Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:18Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:38Z

import na produkční server

Nová stránka

industrialismus – (z fr. industrie = průmysl, dovednost; to z lat. industria = pracovitost, pilnost) – nepřekládaný pojem, který znamená čes. nejspíše průmyslnost, průmyslovost; přesněji je to princip průmyslové organisace výroby, který se v soc. vědách považuje za velmi význ. činitele v procesu moderní [[změna sociální|sociální změny]]. Někdy se dokonce chápe jako ústřední nezávisle proměnná v tomto procesu (viz např. ''C. H. de Saint-Simon'', ''Herbert Spencer'' a v poslední době ''Clark Kerr''). Jiní teoretikové, hlavně ti, kteří definují současnou spol. přeměnu jako [[modernizace|modernizaci]], zařazují ''i.'' mezi její hlavní souběžné dílčí faktory, spolu s urbanizací a hosp. rozvojem (''Raymond Aron'', ''Cyril E. Black'', ''Georges Friedmann'', ''Alex Inkeles'', ''Daniel Lerner'' aj.). V tom případě se však hovoří spíše o ''industrializaci''. Pojem ''i.'' se dá vyložit jednak podle technol., jednak podle s-gických atributů. Zvolíme-li první, můžeme ''i.'' popsat jako sériovou (masovou) metodu výroby, racionálně organizovanou za použití vždy nejnovější [[technologie]]. Zvolíme-li druhý, dá se mluvit o masové produkci s důsledným uplatněním [[dělba práce|dělby práce]], o produkci, jejíž rozsah se většinou neřídí předem danými objednávkami ze strany zákazníků, nýbrž odhadem budoucí možné poptávky ze strany podnikatele (jemuž se někdy také říká „průmyslník“). V češtině je pojem ''i.'' užší než v jiných jazycích, zejm. než v angličtině. ''Průmysl'' a různé deriváty tohoto podstatného jména se obyčejně vztahují pouze k tovární výrobě na rozdíl od prvotní výroby, zejm. zemědělské, která bývá dokonce chápána jako opak prům. výroby. Odlišnost se přitom vidí v jakési „umělosti“ prům produkce, zatímco v zemědělství se přisuzuje rozhodující úloha přírodě. Ve skutečnosti jsou tyto rozdíly málo důležité, zejm. přijmeme-li uvedenou definici ''i.'' Angloam. termín „industrialization of agriculture“ (industrializace zemědělství) žádný protiklad neobsahuje. Sociologové mají všeobecně za o, že ''i.'' jako zvl. způsob ekon. reprodukce ovlivňuje v rozhodující míře celou spol. soustavu moderních států. Význ. role v tomto pojetí připadá paralelnímu procesu [[urbanizace]], tj. soustřeďování obyv. v městech, vyvolanému potřebou pracovních sil a dosahujícímu rozměrů nikdy předtím nevídaných.

Ještě závažnější je v očích některých vědců účinek dělby práce, která doprovází ''i.'' ''Émile Durkheim'' založil na předpokládaném vztahu mezi dělbou práce a kvalitou spol. vztahů dokonce celou teorii soc. změny. Podle něho způsobilo zavedení principu dělby práce zásadní změnu v povaze spol. solidarity, která se z původní mechanické stala organickou (viz [[solidarita mechanická a organická]]). Tato změna měla hluboký vliv na soustavu norem, takže [[společnost industriální|industriální společnost]] je po této stránce radikálně odlišná od [[společnost preindustriální|společnosti preindustriální]]. ''Ferdinand Tönnies'' konstatoval podobný posun v oblasti solidarity, který vyvolal ''i.'': dochází k němu v kontinuu proti [[Gemeinschaft a Gesellschaft]], při čemž první charakterizuje kolektivy předprůmyslové a druhá kolektivy průmyslové. ''Max Weber'' sdílí ''Durkheimův'' názor, že ''i.'' pronikavě změnil spol. vztahy a vynutil si racionalizaci i ve zcela netech. a neekon. oborech. Příčinou těchto změn však není podle ''Webera'' sám ''i.''; ten byl spíše umožněn obratem v hodnotovém systému, protestantskou reformací, zejm. její kalvínskou variantou, která ovlivnila elity v klíčových západoevrop. zemích tím, že legitimovala kapit. podnikání. ''Karl Marx'' jako sociolog uznal přechod k ''i.'' za začátek úplně nové dějinné epochy, v souladu s teorií dial. materialismu a hist. materialismu. Interpretoval ''i.'' jako jednu z hlavních forem výr. vztahů, determinujících spol. podmínky v souhře s převládajícími vlastnickými vztahy. Korespondujícím systémem vlastnických vztahů v ''i.'' je [[kapitalismus]]. ''Herbert Spencer'' považuje ''i.'' také za spoluurčovatele nového typu společnosti, který se od toho, jenž mu předcházel, liší svou civilní, nevojenskou povahou. V tom je ''Spencer'' pokračovatelem ''Saint-Simona'', který rovněž očekával, že „člověk průmyslový“ (l'industriel) bude lépe disponován k mezinár. dorozumění než typ předprůmyslový. Hist. zkušenost však toto očekávání nepotvrdila. S industriální společností se vynořil i jev [[stát národní|národního státu]] a ideologie [[nacionalismus|nacionalismu]], které oba mezinár. konflikty spíše zostřily. Navíc technologie ''i.'' učinila válku nesrovnatelně zhoubnější.

