Jiný - Historie editací

ZRN v 19. 1. 2018, 10:10

2018-01-19T10:10:52Z

ZRN v 19. 1. 2018, 10:10

2018-01-19T10:10:16Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:23Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:51Z

import na produkční server

Nová stránka

jiný – pojem vznikl jako překlad angl. other, což je význ. pojem koncepce ''G. H. Meada'', který se pokusil vysvětlit proces [[socializace]] tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. [[role]] napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v ''Meadově'' terminologii ''self'' pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. ''j.'' může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. ''j.'', později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu ''[[Urbánek Eduard|E. Urbánka]]'' „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném ''j.'', resp. v ''generalizovaném druhém'' jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. ''j.'', posléze univerzálním normám od generalizovaných ''j.'' Koncept ''j.'' je komplementárně spjat s pojmem [[já]] (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam ''j.'' pro utváření obrazu sebe sama není ''Meadovým'' objevem. Objevuje se dokonce u ''Marxe'' v ''Kapitálu'': člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu ''zrcadlového já'' (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na ''Marxovi'', ''Ch. H. Cooley'': tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích ''j.'', tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. ''j.'' je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci [[atom sociální|sociálního atomu]] ''J. L. Morena''.

<div class="translations">
other
autre
alter, anderer
altro generalizzato
</div>

Literatura: ''Burkitt, I.'': Social Selves: Theories of the Social Formation of Personality. ''Current'' Sociology, ''39'', 1991, č. 1; ''Mead, G. H.'': On Social Psychology. Chicago 1965; ''Mead, G. H.'': The Individual and Social Self. Chicago 1982; ''Urbánek, E.'': Marxismus v konfrontaci s buržoazní koncepcí sociální role. Role, masky, charaktery. Praha 1979.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 19. 1. 2018, 10:10
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">jiný</span> – pojem vznikl jako překlad angl. ~~"other"~~, což je význ. pojem koncepce ''G. H. Meada'', který se pokusil vysvětlit proces [[socializace]] tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. [[role]] napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v ''Meadově'' terminologii ''self'' pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. ''j.'' může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. ''j.'', později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu ''[[Urbánek Eduard\|E. Urbánka]]'' „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném ''j.'', resp. v ''generalizovaném druhém'' jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. ''j.'', posléze univerzálním normám od generalizovaných ''j.'' Koncept ''j.'' je komplementárně spjat s pojmem [[já]] (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam ''j.'' pro utváření obrazu sebe sama není ''Meadovým'' objevem. Objevuje se dokonce u ''Marxe'' v ''Kapitálu'': člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu ''zrcadlového já'' (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na ''Marxovi'', ''Ch. H. Cooley'': tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích ''j.'', tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. ''j.'' je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci [[atom sociální\|sociálního atomu]] ''J. L. Morena''.	+	<span id="entry">jiný</span> – pojem vznikl jako překlad angl. „other“, což je význ. pojem koncepce ''G. H. Meada'', který se pokusil vysvětlit proces [[socializace]] tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. [[role]] napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v ''Meadově'' terminologii ''self'' pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. ''j.'' může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. ''j.'', později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu ''[[Urbánek Eduard\|E. Urbánka]]'' „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném ''j.'', resp. v ''generalizovaném druhém'' jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. ''j.'', posléze univerzálním normám od generalizovaných ''j.'' Koncept ''j.'' je komplementárně spjat s pojmem [[já]] (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam ''j.'' pro utváření obrazu sebe sama není ''Meadovým'' objevem. Objevuje se dokonce u ''Marxe'' v ''Kapitálu'': člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu ''zrcadlového já'' (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na ''Marxovi'', ''Ch. H. Cooley'': tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích ''j.'', tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. ''j.'' je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci [[atom sociální\|sociálního atomu]] ''J. L. Morena''.

