Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:20Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:42Z

import na produkční server

Nová stránka

inteligence sociální – schopnost řešit soc. problémy, tj. problémy vystupující v mezilidských interakcích, resp. schopnost orientovat se v soc. strukturách, „vyznat se ve světě“. ''E. L. Thorndike'' (1920) vyslovil názor, že vedle obecné inteligence, měřené testy (viz [[intelekt a inteligence]], [[testy inteligence]]), existuje na ní relativně nezávislá ''i.s.'', kterou vymezil jako schopnost rozumět mužům a ženám, chlapcům a děvčatům, jakož i schopnost jednat s nimi, a jako „moudré chování“ v [[vztahy interpersonální|interpersonálních vztazích]]. Později ''G. H. Mead'' (1934), který za podstatu inteligence pokládal racionální myšlení, užívání symbolů, zdůraznil význam [[empatie]] pro vzájemné porozumění jednoho člověka druhému. ''J. P. Guilford'' se v r. 1967 pokusil zobecnit dosavadní výsledky zkoumání ''i.s.'' Vyšel z faktu, že testy inteligence vyžadují operace s „behaviorálními informacemi“ a opomíjejí sémantický obsah, jehož nositelem je zejm. „verbální materiál“, který podle ''Thorndika'' (1936) objasňuje většinu variance v testech ''i.s.'' Ke stejným výsledkům dospěl ''H. Woodrow'' v r. 1939. Testy obecné inteligence nepostihují tedy v dostatečné míře ''i.s.'' a je známo, že osoby, které získaly vysoké skóre v testech, nemusí mít vysokou ''i.s.'' Jak naznačil již ''Thorndike'', ''i.s.'' má dvě zákl. složky: ''1.'' percepční, což je schopnost zhodnotit a rozpoznat správně [[osobnost]] a [[chování]] lidí; ''2.'' akční, což je schopnost na základě správné [[percepce sociální|sociální percepce]] použít vůči druhým osobám vhodnou [[techniky sociální|sociální techniku]]. Protože soc. interakce jsou různorodé, přistupují k tomu ještě další specif. schopnosti (faktory). V tomto smyslu je ''i.s.'' vychovatele specif. např. ve srovnání s ''i.s.'' prodavače textilu apod. Obě složky ''i.s.'', percepční a akční, nemusí být vždy vyrovnané, protože uplatňování určitých soc. technik v chování vůči druhým lidem může být blokováno některými vlastnostmi osobnosti (např. výraznou introverzí) nebo situačně.

<div class="translations">
social intelligence
intelligence sociale
soziale Intelligenz
intelligenza sociale
</div>

Literatura: ''Guilford, J. P.'': The Nature of Human Intelligence. New York, St. Louis, San Francisco, Toronto, London, Sydney 1967.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Guilford, J. P.'': The Nature of Human Intelligence. New York, St. Louis, San Francisco, Toronto, London, Sydney 1967.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Inteligence sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server