Diktatura - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost post-totalitní v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:53Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost post-totalitní v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo diktatura v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:11Z

Přidána poslední věta Viz též heslo diktatura v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:01:52Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:40Z

import na produkční server

Nová stránka

diktatura – (z lat dictatura = samovláda) – v moderním užití termín nahrazující významy někdejší ''tyranie'' či [[despocie]]. V římském právu šlo o institut mimořádných pravomocí pro jednoho z obou konzulů, jemuž se dostalo označení ''diktátora'', na doporučení senátu k řešení výjimečné situace vnějšího nebo vnitřního ohrožení. Úřad byl omezen na šest měsíců a diktátor skládal účty těm, jimž vládl. Od ''Sully'' a později ''Caesara'' začali diktátoři vydávat zákony. ''D.'' ztratila termínovaný mandát i omezení ústavou. Analogicky k původnímu významu se dnes v ústavním právu řady zemí užívá výrazu „ústavní diktatura“ pro instituty umožňující dočasně omezit občanská práva, činnost zastupitelských orgánů apod. v případě přesně specifikovaných mimořádných okolností a koncentrovat moc v jediném orgánu individ. nebo kolegiálním. Pejorativních konotací začal termín nabývat za ''Napoleona'', zejm. pak za ''Napoleona III.'', ale ještě ''S. Bolívar'' nebo ''G. Garibaldi'' se úřadem diktátora honosili. Španělskou a latinskoam. variantou diktátora se stal „caudillo“ (doslova vůdce), který požívá důvěry lidu v dobách ztráty důvěry v parlamentní instituce. V podmínkách Lat. Ameriky se ''d.'' stala do určité míry hodnotově neutrální, a to jako jeden pól kontinua polit. režimů: dictadura – dictablanda (měkká diktatura) – demoeradura (tvrdá demokracie) – demokracie. V Evropě byl na konci 19. a na počátku 20. st. pojem ''d.'' užíván jako kritérium k definici polit. systému, který neguje vládnutí na základě konsensu.

Teorii ''d.'' nejpodrobněji rozpracoval ''Carl Schmitt'' (1921), který rozlišil ''d.'' suverénní a komisařskou. S odvoláním na ''Ch. L. Montesquieua'', ''J. J. Rousseaua'' a ''G. B. Mablyho'' definuje situaci vedoucí k suverénní ''d.'' jako snahu zrušit stávající řád a ve jménu lidové suverenity vytvořit novou ústavu. Nejde tedy o „diktaturu ústavní“, nýbrž o ''d.'' dovolávající se ústavodárné moci lidu. „Komisařská diktatura“ se týká ustavené moci a vzniká k záchraně ohroženého stávajícího zřízení; nemůže měnit ústavu ani zákony, ale může pozastavit účinnost ústavy a přijímat veškerá opatření k obnovení pořádku se suverénní intervencí do občanské společnosti. Bezpodmínečná poslušnost komisařské diktatuře je dočasnou cenou za ochranu před vnitřními či vnějšími nepřáteli, kterou by ve výjimečných situacích parlament nedokázal zajistit. V novějších pracích (''K. Loewenstein'') převládá důraz na postavení diktátora nad zákonem, omezeného vahou svého personálu, nikoli však ústavními zábranami ani odpovědností. V souladu s tímto trendem vyhražuje ''Juan J. Linz'' termín ''d.'' pro prozatímní vládu vzniklou v krizovém období, která se neinstitucionalizovala a představuje zlom vzhledem k institucionálním pravidlům převzetí a výkonu moci, vlastní předchozímu režimu, ať byl demokr., tradiční nebo autoritářský. Běžně je pojem ''d.'' vztahován i na polit. strany a spojován s [[totalitarismus|totalitarismem]]. Specif. termínem je [[diktatura proletariátu]].

<div class="translations">
dictatorship
dictature
Diktatur
dittatura
</div>

Literatura: ''Duverger, M.'': De la dictature. Paris 1961; ''Friedrich, C. J.'' – ''Brzeziński, Z.'': Totalitarian Dictatorship and Autocracy. New York 1967; ''Linz, J. J.'': Totalitarian and Authoritarian Regimes. In: ''Greenstein, F. I.'' – ''Polsby, N. W.'' eds.: Handbook of Political Science. Reading, Mass. 1975; ''Moore, B. jr.'': Social Origins of Dictatorship and Democracy. Boston, Mass. 1966; ''Neumann, F.'': The Democratic and the Authoritarian State. Glencoe 1957; ''Sartori, G.'': The Theory of Democracy Revisited. New Jersey 1987; ''Schmitt, C.'': Die Diktatur. Berlin 1964.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]'' 
[[Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra]]
[[Kategorie:Aut: Kunc Jiří]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[diktatura (MSgS)|diktatura]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[diktatura (MSgS)|diktatura]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Duverger, M.'': De la dictature. Paris 1961; ''Friedrich, C. J.'' – ''Brzeziński, Z.'': Totalitarian Dictatorship and Autocracy. New York 1967; ''Linz, J. J.'': Totalitarian and Authoritarian Regimes. In: ''Greenstein, F. I.'' – ''Polsby, N. W.'' eds.: Handbook of Political Science. Reading, Mass. 1975; ''Moore, B. jr.'': Social Origins of Dictatorship and Democracy. Boston, Mass. 1966; ''Neumann, F.'': The Democratic and the Authoritarian State. Glencoe 1957; ''Sartori, G.'': The Theory of Democracy Revisited. New Jersey 1987; ''Schmitt, C.'': Die Diktatur. Berlin 1964.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra|Vladimíra Dvořáková]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kunc Jiří|Jiří Kunc]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Dvořáková Vladimíra]]
 [[Kategorie:Aut: Kunc Jiří]]