Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:00Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:52:56Z

import na produkční server

Nová stránka

etika ekologická – též ''etika životního prostředí'' – oblast bádání na pomezí filozofie, resp. [[etika|etiky]] a [[ekologie]], jehož předmětem je mravní vztah [[člověk|člověka]] k [[příroda|přírodě]]. Někdy je termín ''e.e.'' používán jako označení morálky (morálních hodnot a jednání) ovlivňující ''ochranu životního prostředí'', zejm. ''ochranu přírody''. Podnět ke vzniku ''e.e.'' dala současná [[krize ekologická|ekologická krize]], která mj. odhaluje, že mravní život společnosti je deformován účastí lidí na devastaci Země. Lidé žijí na úkor stability a genetické rozmanitosti [[biosféra|biosféry]] a v tom smyslu žijí na úkor příštích generací. V této souvislosti se ukazuje jako neúnosný lhostejný vztah etických teorií k pustošení Země a k vymírání rostlinných a živočišných druhů. Současné ekologická krize je morální krizí společnosti a krizí etiky jako filozofie mravnosti. Za zakladatele ''e.e.'' je považován ''Aldo Leopold'', který požadoval, aby předmět etiky byl rozšířen nejen na vztahy mezi lidmi a mezi člověkem a společností, ale také na vztahy člověka k prostředí, k rostlinám a k živočichům, k zemi, kterou obývají. Myšlenka rozšíření etiky byla formulována již dříve (''H. Salt'', ''A. Schweitzer'' aj.). ''A. Leopold'' ji jako první rozvinul v souvislosti s moderní ekologií a pojal ji tak, aby oblast mravních vztahů zahrnovala nejen organismy, ale také ekosystémy zemí (land). Příznivé podmínky pro rozvoj a šíření ''e.e.'' vytváří rostoucí zájem veřejnosti o řešení ekologické krize (viz [[hnutí ekologické|ekologické hnutí]]). Přestává být eticky únosné považovat živočichy, rostliny, krajinu, Zemi za pouhé předměty manipulace. Ztotožnění morálnosti této manipulace s její efektivností nebo dokonce jen s jejím rozsahem není už přijatelné. Současné diskuse o ''e.e.'' se soustřeďují zejm. na následující otázky: ''1.'' je možné ''e.e.'' fil. založit na [[antropocentrismus|antropocentrismu]], na stanovisku, že člověk je zdrojem všech hodnot, a že příroda má hodnotu jen instrumentální, tedy pouze potud, pokud je prostředkem k dosažení lidských cílů, nebo je nezbytné vycházet z biocentrismu či ekocentrismu, tj. ze stanoviska, že příroda má podobně jako člověk nejen instrumentální hodnotu, ale také vnitřní hodnotu, která je nezávislá na užitečnosti a je dána tím, že příroda jest a jak jest?; ''2.'' je ''e.e.'' pouze další etickou disciplínou, v níž jsou již hotové etické či fil. principy bez zásadnějších změn aplikovány při studiu mravní dimenze vztahů mezi člověkem a přírodou, nebo je ''e.e.'' nutno chápat spíše jako oblast hledání nových etických i fil. principů, nové etiky a nové filozofie?

