imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:53Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:02Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:01Z

import na produkční server

Nová stránka

evolucionismus – (z lat. evolutio = rozvinutí papírového svitku, čtení) – v nejširším slova smyslu názor, že žádná oblast reality není neměnná, ale vyvíjí se. I když prvky vývojových teorií se objevují už v antice, základy věd. pojetí vývoje, resp. ''evoluce'', byly položeny až moderní přírodovědou koncem 18. a během 19. st. (''P. S. Laplace'', ''Ch. Lyell'', ''Ch. R. Darwin''). K nejvýzn. stoupencům takto široce chápaného ''e.'' patřili: ''G. B. Vico'', ''J. G. Herder'', ''J. A. de Condorcet'', ''C. H. Saint-Simon'', ''H. Spencer'', ''E. B. Tylor'', ''L. H. Morgan'', ''G. W. F. Hegel'', ''F. P. G. Guizot'', ''A. H. Tocqueville'', ''A. Comte'', ''L. T. Hobhouse'', ''B. Kidd'' aj. V dějinách s-gie je pojem ''e.'' používán pro teorie společnosti, v nichž je [[společnost]] považována za složku [[příroda|přírody]], tzn. vztahují se na ni evoluční zákony objevené v přír. vědách, zejm. v biologii. ''E.'' je vnitřně značně diferencovaný směr, který se rozvinul a měl největší vliv ve 2. polovině 19. st. Patří do pozitivistického a naturalistického proudu, jehož hlavními s-gickými reprezentanty byli ''H. Spencer'', ''L. T. Hobhouse'' a ''B. Kidd'', v kult. antropologii pak ''E. B. Tylor'' a ''L. H. Morgan''. Podle evolucionistů všechny společnosti procházejí týmiž vývojovými stadii, jejichž pořadí je závazné a neměnné, plynule na sebe navazují, neexistují mezi nimi náhlé přeryvy a skoky. Evolucionisté neuznávali potřebu [[revoluce|revolucí]], považovali je za patologické, nenormální jevy. V politice ''e.'' podporoval [[reformismus]].

Podle evolucionistické teorie vývoj lidstva probíhá lineárně a lze jej znázornit vzestupnou přímkou, jejíž body tvoří jednotlivé společnosti v závislosti na stupni svého rozvoje. Některé z nich jsou na přímce níže a jiné výše, to znamená, že reprezentují různá stadia téhož vývojového procesu. Za nejrozvinutější a vývojově nejvyšší byly považovány západoevrop. společnosti, zejm. anglické. Předpokládalo se, že všechny ostatní, „vývojově opožděné“ společnosti postupně projdou stejnou cestou jako společnosti nejvyspělejší, že tento proces je přirozený, nezvratný a řídí se stejnými zákony jako biol. evoluce. Evolucionisté se domnívali, že vysvětlit jev znamená popsat jeho genezi. Odtud jejich zájem o počátky každého jevu a snaha najít tzv. nejjednodušší formy a složky spol. života, z nichž se postupně vyvinuly složité společnosti. Typické je to např. pro ''H. Spencera'', který věnoval mnoho pozornosti tzv. jednoduchým společnostem a snažil se vysvětlit jejich přechod ke společnostem složitým. Klíčovými kategoriemi ''e.'' byly pojmy pohyb, změna, vývoj a pokrok. Vzhledem k tomu, že společnost tvoří určitý celek, podle ''H. Spencera'' „organismus“, i všechny [[změna sociální|sociální změny]] jsou vzájemně závislé a změna v jedné spol. oblasti nutně vyvolává změny v jiných složkách společnosti. Dlouhodobě není možná koexistence spol. jevů, např. institucí nebo kult. elementů, jež by patřily do různých fází vývoje společnosti. Pokud se evolucionisté s takovým nesouladem ve spol. realitě setkali, uchylovali se k tzv. teorii přežitků a považovali takovou situaci za dočasnou. Zákl. evolucionistický zákon tvrdí, že vývoj všech stránek společnosti je rovnoměrný a že mezi nimi existuje přesně stanovená koexistence. Jakkoli evolucionisté uznávali, že ve vývoji se mohou objevit prvky stagnace i regresu, za normální proces považovali vzestupný vývoj, tzv. [[pokrok]]. Lidstvo jako celek se neustále zdokonaluje, stagnace a kroky zpět jsou pouze dočasné a týkají se jen jeho jednotlivých složek. Kritérium pokroku spatřoval ''e.'' v rostoucí složitosti struktury a ve zvětšování počtu plněných funkcí. Čím je společnost diferencovanější a čím více funkcí plní, tím je podle ''e.'' pokrokovější. Toto kritérium aplikovali evolucionisté i na jednotlivé složky spol. života. Hodně pozornosti věnovali v této souvislosti také klasifikacím a typologiím spol. vývoje. Mezi nejznámější patří ''Morganovo'' dělení hist. vývoje lidstva na [[divošství]], [[barbarství]] a [[civilizace|civilizaci]], ''Mainovo'' dělení na společnost statusu a smlouvy, ''Spencerova'' teorie [[společnost vojenská a společnost průmyslová|vojenské a průmyslové společnosti]] apod.

Evolucionisté sice zastávali názor, že existuje pluralita příčin vývojových změn, ale v odpovědi na otázku, která z množství příčin je hlavní, se mezi sebou často podstatně lišili, což byl jeden z důvodů, proč se ''e.'' koncem 19. st. rozpadl. Za nejdůležitější příčiny vývoje považovali: ''1.'' určité vlastnosti lidských jedinců, jejichž základem je jediná a neměnná psych. přirozenost člověka (někteří kladli důraz na intelekt., jiní na instinktivní stránky); ''2.'' přír. prostředí, zejm. tzv. geogr. podmínky (někteří byli vyznavači [[determinismus geografický|geografického determinismu]]); ''3.'' spol. a kult. faktory, mezi něž řadili demogr. faktory, jako počet a hustotu obyv., přeměny ve způsobu získávání existenčních prostředků (tzv. [[determinismus technologický|technologický determinismus]]), ekon. faktory ([[determinismus ekonomický|ekonomický determinismus]]), spol. instituce, zvyky a obyčeje; ''4.'' konflikt a boj (viz [[darwinismus sociální|sociální darwinismus]]). Koncem 19. st. se ''e.'' setkal s ostrou kritikou a zejm. v s-gii postupně ztratil zastánce i vliv. V polovině 20. st. se objevil opět zájem o problémy soc. vývoje v podobě tzv. [[neoevolucionismus|neoevolucionismu]]. Zároveň se ale objevují jiné přístupy k chápání dějin, popírající např. vývojovou kontinuitu (viz [[épistémé]], [[archeologie vědění]]).

<div class="translations">
evolutionism
évolutionnisme
Evolutionismus
evoluzionismo
</div>

Literatura: ''Barnes, H. E.'': An Introduction to the History of Sociology. Chicago 1958; ''Coser, L. A.'': Masters of Sociological Thought. New York 1971; ''Martindale, D. A.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej, díl I. Warszawa 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Barnes, H. E.'': An Introduction to the History of Sociology. Chicago 1958; ''Coser, L. A.'': Masters of Sociological Thought. New York 1971; ''Martindale, D. A.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936; ''Szacki, J.'': Historia mysli socjologicznej, díl I. Warszawa 1981.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Evolucionismus - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server