imported>Admin: Přidána poslední věta Miloš Havelka je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:34Z

Přidána poslední věta Miloš Havelka je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:16Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:15Z

import na produkční server

Nová stránka

Havelka Miloš

<time datetime="1944-07-29">29. července 1944</time> v Brně
<div id="photo">[[Soubor:Havelka_Miloš_01.jpg|400px]]</div>

Po absolvování střední školy ve Vyškově krátce pracoval jako pomocný dělník. Následně vystudoval filosofii a bohemistiku na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnešní [[Masarykova univerzita v Brně]]) (1968). Vědeckou kariéru zahájil jako stipendista brněnského Kabinetu pro filosofii ČSAV, zároveň působil jako kulturní a později sportovní redaktor deníku ''Rovnost''. V roce 1971 nastoupil do [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV]], vyučoval rovněž na filosofické fakultě [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]]. Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1981 na základě disertace Ke kritice Maxe Webera a postavení weberiánských problémů v soudobé buržoasní metodologii společenských věd. Po roce 1989 nakrátko přešel do Ústavu pro teorii a dějiny vědy ČSAV a v roce 1993 do [[Sociologický ústav AV ČR|Sociologického ústavu AV ČR]], kde v letech 1998–2002 vedl oddělení teorie a metodologie vědy, 1994–2001 byl šéfredaktorem ''Sociologického časopisu'' (viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''). V letech 1994–99 vedl rovněž katedru filosofie na husitské teologické fakultě UK. Habilitoval se z filosofie prostřednictvím práce Myšlení a dílo Maxe Webera v roce 1995 na [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykově univerzitě v Brně]], profesorem byl jmenován v roce 2001. Po odchodu z Akademie věd (2001) začal působit jako profesor fakulty humanitních studií UK, kde byl v letech 2001–07 také proděkanem, v letech 2002 a 2004–05 zároveň vyučoval na Technické univerzitě v Saské Kamenici (Německo). Jeho manželkou je socioložka genderu Hana Havelková (* 1949).

Před rokem 1989 se Havelka věnoval především moderní filosofii, již hodnotil v intencích nezbytné dobové ideologie. Příkladem může být obsahově kvalitní a myšlenkově podněná, avšak ideologicky silně zatížená studie o frankfurtské škole (''[[Filosofický časopis]]'' 1973). Již v tomto období se Havelka stal předním znalcem díla Maxe Webera, které v českém akademickém prostředí v 90. letech prezentoval prostřednictvím překladů a důkladných výkladových studií (zejm. úvodní studie v díle M. Weber: ''Sociologie náboženství'', 1998). Obdobně se věnoval myšlení Ernsta Cassirera a dalších německých filosofů a sociálních vědců. Havelkovy překlady a studie měly významný podíl na jejich recepci v českém akademickém prostředí.

V 90. letech Havelka nalezl další badatelské pole ve studiu tzv. sporu o smysl českých dějin; prostřednictvím dvou rozsáhlých svazků (1995, 2006) shrnul všechny významné příspěvky k diskusi o „české otázce“ a doprovodil je důkladnou výkladovou a kontextualizační studií. Ukázal, jak se diskuse posunula od metodologických otázek k filosofii přítomnosti a „symbolickým centrům“ dobové politické kultury. Na tuto tematiku navázal v analyticky pojatém díle ''Dějiny a smysl'' (2003), rozebírajícím „symbolická centra“ českých dějin a jejich stereotypizované výkladové linie. Souborem porůznu publikovaných i nově napsaných statí ''Ideje – dějiny – společnost'' (2010) Havelka výrazně vstoupil na pole rodící se české historické sociologie, přiblížil její (možné) zahraniční inspirace, teorie a metody a tyto prolegomenální úvahy doplnil o množství konkrétních studií o teoretické sociologii (resp. její absenci v českém prostředí), paradigmatech filosofie dějin, paměti, respektive o historickosociologické tematizace vybraných problémů moderních českých dějin. Havelka má rovněž zásluhu na obnově a systematickém udržování akademických kontaktů s německojazyčným prostředím, především na poli teoretické a historické sociologie a historiografie; v poslední době tak činí prostřednictvím graduačního kolegia Náboženské kultury v Evropě v 19. a 20. století.

Knihy: ''Spor o smysl českých dějin 1895–1938'' (Torst, Praha 1995); ''Západní, střední a východní Evropa jako kulturní a politické pojmy'' (Západočeská univerzita, Plzeň 2000; spoluautor L. Cabada); ''Skupinové mentality'' (Sociologický ústav AV ČR, Praha 2002; s kolektivem); ''Dějiny a smysl: Obsahy, posuny a akcenty „české otázky“ 1895–1989'' (NLN, Praha 2003); ''Spor o smysl českých dějin 2: Akcenty a posuny české otázky 1939–1989'' (Torst, Praha 2006); ''Ideje – dějiny – společnost: Studie k historické sociologii vědění'' (CDK, Brno 2010).