Při objasňování těchto otázek jsou studovány dějiny náboženství a filozofie s cílem ukázat, jaké podněty přinášejí pro vypracování základů ''e.e.'' a pro konkretizaci jejích zásad; to do značné míry určuje význam ''e.e.'' při řešení morálních problémů a při překonání hodnotových konfliktů, které vznikají v souvislosti s pustošením pozemské přírody. Předmětem pozornosti je vedle [[taoismus|taoismu]] a [[buddhismus|buddhismu]] zejména [[křesťanství]], z myslitelů např. ''František z Assisi'', ''F. Nietzsche'', ''B. Spinoza'', ''A. Schopenhauer'', ''P. Teilhard de Chardin'', ''A. N. Whitehead'', ''M. Heidegger''. K antropocentrickému pojetí ''e.e.'' se přiklánějí např. ''J. A. Passmore'', ''R. Attfield'', ''E. C. Hargrove'', jako příklady ekocentrického či biocentrického pojetí ''e.e.'' lze uvést kromě prací ''A. Leopolda'' a ''P. W. Taylora'' zejm. studie ''A. Naesse'', jenž se svou koncepcí [[ekologie hlubinná|hlubinné ekologie]] (deep ecology) distancuje od instrumentálně pojaté péče o životní prostředí. Diskuse o fil. základech ''e.e.'' nejsou uzavřeny. ''R. Nash'' dokládá, že dosavadní vývoj ''e.e.'' má revol. význam v dějinách lidského myšlení; nejedná se však o revoltu proti [[liberalismus|liberalismu]], ale spíše o jeho přeměnu a rozvinutí: nestačí respektovat práva lidských bytostí, je nutno také respektovat práva rostlin, živočichů, hor a řek, Země. Vztah ke společenství života vyznačený úctou a péčí je v dokumentu ''Caring for the Earth'' pokládán za hlavní princip trvale udržitelné společnosti (sustainable society), tj. společnosti, která umožňuje zlepšování kvality lidského života i uchování životaschopnosti a rozmanitosti pozemské přírody (viz též [[rozvoj trvale udržitelný]]). Jedním z hlavních úkolů etiky trvale udržitelného života je poskytovat oporu při překonávání konfliktů mezi lidskými právy a právy přírody. Vývoj ''e.e.'' nesměřuje k vytvoření jedné univerzální koncepce, která by vystupovala s nárokem být přijata v celosvět. měřítku; rozmanitost koncepcí ''e.e.'' odpovídá přír. a kult. rozmanitosti našeho světa.

<div class="translations">
ecological ethic(s), environmental ethic(s)
éthique écologique, éthique de l'environnement
ökologische Ethik, Umweltethik
etica ecologica
</div>

Literatura: ''Attfield, R.'': The Ethics of Environmental Concern. Oxford 1983; ''Auer, A.'': Umweltethik. Ein theologischer Beitrag zur ökologischen Diskussion. Düsseldorf 1984; ''IUCN, UNEP, WWF'': ''Caring'' for the Earth. A Strategy for Sustainable Living. Gland 1991; ''Hargrove, E. C.'': Foundations of Environmental Ethics. Englewood Cliffs, N. J. 1989; ''Hargrove, E. C.'' ed.: Religion and Environmental Crisis. Athens and London 1986; ''Kohák, E.'': The Embers and the Stars. A Philosophical Inquiry into the Moral Sense of Nature. Chicago 1984; ''Kohák, E. - Kolářský, R. - Michal, I.'' eds.: Závod s časem. Texty z morální ekologie. Praha 1996; ''Leopold, A.'': A Sand County Almanac and Sketches Here and There. New York 1949; ''Míchal, I.'': O odpovědném vztahu k přírodě (Předpoklady ekologické etiky). Praha 1988; ''Nash, R. F.'': The Rights of Nature: A History of Environmental Ethics. Madison 1989; ''Passmore, J.'': Man's Responsibility for Nature: Ecological Problems and Western Traditions. London 1974; ''Rolston, H.'': Environmental Ethics: Duties to and Value in the Natural World. N.Y. 1988; ''Taylor, P. W.'': Respect for Nature: A Theory of Environmental Ethics. Princeton 1986; ''Teutsch, G. M.'': Lexikon der Umweltethik. Göttingen, Düsseldorf 1985; ''Van De Veer, D. - Pierce, Ch.''eds.: The Environmental Ehics and Policy Book. Phylosophy, Ecology, Economics. Belmont 1994; viz též [[krize ekologická]], [[ekologie hlubinná]], [[ekologie]].

Časopisy: ''Environmental'' Ethics: An Interdisciplinary Journal Dedicated to the Philosophical Aspects of Environmental Problems.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Kolářský Rudolf|Rudolf Kolářský]]'' 
[[Kategorie:Aut: Kolářský Rudolf]]
[[Kategorie:Terminologie/životní prostředí, ekologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Časopisy:</span> ''Environmental'' Ethics: An Interdisciplinary Journal Dedicated to the Philosophical Aspects of Environmental Problems.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Kolářský Rudolf|Rudolf Kolářský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Kolářský Rudolf|Rudolf Kolářský]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Kolářský Rudolf]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní prostředí, ekologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Etika ekologická - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server