčným bojem o bytí a trvání, v němž podlehnou a vyhynou neschopní a pro celek závadní. Z toho pak vyvodil pravidla zdravého vývoje a úsilí o zachování národa. ''D.s.'' byl od okamžiku svého vzniku předmětem kritik z různých pozic. Mezi nejznámější kritiky patřil ''J. A. Novikov'', který sice uznával podstatnou úlohu konfliktů v raných fázích dějin, ale odmítal tezi o vrozeném nepřátelství mezi lidmi a o nevyhnutelnosti boje o život, dále ''T. H. Huxley'', který zdůrazňoval hlavně rozdíl mezi biol. ''evolucí'' a spol. [[vývoj|vývojem]] řídícím se jinými než biol. zákony, a konečně ''A. R. Wallace'', podle něhož je pro vývoj společnosti rozhodující charakter soc. uspořádání a nikoli biol. přirozenost člověka. ''D.s.'' sehrál a dodnes v některých případech hraje negativní úlohu v různých nacionalistických a rasistických polit. hnutích. Biol. vědy nepřinášejí žádné důkazy pro tvrzení, že lidem jsou vrozeny instinkty nebo sklony ke vzájemné nenávisti, ani pro tvrzení, že boj o život a přirozený výběr v biol. významu vedou v lidských společnostech k pokrokovým změnám. V rámci současných s-gických směrů nepřipadá již ''d.s.'' význ. místo. (Viz též [[bellum omnium contra omnes]].)

<div class="translations">
social Darwinism
darwinisme social
Sozialdarwinismus
darwinismo sociale
</div>

Literatura: ''Barnes, H. E.'': An Introduction to the History of Sociology. Chicago 1958; ''Martindale, D.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Barnes, H. E.'': An Introduction to the History of Sociology. Chicago 1958; ''Martindale, D.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Darwinismus sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server