ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo popis a interpretace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:25Z

Přidána poslední věta Viz též heslo popis a interpretace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 19. 1. 2018, 09:46

2018-01-19T09:46:35Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:21Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:44Z

import na produkční server

Nová stránka

interpretace – (z lat. interpretatio = výklad, vysvětlení) – pojem používaný v s-gii ve dvou dosti podstatně odlišných kontextech: ''1.'' v kontextu tzv. [[sociologie interpretativní|interpretativní sociologie]] pro označení toho, jak aktér, účastník soc. života rozumí tomu, co dělají jiní lidé (jak rozumí soc. činnostem), co jiní lidé (jeho současníci a předchůdci) vytvořili (jak rozumí objektům soc. světa, především jazyku a symbolům) a všemu ostatnímu, co jej obklopuje, s čím přichází do styku a má tedy pro něj nějakou důležitost, zejm. určité specif. uspořádání lidí, věcí a symbolů v konkrétním prostoru a čase (jak rozumí soc. situacím a událostem), jakož i pro označení způsobů, jimiž aktér tohoto porozumění soc. světu dosahuje (''i.'' jako procedura či metoda a ''i.'' jako výsledek použití této procedury); ''2.'' ve standardním kontextu [[filozofie vědy]] pro označení souboru významů přikládáných elementům nějaké teorie (výrazům, pojmům, symbolům, formulím) nebo datům získaným empir. s-gickým výzkumem (''i.'' s-gické teorie a ''i.'' empir. dat, výzkumu).

V prvním významu je pojem ''i.'' velmi blízký pojmu ''porozumění'', s nímž operovala klasická [[sociologie chápající|chápající sociologie]] a filozofie života (''W. Dilthey'', v s-gii zejm. ''M. Weber''). Značného rozšíření a poněkud odlišného či specifičtějšího významu nabyl pojem ''i.'' v souvislosti s rozvojem různých forem interpretativní s-gie. Podle ''A. Schütze'' ''i.'' znamená tři odlišné věci – zkušenostní formu zdravého rozumu, epistemologický problém a specif. metodu soc. věd. ''I.'' je podle ''Schütze'' a interpretativní s-gie především součástí každodenních lidských aktivit, protože bez ''i.'' není možná komunikace, soc. interakce a kooperace. Realita dostává smysl jen v interpretačních aktech interagujících individuí, tyto interpretační akty jsou jazykovými výpověďmi a v tomto smyslu jsou tedy textem, který vyžaduje další a další ''i.'' V interpretativní s-gii se vede diskuse o tom, co je předmětem ''i.'', především o tom, zda je to smysl lidských činností, identifikace záměru, cíle a intence jednajícího (weberovská tradice), zda to jsou pravidla soc. styku a normy (viz [[sociologie existencialistická|existencialistická sociologie]], která poukazuje na absurditu moderního světa spočívající v tom, že normy jsou nejednoznačné, a proto mnohonásobně a odlišně interpretovatelné) nebo kult. kontext, v němž lidé jednají (diltheyovská tradice). ''Brian Fay'' vnesl do s-gického pojetí ''i.'' zajímavý prvek tím, že v tradicích brit. lingvistické filozofie ukázal, jak se vůči sobě vztahují slovník s-gie a fenomén ''i.'' Většina slov, jež soc. vědy používají, má povahu tzv. akčních slov, jež vypovídají o tom, co se dělá (skáču), nikoliv o tom, co se děje (padám). Akční slova jsou spojena s cílem a záměrem, intencí jednajícího (nakupování, slib, mluvení, podplácení, boj), kterou obvykle musíme v soc. interakci, ale i v soc. vědě dešifrovat (nákup čeho a proč, slib čeho a komu, mluvení o čem a s kým, podplácení koho a proč, boj proti komu a proč). ''I.'' není okultní procedurou, protože cíl, záměr a intence se nedešifrují pouze vcítěním, [[empatie|empatií]], jako by cíli a záměru rozuměl jen aktér sám. Ve skutečnosti je každé jednání součástí širšího souboru aktů a činností a teprve v tomto souboru a kontextu dostává smysl: vstřelit gól je možné jen ve hře, která má pravidla, takže musíme rozumět světu, který si hraje, hře a jejím pravidlům, abychom porozuměli smyslu aktu samotného. Význam a procedura ''i.'' jsou všestranně zkoumány zejm. v [[etnometodologie|etnometodologii]], ale také v [[sociologie jazyka|sociologii jazyka]] a [[sociologie literatury|sociologii literatury]], kde se pojem ''i.'' používá také ve významech, jež jsou známy ze sémiotiky, estetiky atd. (např. pojetí interpretace, které navrhl ''Roman Ingarden'' nebo ''Umberto Eco'': liter. dílo jako otevřený sytém, který je znovu a znovu interpretován a jehož smysl je především v těchto interpretačních aktech). Angl. sociolog ''S. L. Andreski'' vysvětloval v ''Elements of Comparative Sociology'' (1964) nezbytnost ''i.'' z faktu omezenosti naší poznávací kapacity: tak jako neexistují prostředky vhodné pro všechno, neexistují ani popisy vhodné ze všech myslitelných hledisek. Realita je nevyčerpatelná, a proto jsou všechny popisy neúplné. Kde končí víceméně exaktní, přesný popis, nastupuje ''i.''

