Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:05Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:08Z

import na produkční server

Nová stránka

filozofie vědy – specif. fil. směr nebo odvětví zaměřené na studium [[věda|vědy]] a věd. činnosti. Své kořeny má již v antice – v ''Aristotelových'' ''Druhých analytikách''. Většího rozšíření se jí ovšem dostalo až v novověku v souvislosti s rozvojem vědy, a to jak u představitelů [[racionalismus|racionalismu]] (např. ''R. Descarta'' a ''G. W. Leibnize''), tak u stoupenců [[empirismus|empirismu]] (např. ''F. Bacona''). V Čechách byla rozvíjena ''f.v.'' i ve formě vědosloví (''[[Bolzano Bernard|B. Bolzano]]'') nebo v rámci tzv. konkrétní logiky (''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]'') – v obou případech v návaznosti na [[logika|logiku]]. Systematičtější výzkum ''f.v.'' provedli až koncem 19. st. představitelé empirismu. Zkoumalo se, jak vznikají a jak jsou zdůvodnitelné věd. hypotézy, v čem vlastně tkví specifičnost induktivních procesů, zda lze převést teor. pojmy, resp. [[jazyk teoretický|teoretický jazyk]], na pojmy observační, resp. [[jazyk observační]] (''J. S. Mill'', ''E. Mach'', ''K. Pearson''). Tyto otázky později ve vyhrocené podobě studovali představitelé [[neopozitivismus|neopozitivismu]]. Intenzívní studium v oblasti ''f.v.'' proběhlo pod vlivem [[Vídeňský kruh|Vídeňského kruhu]], který spojil tradici empirismu s výsledky moderní logiky a studia základů matematiky. Pro neopozitivistické filozofy se vlastně celá [[filozofie]] redukuje na ''f.v.'', neboť podle nich filozofie není ničím jiným než analýzou vět a pojmů empir. věd. Z filozofie mají být takto eliminovány všechny pseudoproblémy ontologické povahy, má být zbavena veškeré metafyziky a jediné podněty pro její rozvoj mají vycházet z problematiky vědy a věd. činnosti. Tato orientace ''f.v.'' byla postupně rozpracována a také kriticky přehodnocována a modifikována, a to i samými představiteli ''Vídeňského kruhu''. U představitelů postpozitivismu se ''f.v.'' dostává do úzké spojitosti s historií vědy. Jako relevantní téma ''f.v.'' se připouští i otázka ontologických základů vědy, do popředí vystupují specif. fil. otázky přír. a spol. věd a ''metodologie vědy.''
Dnes zahrnuje ''f.v.'' především tyto tematické okruhy: analýzu pojmové struktury věd. systémů ([[explikace|explikaci]], [[klasifikace|klasifikaci]], [[definice|definici]]), deduktivní výstavbu věd. teorií ([[axiomatizace|axiomatizaci]], [[formalizace|formalizaci]]), specif. vlastnosti věd. teorií (vztah hypotéz k teorii, status a funkci věd. teorií, vznik a vývoj věd. teorií, přechod od jedné teorie k druhé, [[explanace|explanaci]], [[predikce|predikci]], retrodikci), analýzu [[jazyk vědy|jazyka vědy]] (vztah observačního a teor. podjazyka, povahu teor. entit, možnost jejich eliminace, teor. impregnaci empir. pojmů, otázky věd. činnosti a metod věd. práce – [[analogie|analogii]], [[heuristika|heuristiku]], [[inovace|inovaci]], vztah indukce a [[dedukce]], justifikaci indukce apod.). Výběr otázek je zčásti podmíněn světonázorovým stanoviskem. Pro představitele kritického racionalismu (''K. R. Popper'') je rozhodující problematika [[falzifikace]], dedukcionismu, demarkace vědy a pseudovědy a růstu věd. poznání. Pro představitele [[realismus|realismu]] (''W. V. O. Quine'') je relevantní problematika ontologické fundace vědy i otázka, do jaké míry jsou přijatelné metafyzické entity. Z hlediska s-gie jsou důležitá i zaměření ''f.v.'' na zkoumání fil. otázek jednotlivých vědních oborů na základě kategorie času, prostoru a [[kauzalita|kauzality]] a na základě metody [[měření]] a [[experiment|experimentu]].

<div class="translations">
philosophy of science
philosophie de la science
Philosophie der Wissenschaft, Wissenschaftsphilosophie
filosofia della scienza
</div>

Literatura: ''Danto, A.'' – ''Morgenbesser, S.'' eds.: Philosophy of Science. Cleveland, New York 1960; ''Essler, W. K.'': Wissenschaftstheorie, 3 sv. Freiburg, München 1970–1973; ''Frank, P.'': Philosophy of Science. The Link between Science and Philosophy. New York 1957; ''Kedrov, B. M.'': Filozofia a veda. Bratislava 1980; ''Kutschera, F. V.'': Wissenschaftstheorie, 2 sv. München 1972; ''Nagel, E.'': The Structure of Science. Problems in the Logic of Scientific Explanation. London 1971; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Danto, A.'' – ''Morgenbesser, S.'' eds.: Philosophy of Science. Cleveland, New York 1960; ''Essler, W. K.'': Wissenschaftstheorie, 3 sv. Freiburg, München 1970–1973; ''Frank, P.'': Philosophy of Science. The Link between Science and Philosophy. New York 1957; ''Kedrov, B. M.'': Filozofia a veda. Bratislava 1980; ''Kutschera, F. V.'': Wissenschaftstheorie, 2 sv. München 1972; ''Nagel, E.'': The Structure of Science. Problems in the Logic of Scientific Explanation. London 1971; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
 [[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Filozofie vědy - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server