Humanita - Historie editací

JD: Zrušena verze 8995 od uživatele JD (diskuse)

2018-11-05T10:50:44Z

Zrušena verze 8995 od uživatele JD (diskuse)

JD: "Aktualizace 2018" až za jméno autora původního hesla

2018-11-03T19:44:27Z

"Aktualizace 2018" až za jméno autora původního hesla

ZRN v 25. 10. 2018, 13:00

2018-10-25T13:00:38Z

ZRN v 6. 2. 2018, 19:42

2018-02-06T19:42:25Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:14Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:28Z

import na produkční server

Nová stránka

humanita – (z lat. humanitas = povaha, lidskost, vzdělanost) – souhrn duchovních norem a praktických způsobů jednání, které činí člověka [[člověk|člověkem]]. Obsah pojmu „humanitas“, z něhož vycházela další tradice, stanovil v řadě svých spisů ''M. T. Cicero''. Do tohoto obsahu patří mravní a duchovní vzdělání, důstojnost, ušlechtilost, duševní urozenost, čestnost, vtip, humor, vkus, půvab, duchaplnost, jemnost smýšlení, vnitřní rovnováha, přátelství, dobrotivost, občanskost (urbanita), pohostinnost, velkorysost, štědrost. U křesťanských autorů má ''h.'' význam křehkosti, slabosti a smrtelnosti lidské přirozenosti. V renesanci se zásluhou ''L. Bruniho'' stává ''h.'' ve spojení „studia humanitatis“ (úsilí, snahy o vzdělání) klíčovým termínem pro duchovní odkaz antiky a pro úsilí o jeho obnovení. „Studia humanitatis“ znamenají zkoumání významu slov a interpretaci uměl. textů, nikoli však pouze z fil. zřetele. Jejich cílem je [[vzdělávání]], které záleží v tom, že se prostřednictvím významu slov, který lze stanovit pouze ze souvislosti, dobíráme porozumění lidských kvalit, hodnot a vzorů chování, jež jsou ve zmíněných textech vyjadřovány. „Studia humanitatis“ zahrnovala dále výchovu uměním a k [[umění]] a razila cestu k ''porozumění'' celistvosti a obecnosti lidského bytí na jedné straně a individuálnosti lidské osobnosti na druhé straně. Kladla otázku po vztahu umění a skutečnosti, umění a filozofie a po poměru liter. a fil. interpretace. Převládnutí matem. a přír. či empir. orientované filozofie od ''R. Descarta'' znamená rozchod s tímto pojetím ''h.''. Jeho obnovitelem je ''J. G. Herder'', který ve svých dílech ''Ideen zur Philosophie der Menschheit'' a ''Briefe zur Beförderung der Humanität'' používá pojem ''h.'' k označení lidské přirozenosti, která záleží ve zdokonalitelnosti a ve směřování k spravedlnosti, rozumu, dobrotě a pravdě. V dějinách se lidskost postupně vyvíjela v různých dějinných obdobích, přičemž každá epocha dosáhla svého maxima. Sjednocením všech těchto maxim bude ''h.'' uskutečněna.

<div class="translations">
humanity
humanité, approches humanitaires
Humanität
umanità
</div>

Literatura: ''Grassi, E.'': Giordano Bruno, Heroische Leidenschaften und individuelles Leben. Bern 1947.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sobotka Milan|Milan Sobotka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sobotka Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 25. 10. 2018, 13:00
Řádek 9:		Řádek 9:

	<span class="section_title">Literatura:</span> ''Grassi, E.'': Giordano Bruno, Heroische Leidenschaften und individuelles Leben. Bern 1947.		<span class="section_title">Literatura:</span> ''Grassi, E.'': Giordano Bruno, Heroische Leidenschaften und individuelles Leben. Bern 1947.
		+
		+	<span class="section_title">Aktualizace 2018:</span> K literatuře doplnit ''Herder, J. G.'': Ideje k filosofii dějin. Praha 1992; ''Herder, J. G.'': Listy na podporu humanity. Praha 2003.

	''[[:Kategorie:Aut: Sobotka Milan\|Milan Sobotka]]''<br />		''[[:Kategorie:Aut: Sobotka Milan\|Milan Sobotka]]''<br />