V druhém významu se ''i.'' vztahuje k s-gii jako vědě. Především jde o ''i.'' s-gických teorií, a to jednak jako systémů pojmů a tvrzení, jež jsou ve vzájemných vztazích (''i.'' pojmů a termínů, výroků a jejich souvislostí), jednak jako textů (hermeneutické pojetí ''i.'' teorie). Empir. interpretací teorie rozumíme jednak ''i.'' pojmů , jež má obvykle podobu jejich [[operacionalizace]], jednak vztažení teor. tvrzení k empir. datům. Pak se ptáme po tom, jak je teorie empir. podložena, nakolik souhlasí s údaji empir. výzkumu, příp. jiných a jinak získaných empir. dat. [[sociologie fenomenologická|Fenomenologická sociologie]] upozornila na další zajímavou souvislost, totiž na to, zda jsou teor. tvrzení (generalizace), která formulujeme, srozumitelná také aktérovi, jehož se týkají a o němž vypovídají. Podle tzv. principu adekvátnosti jsou totiž teor. tvrzení smysluplná jen tehdy, jestliže jsou v souladu s tím, jak situaci interpretuje aktér sám. Princip adekvátnosti, který je ovšem osobitou formou ''i.'' zavedenou do s-gie původně ''Alfredem Schützem'', byl několikrát kriticky analyzován (např. ''Peterem Winchem'', ''Anthonym Giddensem'' aj.). Žádná teorie nemá ovšem nikdy úplnou empir. ''i.'' a dokonce váha a význam s-gické teorie není v přímé úměrnosti k její empir. či hist. doloženosti. Konečně je možné mluvit o teor. ''i.'' empir. dat, což znamená jednak přepis empir. dat do teor. jazyka, který nemá úplné empir. krytí ve smyslu operacionalizace, jednak vysvětlení těchto dat, explanaci, tedy tvorbu teorie. Filozofie vědy v úvahách o ''i.'' operuje samozřejmě pojmy [[model]], izomorfismus, homomorfismus atd., pro s-gii je relevantní weberovský [[typ ideální|ideální typ]]. V běžném s-gickém jazyce se interpretací dat rozumí jejich „přečtení“, tj. převedení z jazyka matem.statist. výrazů, tabulek, schémat atd. do podoby výroků formulovaných v běžném jazyce.

<div class="translations">
interpretation
interprétation
Interpretation, Deutung
interpretazione
</div>

Literatura: ''Dilthey, W.'': Život a dejinné vedomie. Bratislava 1980; ''Eco, U.'': The Limits of Interpretation. Bloomington 1990; ''Fay, B.'': Social Theory and Political Practice. London 1975; ''Child, A.'': Interpretation. A General Theory. Berkeley – Los Angeles 1965; ''O'Neill, J.'': Making Sense Together. An Introduction to Wild Sociology. London 1972; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Zimmerman Don, H.'': Ethnomethodology. ''American'' Sociologist, ''13'', 1978.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Dilthey, W.'': Život a dejinné vedomie. Bratislava 1980; ''Eco, U.'': The Limits of Interpretation. Bloomington 1990; ''Fay, B.'': Social Theory and Political Practice. London 1975; ''Child, A.'': Interpretation. A General Theory. Berkeley – Los Angeles 1965; ''O'Neill, J.'': Making Sense Together. An Introduction to Wild Sociology. London 1972; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Zimmerman Don, H.'': Ethnomethodology. ''American'' Sociologist, ''13'', 1978.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Dilthey, W.'': Život a dejinné vedomie. Bratislava 1980; ''Eco, U.'': The Limits of Interpretation. Bloomington 1990; ''Fay, B.'': Social Theory and Political Practice. London 1975; ''Child, A.'': Interpretation. A General Theory. Berkeley – Los Angeles 1965; ''O'Neill, J.'': Making Sense Together. An Introduction to Wild Sociology. London 1972; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Zimmerman Don, H.'': Ethnomethodology. ''American Sociologist'', ''13'', 1978.
 ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Dilthey, W.'': Život a dejinné vedomie. Bratislava 1980; ''Eco, U.'': The Limits of Interpretation. Bloomington 1990; ''Fay, B.'': Social Theory and Political Practice. London 1975; ''Child, A.'': Interpretation. A General Theory. Berkeley – Los Angeles 1965; ''O'Neill, J.'': Making Sense Together. An Introduction to Wild Sociology. London 1972; ''Petrusek, M.'': Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha 1993; ''Zimmerman Don, H.'': Ethnomethodology. ''American'' Sociologist, ''13'', 1978.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Interpretace - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo popis a interpretace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 19. 1. 2018, 09:46

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server