Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:07Z

import na produkční server

Nová stránka

filozofie praxe – v nejobecnějším významu část filozofie, která se zabývá otázkami lidské přetvářecí aktivity ve vztahu k přírodě a tvoří celek s filozofií ducha a filozofií života. Někdy se název ''f.p.'' používá pro nestrukturalistické a nescientistické interpretace klasického marxismu. Původně ovšem šlo o „krycí označení“, jež používal ''A. Gramsci'' pro marx. výklad světa, zejm. společnosti a dějin ve svých úvahách, které psal ve vězení (kam byl uvržen režimem Mussoliniho v r. 1926). Pojem ''f.p.'' zavedl, jak uvádí znalec a překladatel ''Gramsciho'' díla ''L. Sochor'', do it. filozofie na konci 19. st. ''A. Labriola'', který jej převzal z ''Marxových'' ''Tezí o Feuerbachovi''. Od ''Labrioly'' pojem přejali také novohegelovci ''B. Croce'' a ''G. Gentile'', s nimiž ''Gramsci'' často polemizoval, mj. právě pro ideal. interpretaci ''f.p.'', jíž se chtěla stát vlastně celá it. filozofie od konce 19. st. Podle ''Gramsciho'' však jedinou autentickou ''f.p.'' je [[marxismus]], v užším smyslu [[materialismus historický|historický materialismus]]. V polemice s knihou ''N. I. Bucharina'' ''Teorie historického materialismu: Populární příručka marxistické sociologie'' z r. 1921 odmítá ''Gramsci'' ztotožnění marxismu se [[sociologie|sociologií]], kterou interpretuje jako pozitivistickou vědu, jež je filozofií nefilozofů a snaží se popsat a schematicky klasifikovat hist. a polit. fakta podle modelu přír. věd. Takto pojatá s-gie si klade nesplnitelný úkol experimentálně postihnout zákony soc. vývoje a předvídat budoucnost se stejnou exaktností, jako to mohou alespoň v některých oblastech činit přír. vědy. ''F.p.'' je podle ''Gramsciho'' pojetí daleko širší než takto chápaná s-gie, je konkrétním studiem minulosti a aktuálním tvořením dějin, je jednotou teorie dějin a politiky, opřenou o teor. zobecnění, které umožňuje pouze dial. pohled na minulost a současnost.''Gramsci'' soustředil svůj zájem do těchto oblastí: teorie a filozofie dějin, vývoj it. kultury, hist. vývoj intelektuálních skupin, hist., současná a budoucí úloha intelektuálů ve společnosti, lidová kultura, problém hegemonie děl. třídy v moderní společnosti, problém revol. strany jako kolekt. intelektuála a moderního vladaře. Kromě toho se ''Gramsci'' osobitě vyjádřil k řadě dílčích problémů, jež spadají do s-gie jazyka, literatury, vědění, vědy a ekon. života, např. k otázkám taylorismu, byrokracie, vztahu mezi ideologií a vědou, vědou a morálkou, literaturou a soc. strukturou, k úloze lidového čtení, k církevní politice, ke katolické soc. filozofii atd. Kriticky reagoval na práce ''R. Michelse'', ale také ''A. M. Děborina'', ''M. Webera'' a dokonce i ''[[Beneš Edvard|E. Beneše]]''. ''Gramsciho'' koncepce ''f.p.'' vyvolala živé diskuse zejm. v 60. l., kdy byla na jedné straně až nekriticky integrována do filozofie a s-gie [[„nová levice“|Nové levice]], na druhé straně však kritizována pro implicitní [[revizionismus]], zvl. v pojetí hegemonie (stavěnému proti tradičnímu pojetí diktatury proletariátu) a role tzv. organických intelektuálů v moderní společnosti. Proti těmto kritikám vystoupil v několika článcích ''P. Togliatti'', který se pokusil najít souvislosti mezi ''Gramsciho'' ''f.p.'' a [[leninismus|leninismem]]. Pravicová kritika, reprezentovaná např. ''R. V. Scrutonem'', shledává v ''Gramsciho'' koncepci ideologii, která poskytuje ospravedlnění levicovému intelektuálovi v jeho dychtění po moci a která se de facto zříká nejen klasického pojetí [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]], ale dokonce znamená popření ekon. definice [[třída|třídy]] vypracované ''Marxem''. V 80. l. byly více než filozofický a s-gický odkaz ''Gramsciho'' předmětem diskuse jeho čistě polit. koncepce a souvislost jeho díla s aktuální politikou it. levice.

<div class="translations">
philosophy of praxis
philosophie de la pratique
Philosophie der Praxis
filosofia della prassi
</div>

Literatura: ''Golemba, A. B.'': Antonio Gramši. Moskva 1968; ''Gramsci, A.'': (1948) Historický materialismus a filosofie Benedetta Croceho. Praha 1966; ''Gramsci, A.'': (1949) Poznámky o Machiavellim, politice a moderním státu. Praha 1970; ''Gramsci, A.'': Selections from the Prison Notebooks. Roma 1957; ''Gramsci, A.'': Sešity z vězení. Praha 1959; ''Scruton, R.'': Thinkers of the New Left. London 1985.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Golemba, A. B.'': Antonio Gramši. Moskva 1968; ''Gramsci, A.'': (1948) Historický materialismus a filosofie Benedetta Croceho. Praha 1966; ''Gramsci, A.'': (1949) Poznámky o Machiavellim, politice a moderním státu. Praha 1970; ''Gramsci, A.'': Selections from the Prison Notebooks. Roma 1957; ''Gramsci, A.'': Sešity z vězení. Praha 1959; ''Scruton, R.'': Thinkers of the New Left. London 1985.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Filozofie praxe - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server