Zajímavé jsou též teorie, o nichž se stále ještě vede spor a podle nichž ''i.'' svou složitostí a rozrůzněním soc. vztahů, [[diferenciace sociální|sociální diferenciací]], umožňuje, ne-li přímo vynucuje polit. pluralismus. Jinými slovy je to názor, že ''i.'' může plně a spolehlivě fungovat pouze v [[demokracie|demokracii]] a že spol. rozvoj, mezi jehož hlavní aspekty ''i.'' patří, dříve či později vyústí v demokracii jako v jeden z univerzálních cílů soc. evoluce („evolutionary universals“ u ''Talcotta Parsonse''). V této debatě se operuje hlavně předpokládanou vzájemnou závislostí svobodného trhu a polit. svobody: protože ''i.'' se v minulosti prosadil v rámci [[ekonomika tržní|tržní ekonomiky]], má se za to, že bude i nadále vyžadovat volnou soutěž a tím i podporovat „svobodný trh idejí“ (''Milton Friedman''). Pozdní industrializace, plánovitě prováděná za dalokosáhlé státní kontroly a s podstatným omezením tržních mechanismů, zejm. ve vývojových zemích, by se zdála odporovat těmto tvrzením. Na druhé straně však nelze přehlížet časté neúspěchy těchto centrálně řízených procesů s vyloučením svobodné soutěže. Zhroucení tzv. [[socialismus reálný|reálného socialismu]] na konci 80. l. patří mezi nejpoučnější ilustrace v tomto směru.

<div class="translations">
industrialism
industrialisme
Industrialismus
industrialismo
</div>

Literatura: ''Aron, R.'': Trois essais sur l'âge industriel. Paris 1966; ''Black, C. E.'': The Dynamics of Modernization. New York 1975; ''Durkheim, E.'': De la division du travail social. Paris 1922; ''Friedman, M.'': Free to Choose. New York 1980; ''Friedman, G.'': Industrial Society. New York 1955; ''Inkeles, A.'': Becoming Modern. Cambridge 1974; ''Kerr, C.'' ed.: Industrialism and Industrial Man. Cambridge 1960; ''Lerner, D.'': The Passing of Traditional Society – Modernizing in the Middle East. New York, London 1958; ''Parsons, T.'': The Evolution of Societies. New Jersey 1977; ''Saint-Simon, C. H.'': Oeuvres choisies. Bruxelles 1859; ''Spencer, H.'': The Principles of Sociology. New York 1880; ''Tönnies, F.'': Gemeinschaft und Gesellschaft. Leipzig 1887; ''Weber, M.'': Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie. Tübingen 1922.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Suda Zdeněk|Zdeněk Suda]]'' 
[[Kategorie:Aut: Suda Zdeněk]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Aron, R.'': Trois essais sur l'âge industriel. Paris 1966; ''Black, C. E.'': The Dynamics of Modernization. New York 1975; ''Durkheim, E.'': De la division du travail social. Paris 1922; ''Friedman, M.'': Free to Choose. New York 1980; ''Friedman, G.'': Industrial Society. New York 1955; ''Inkeles, A.'': Becoming Modern. Cambridge 1974; ''Kerr, C.'' ed.: Industrialism and Industrial Man. Cambridge 1960; ''Lerner, D.'': The Passing of Traditional Society – Modernizing in the Middle East. New York, London 1958; ''Parsons, T.'': The Evolution of Societies. New Jersey 1977; ''Saint-Simon, C. H.'': Oeuvres choisies. Bruxelles 1859; ''Spencer, H.'': The Principles of Sociology. New York 1880; ''Tönnies, F.'': Gemeinschaft und Gesellschaft. Leipzig 1887; ''Weber, M.'': Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie. Tübingen 1922.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Suda Zdeněk|Zdeněk Suda]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Suda Zdeněk|Zdeněk Suda]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Suda Zdeněk]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Industrialismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server