	<div class="translations">		<div class="translations">

← Starší verze		Verze z 19. 1. 2018, 10:10
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">jiný</span> – pojem vznikl jako překlad angl. other, což je význ. pojem koncepce ''G. H. Meada'', který se pokusil vysvětlit proces [[socializace]] tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. [[role]] napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v ''Meadově'' terminologii ''self'' pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. ''j.'' může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. ''j.'', později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu ''[[Urbánek Eduard\|E. Urbánka]]'' „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném ''j.'', resp. v ''generalizovaném druhém'' jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. ''j.'', posléze univerzálním normám od generalizovaných ''j.'' Koncept ''j.'' je komplementárně spjat s pojmem [[já]] (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam ''j.'' pro utváření obrazu sebe sama není ''Meadovým'' objevem. Objevuje se dokonce u ''Marxe'' v ''Kapitálu'': člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu ''zrcadlového já'' (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na ''Marxovi'', ''Ch. H. Cooley'': tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích ''j.'', tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. ''j.'' je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci [[atom sociální\|sociálního atomu]] ''J. L. Morena''.	+	<span id="entry">jiný</span> – pojem vznikl jako překlad angl. "other", což je význ. pojem koncepce ''G. H. Meada'', který se pokusil vysvětlit proces [[socializace]] tím, jak individuum vytváří obraz sebe sama prostřednictvím toho, jak jej vnímají a jak na něho reagují jiní lidé a jak si osvojuje soc. [[role]] napodobováním a přejímáním rolí jiných. Pro utváření vlastního já (v ''Meadově'' terminologii ''self'' pro označení socializovaného individua) má mimořádný význam to, jak jedince nejprve v dětství, ale později v celém jeho životě vnímají jiní lidé, a zejm. zda jej akceptují ty osoby, které pokládá za význ. Těmito „významnými jinými“ (significant others) jsou obvykle nejprve rodiče, učitelé, příp. ostatní děti, vrstevníci, později milenci či milenky, manželé, nadřízení, autority atd. Někdy ale význ. ''j.'' může být dítě samo, např. pro rodiče, v nichž upevňuje pocit a vědomí správné realizace role dobrého rodiče. V dětství nejprve napodobujeme a přejímáme role konkrétních význ. ''j.'', později docházíme k vědomí, že tyto role jsou obecnější, že nejsou vázány na konkrétní jedince. Tak se vytváří vědomí „generalizovaného jiného“ (podle překladu ''[[Urbánek Eduard\|E. Urbánka]]'' „zevšeobecněného jiného“). V generalizovaném ''j.'', resp. v ''generalizovaném druhém'' jsou vyjádřena očekávání vázaná na výkon určité role, na realizaci societálně přijatelného chování spojeného s určitou soc. pozicí. Individuum se tedy v socializaci učí jednak partikulárním, dílčím rolím od význ. ''j.'', posléze univerzálním normám od generalizovaných ''j.'' Koncept ''j.'' je komplementárně spjat s pojmem [[já]] (self), jímž se vyjadřuje obvykle osobnostní identita. Význam ''j.'' pro utváření obrazu sebe sama není ''Meadovým'' objevem. Objevuje se dokonce u ''Marxe'' v ''Kapitálu'': člověk se nejprve vidí jako v zrcadle v jiném člověku a sebe sama si jako soc. bytost uvědomuje prostřednictvím jiného, stejně jako si lidskou podstatu druhého uvědomuje prostřednictvím tohoto zrcadlového obrazu. Ideu ''zrcadlového já'' (looking-glass self) rozvinul později, nezávisle na ''Marxovi'', ''Ch. H. Cooley'': tak jako svou tělesnost mohu spatřit jedině v zrcadle, tak svou sociálnost mohu spatřovat pouze v reakcích ''j.'', tedy v soc. zrcadle, které mi nastavují svým vztahem ke mně. Koncept význ. ''j.'' je přítomen, ale poněkud odlišně pojat v koncepci [[atom sociální\|sociálního atomu]] ''J. L. Morena''.

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Burkitt, I.'': Social Selves: Theories of the Social Formation of Personality. ''Current'' Sociology, ''39'', 1991, č. 1; ''Mead, G. H.'': On Social Psychology. Chicago 1965; ''Mead, G. H.'': The Individual and Social Self. Chicago 1982; ''Urbánek, E.'': Marxismus v konfrontaci s buržoazní koncepcí sociální role. Role, masky, charaktery. Praha 1979.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]