Jazyk observační - Historie editací

ZRN v 19. 1. 2018, 10:02

2018-01-19T10:02:48Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:22Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:48Z

import na produkční server

Nová stránka

jazyk observační – (z lat. observare = pozorovat, hlídat) – v pojetí [[neopozitivismus|neopozitivismu]] součást [[jazyk vědy|jazyka vědy]], jehož kategorématické výrazy, tj. mimologické (deskriptivní) konstanty, nazývané též ''observační termíny'', bezprostředně odpovídají pozorovatelným objektům (observačními termíny označují pozorovatelé vlastnosti a vztahy mezi věcmi či jevy, které jsou přístupné našemu pozorování či měření a jsou proto využívány k popisu těchto věcí a jevů). ''R. Carnap'' klade na ''j.o.'' tyto požadavky: ''1.'' pozorovatelnost pro zákl. deskriptivní termíny; ''2.'' explicitní definovatelnost a redukovatelnost pro ostatní deskriptivní termíny; ''3.'' nominalismus, podle něhož má být obor proměnnosti individuových proměnných vztažen na konkrétní pozorovatelné entity; ''4.'' finitismus formulovaný v různých podobách „s rostoucí přesností“ (daný jazyk má obsahovat alespoň jeden konečný model, daný jazyk obsahuje jenom konečné modely, oblast zkoumání obsahuje konečný počet individuí a žádný model neobsahuje více než n individuí); ''5.'' konstruktivismus, podle něhož každý designát proměnných daného jazyka je vždy označen nějakým výrazem tohoto jazyka; ''6.'' extenzionalita, což znamená, že daný jazyk neobsahuje žádné termíny pro modality a jiné funktory neklasických logik. ''J.o.'' je spojen s [[jazyk teoretický|jazykem teoretickým]] pomocí tzv. ''pravidel korespondence'' neboli korespondenčních pravidel (např. teor. termín „teplota“ je spojen s dvoumístným deskriptivním predikátem „…teplejší než…“ takto: jestliže ''u'' je teplejší než ''v'', pak teplota ''u'' je vyšší než teplota ''v''). Striktní dichotomie dvou podjazyků jazyka vědy, ''j.o.'' a teor. jazyka, byla velmi záhy podrobena kritice a již ''R. Carnap'' tuto dichotomii liberalizoval tím, že do ''j.o.'' zavedl tzv. dispoziční predikáty a připustil pro ně i pojmy definované pomocí operacionálních definic. Dnes se jde ještě dále a plně se uznává samostatný status teor. pojmů, které nejsou redukovatelné na observační výrazy, a dokonce se tvrdí, že empir. pojmy jsou vždy teor. „impregnovány“. Prakticky ve stejném významu jako ''j.o.'' se používá termín [[jazyk empirický|empirický jazyk]].

<div class="translations">
observational language
langue (langage) d'observation
Observationssprache, Beobachtungssprache
inguaggio dell' osservazione
</div>

Literatura: ''Camphell, N. R.'': Foundation of Science. The Philosophy of Theory and Experiment. New York 1957; ''Carnap, R.'': Metodologický charakter teoretických pojmů. In: ''Problémy'' jazyka vědy. Praha 1968; ''Hempel, C. G.'': Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. In: ''Filozofie'' vědy. Praha 1968; ''Šefránek, J.'': Logika, jazyk a poznanie. Bratislava 1969.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 8: / Řádek 8: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Camphell, N. R.'': Foundation of Science. The Philosophy of Theory and Experiment. New York 1957; ''Carnap, R.'': Metodologický charakter teoretických pojmů. In: ''Problémy'' jazyka vědy. Praha 1968; ''Hempel, C. G.'': Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. In: ''Filozofie'' vědy. Praha 1968; ''Šefránek, J.'': Logika, jazyk a poznanie. Bratislava 1969.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Camphell, N. R.'': Foundation of Science. The Philosophy of Theory and Experiment. New York 1957; ''Carnap, R.'': Metodologický charakter teoretických pojmů. In: ''Problémy jazyka vědy''. Praha 1968; ''Hempel, C. G.'': Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. In: ''Filozofie vědy''. Praha 1968; ''Šefránek, J.'': Logika, jazyk a poznanie. Bratislava 1969.
 ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Camphell, N. R.'': Foundation of Science. The Philosophy of Theory and Experiment. New York 1957; ''Carnap, R.'': Metodologický charakter teoretických pojmů. In: ''Problémy'' jazyka vědy. Praha 1968; ''Hempel, C. G.'': Teoretikovo dilema. Studie z logiky konstrukce teorií. In: ''Filozofie'' vědy. Praha 1968; ''Šefránek, J.'': Logika, jazyk a poznanie. Bratislava 1969.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
 [[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:VSgS]]