Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:11Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:19Z

import na produkční server

Nová stránka

hinduismus – také hindudharma – tradiční svérázné [[náboženství]], vzniklé mezi 4. a 6. st. n. l., které je dodnes živé a nejrozšířenější v Indii. Jeho vývoj není ukončen. ''H.'' je zcela ojedinělým kult. a religiózním fenoménem, a to zejm. množstvím svých variant, rozdílností jednotlivých forem a sekt. Toto náboženství se vyznačuje snad největším smyslem pro „vnitřní toleranci“. Neexistuje vlastně žádný oficiální, hlavní proud a jako spol. útvar je ''h.'' vymezen spíše odlišením od nehinduistů. Zákl. pramenem ''h.'' je staroindický [[bráhmanismus]], který od přelomu tisíciletí prošel podstatnými změnami. Stará božstva svatých textů ztratila na popularitě a původní obětní rituál se jevil příliš složitým. Proto dochází k renesanci kultů lokálních a kmenových božstev, která jsou do bráhmanistické tradice volně včleňována. Působí i vlivy náb. představ neárijských kmenů (např. drávidských). V této době se zároveň prohlubuje v Indii úpadek [[buddhismus|buddhismu]] (bez ohledu na předchozí velké rozšíření na celém poloostrově se udržel pouze v okrajových oblastech, např. na Cejlonu), který se začíná prolínat s bráhmanismem. Byl to dlouhodobý proces, kterým byly položeny základy ''h.''. K dalším větším modifikacím došlo až ve středověku – v kontaktu a střetu s monoteistickým [[islám|islámem]] tehdejších okupantů Indie. Klasický ''h.'' se od bráhmanismu a také od většiny dalších náb. systémů liší tím, že není spojen s představou jednoho, ale tří vzájemně rovnoprávných [[bůh|bohů]]. Tato trojice dostala název „trimúrti“, tj. tři podoby, a zahrnuje ''Brahmu'' (stvořitele), ''Višnua'' (udržovatele, ochránce) a ''Šivu'' (ničitele). Každý z nich zároveň představuje svět ve své celistvosti a všechny 3 kosmologické funkce. Dva hlavní hinduistické směry, višnuismus a šivaismus, zdůrazňují vždy jednoho z těchto 3, aniž by ostatní odmítaly. Se ''šivaismem'' je spojeno používání magických a jogínských praktik a snaha po dosažení náb. extáze. ''Višnuismus'' je zcela unikátní svou schopností asimilovat různé kulty a náb. představy. Tento směr začlenil význ. kulty lokálních bohů – ''Narajány'', ''Kršny'' a ''Vasudévy'' jako jednotlivá vtělení boha ''Višny'', a tak přinesl do ''h.'' princip oddanosti jednomu bohu, jenž byl do té doby v Indii prakticky neznámý.

''H.'' obohatil indickou kulturu o zcela nové momenty. Staré bráhmanské náboženství neznalo prakticky kultovní stavby a téměř nikdy nematerializovalo obraz božstva do podoby uměl. díla. V ''h.'' vznikají chrámy chápané jako domy boží, v nichž socha zosobňuje osobní přítomnost boha. Obrazy božstev jsou proto oblékány, krmeny, baveny hudbou a tancem jako pozemští panovníci. V obřadní formě je ''h.'' podstatně lidovější a jednotlivci přístupnější než původní forma bráhmanismu. Ve státní správě a struktuře společnosti jsou však zachovávány a rozvíjeny tradiční bráhmanské soc. instituce, zůstává princip [[kasta|kast]] a neúprosná nutnost dodržování kastovních předpisů. Jako kritérium spol. postavení se kromě kastovního původu dostává do popředí majetek. Vedle klasického rozčlenění na 4 kasty se objevuje dělení na ''džáty'', jež se utvářejí podle profesí. Vznikají tak džáty tkalců, hrnčířů, kněží, malířů atd. Každá z nich má své vlastní životní předpisy rodinné, náb. aj. Povolání začínají být v rodinách dědičná a je snaha spřízňovat rodiny pomocí sňatků pouze v rámci džát. Jedním z důsledků tohoto dynastismu byl rychlý vzestup úrovně některé řemeslné a uměl. výroby a nalezení některých dodnes nepřekonaných či dokonce nenapodobitelných výrobních technik. ''H.'' přinesl renesanci sanskrtského písemnictví, uvolnil uměl. potence indického obyv., podpořil rozvoj výtvarného i slovesného umění. S ním je spojeno i probuzení zájmu o exaktní vědy – matematiku, astronomii a lékařství. ''H.'' dodnes ovlivňuje ve velké míře polit. život Indie a má i závažné ekon. důsledky. Rozpory mezi vyznavači ''h.'' a muslimy zavinily rozdělení Indie na tři státy.

<div class="translations">
Hinduism
hindouisme
Hinduismus
induismo
</div>

Literatura: ''Zbavitel, D.'': Bozi, bráhmani, lidé – čtyřitisíciletí hinduismu. Praha 1964; ''Zbavitel, D.'': Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. Praha 1993. ''Radhakrišnan'': Indická filosofie. Praha 1961; ''Waldenfels, H.'': Světová náboženství jako odpovědi na otázku po smyslu života a světa. Praha 1992; viz též [[bráhmanismus]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Lindová Berenika|Berenika Lindová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Lindová Berenika]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Zbavitel, D.'': Bozi, bráhmani, lidé – čtyřitisíciletí hinduismu. Praha 1964; ''Zbavitel, D.'': Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti. Praha 1993. ''Radhakrišnan'': Indická filosofie. Praha 1961; ''Waldenfels, H.'': Světová náboženství jako odpovědi na otázku po smyslu života a světa. Praha 1992; viz též [[bráhmanismus]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Lindová Berenika|Berenika Lindová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Lindová Berenika|Berenika Lindová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Lindová Berenika]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Hinduismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server