← Starší verze		Verze z 6. 2. 2018, 19:42
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">humanita</span> – (z lat. humanitas = povaha, lidskost, vzdělanost) – souhrn duchovních norem a praktických způsobů jednání, které činí člověka [[člověk\|člověkem]]. Obsah pojmu „humanitas“, z něhož vycházela další tradice, stanovil v řadě svých spisů ''M. T. Cicero''. Do tohoto obsahu patří mravní a duchovní vzdělání, důstojnost, ušlechtilost, duševní urozenost, čestnost, vtip, humor, vkus, půvab, duchaplnost, jemnost smýšlení, vnitřní rovnováha, přátelství, dobrotivost, občanskost (urbanita), pohostinnost, velkorysost, štědrost. U křesťanských autorů má ''h.'' význam křehkosti, slabosti a smrtelnosti lidské přirozenosti. V renesanci se zásluhou ''L. Bruniho'' stává ''h.'' ve spojení „studia humanitatis“ (úsilí, snahy o vzdělání) klíčovým termínem pro duchovní odkaz antiky a pro úsilí o jeho obnovení. „Studia humanitatis“ znamenají zkoumání významu slov a interpretaci uměl. textů, nikoli však pouze z fil. zřetele. Jejich cílem je [[vzdělávání]], které záleží v tom, že se prostřednictvím významu slov, který lze stanovit pouze ze souvislosti, dobíráme porozumění lidských kvalit, hodnot a vzorů chování, jež jsou ve zmíněných textech vyjadřovány. „Studia humanitatis“ zahrnovala dále výchovu uměním a k [[umění]] a razila cestu k ''porozumění'' celistvosti a obecnosti lidského bytí na jedné straně a individuálnosti lidské osobnosti na druhé straně. Kladla otázku po vztahu umění a skutečnosti, umění a filozofie a po poměru liter. a fil. interpretace. Převládnutí matem. a přír. či empir. orientované filozofie od ''R. Descarta'' znamená rozchod s tímto pojetím ''h.''. Jeho obnovitelem je ''J. G. Herder'', který ve svých dílech ''Ideen zur Philosophie der Menschheit'' a ''Briefe zur Beförderung der Humanität'' používá pojem ''h.'' k označení lidské přirozenosti, která záleží ve zdokonalitelnosti a ve směřování k spravedlnosti, rozumu, dobrotě a pravdě. V dějinách se lidskost postupně vyvíjela v různých dějinných obdobích, přičemž každá epocha dosáhla svého maxima. Sjednocením všech těchto maxim bude ''h.'' uskutečněna.	+	<span id="entry">humanita</span> – (z lat. humanitas = povaha, lidskost, vzdělanost) – souhrn duchovních norem a praktických způsobů jednání, které činí člověka [[člověk\|člověkem]]. Obsah pojmu „humanitas“, z něhož vycházela další tradice, stanovil v řadě svých spisů ''M. T. Cicero''. Do tohoto obsahu patří mravní a duchovní vzdělání, důstojnost, ušlechtilost, duševní urozenost, čestnost, vtip, humor, vkus, půvab, duchaplnost, jemnost smýšlení, vnitřní rovnováha, přátelství, dobrotivost, občanskost (urbanita), pohostinnost, velkorysost, štědrost. U křesťanských autorů má ''h.'' význam křehkosti, slabosti a smrtelnosti lidské přirozenosti. V renesanci se zásluhou ''L. Bruniho'' stává ''h.'' ve spojení „studia humanitatis“ (úsilí, snahy o vzdělání) klíčovým termínem pro duchovní odkaz antiky a pro úsilí o jeho obnovení. „Studia humanitatis“ znamenají zkoumání významu slov a interpretaci uměl. textů, nikoli však pouze z fil. zřetele. Jejich cílem je [[vzdělávání]], které záleží v tom, že se prostřednictvím významu slov, který lze stanovit pouze ze souvislosti, dobíráme porozumění lidských kvalit, hodnot a vzorů chování, jež jsou ve zmíněných textech vyjadřovány. „Studia humanitatis“ zahrnovala dále výchovu uměním a k [[umění]] a razila cestu k ''porozumění'' celistvosti a obecnosti lidského bytí na jedné straně a individuálnosti lidské osobnosti na druhé straně. Kladla otázku po vztahu umění a skutečnosti, umění a filozofie a po poměru liter. a fil. interpretace. Převládnutí matem. a přír. či empir. orientované filozofie od ''R. Descarta'' znamená rozchod s tímto pojetím ''h.''. Jeho obnovitelem je ''J. G. Herder'', který ve svých dílech ''Ideen zur Philosophie der Menschheit der Geschichte'' a ''Briefe zur Beförderung der Humanität'' používá pojem ''h.'' k označení lidské přirozenosti, která záleží ve zdokonalitelnosti a ve směřování k spravedlnosti, rozumu, dobrotě a pravdě. V dějinách se lidskost postupně vyvíjela v různých dějinných obdobích, přičemž každá epocha dosáhla svého maxima. Sjednocením všech těchto maxim bude ''h.'' uskutečněna.

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Grassi, E.'': Giordano Bruno, Heroische Leidenschaften und individuelles Leben. Bern 1947.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sobotka Milan|Milan Sobotka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sobotka Milan|Milan Sobotka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sobotka Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]