Studie: Frankfurtská škola a tzv. „nová levice“ (''Filosofický časopis'' 1973); Kritické poznámky ke koncepci racionality a svobody u Maxe Webera (''Sociologický časopis'' 1976); Mythos und Rationalität (''Wiener Jahrbuch für Philosophie'' 1983); Ke kritice neohistorismu v soudobé západoněmecké buržoazní metodologii společenských věd (''Filosofický časopis'' 1986); Rousseau a Nietzsche – dva typy pojetí přírody (''Filosofický časopis'' 1987; spoluautor P Horák); „Smrt subjektu“ a přežívání individua (''Filosofický časopis'' 1988); J. Ritter a Velká francouzská revoluce (''Filosofický časopis'' 1989); Carnap in Prag 1931–36 (''Teorie vědy'' 1991); Do jaké míry je možné číst Maxe Webera novokantovskýma očima? (''Sociologický časopis'' 1992); A Hundred Years of the „Czech Question“ and the Czech Question a Hundred Yers on (''Czech Sociological Review'' 1995); Tschechische Soziologie im gesellschaftlichen Wandel: Zur Sozial- und Geistesgeschichte der tschechischen Soziologie (''Jahrbuch für Soziologiegeschichte'' 1995); Procesy transformace a teorie modernizace (''Sociologický časopis'' 1996; spoluautor K. Müller); Nepolitická politika: Kontexty a tradice (''Sociologický časopis'' 1998); Gedächtnis und Geschichte: Zusammenleben und Vertreibung (''Zeitschrift für Geschichtswisswenschaft'' 2003); Vergleich des Unvergleibaren, oder: Gab es in der neuesten tschechischen Geschichte eine Epoche des Totalitarismus (''Bohemia'' 2009); Ke dvěma intencím procesu sekularizace v 19. a 20. století (''Lidé města'' 2009).

Příspěvky ve sbornících: T. G. M. a český liberalismus (E. Broklová, ed.: ''Sto let Masarykovy české otázky''. Ústav T. G. Masaryka, Praha 1997); Von der Geschichte des Sinns zum Sinn der Geschichte (''Truth and History: A Dialogue with Paul Tillich''. W. de Gruyter, Berlin – New York 1998); Masaryk, Kaizl et Peroutka (C. Delsol – M. Maslowski, eds.: ''Histoire des idées politiques de l‘Europe centrale'' (PUF, Paris 1998); Der gesellschaftliche Wandel in der Tschechischen Republik (H. Süssmuth, ed.: ''Transformationsprozesse in den Staaten Ostmitteleuropas 1989 – 1995''. Nomos, Baden-Baden 1998); Institutional Tensions of Radicalized Transformation: An Assesment in the Modernisation Perspective (W. W. Adamski – J. Bunčák – P. Machonin – D. Martin, eds.: ''System Change and Modernization: East-West in Comparative Perspective''. IFiS, Warsaw 1999; spoluautor K. Müller); Demokracie – humanita – odpovědnost, Proměny české otázky (J. Lakosilová, ed.: ''Cesta a odkaz T. G. Masaryka''. NLN, Praha 2002); Mitteleuropäische Mitteleuropakonstruktionen oder: Wo liegt also die Mitte und wer sind die Mitteleuropäer? (A. Goltz – H. Leppin – H. Schlange-Schöningen, eds.: ''Jenseits von Grenzen''. W. de Gruyter, Berlin 2007); Réflexions des autour des notions de cognition, identité, ethnicité (''L‘Europe et ses répresentations du passé. Les tourments de la mémoire''. Harmattan, Paris 2008); Kontinuität und Diskontinuität, Universalität und Partikularität in Transformationsprozessen: Tschechischer Fall 1989–2003 (E. Dinas, ed.: ''Hypertransformation''. P. Lang, Frankfurt am Main 2008).

Překlady: M. Weber: ''Metodologie, sociologie a politika'' (Oikoymenh, Praha 1998; 2. vyd. 2005); R. von Weizsäcker: ''Čtvero zastavení: Vzpomínky politika'' (Prostor, Praha 2000); R. Dahrendorf: ''Hledání nového řádu: Přednášky o politice svobody v 21. století'' (Paseka, Praha – Litomyšl 2007).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Miloš Havelka se podílel na [[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Překlady:</span> M. Weber: ''Metodologie, sociologie a politika'' (Oikoymenh, Praha 1998; 2. vyd. 2005); R. von Weizsäcker: ''Čtvero zastavení: Vzpomínky politika'' (Prostor, Praha 2000); R. Dahrendorf: ''Hledání nového řádu: Přednášky o politice svobody v 21. století'' (Paseka, Praha – Litomyšl 2007).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Miloš Havelka se podílel na [[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|některých heslech]] této encyklopedie.
+Miloš Havelka se podílel na [[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

Havelka Miloš - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Miloš Havelka je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server