imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost diplomů v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:54Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost diplomů v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:24Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:53:52Z

import na produkční server

Nová stránka

kapitál kulturní – zvl. forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého soc. [[status|statusu]], která je vázána na charakter a úroveň [[enkulturace]]. Od 70. l. je ''k.k.'' jedním z klíčových pojmů analýzy úlohy systému [[vzdělávání]] v [[reprodukce sociální|sociální reprodukci]]. Jeho výklad navazuje na ekonomizující chápání tzv. [[kapitál lidský|lidského kapitálu]], jehož důležitou složkou je vzdělání jako nemateriální [[kapitál]], který analogicky finančnímu kapitálu přináší svému vlastníku zisk v podobě privilegovaného spol. postavení a z něho plynoucích ekon. a soc. výhod. V tomto smyslu byla kategorie ''k.k.'' poprvé použita ''A. R. J. Turgotem''. Její zákl. principy však zformuloval až ''P. F. Bourdieu'' v rámci své koncepce soc. a kult. reprodukce, založené na analýze forem soc. [[jednání]]. Jednotlivci i skupiny podle něho svým jednáním usilují o začlenění do spol. vrstvy zaujímající v dané společnosti privilegované postavení. Tato vrstva se vyznačuje specif. kult. rysy, vkusem a stylem. Jejich osvojení je nezbytnou podmínkou správné orientace ve způsobech chování a jejich symbolických významech, které indikují příslušnost k této vrstvě a tvoří kult. předpoklady vzájemné komunikace mezi jejími členy. Aktivní participace na tzv. elitní statusové kultuře (podle ''M. Webera'') je klíčovým strategickým prvkem jednání směřujícího k zaujetí privilegované pozice. Představuje „symbolický kapitál“, který jednotlivci nebo skupiny vkládají do boje o prosazení ve společnosti. V této souvislosti zavádí ''Bourdieu'' pojem ''k.k.'' a definuje jej jako nástroj přivlastňování symbolického bohatství, které je společností pokládáno za hodno toho, aby bylo vyhledáváno a vlastněno. Distribuci formálních oprávnění (profesní kvalifikace) i subjektivních dispozic (znalost správných postupů) ke vstupu do vládnoucí vrstvy zprostředkovává vzdělávací systém, jehož charakter je určován právě touto vrstvou. Jazykové a ostatní symbolické kódy používané při školní komunikaci jsou proto odvozovány z její statusové kultury. Žáci, kteří tuto kulturu ovládají, se pak díky tomu jeví jako nadanější a inteligentnější, učitelé s nimi snáze komunikují a věnují jim větší pozornost. Úroveň dosaženého vzdělání jednotlivce je tak přímo závislá na tom, v jaké míře absorboval dominantní kulturu neboli jakým ''k.k.'' disponuje. Vzdělávací systém přitom předpokládá a vyžaduje řadu schopností, které tvoří důležité komponenty ''k.k.'' (např. schopnost verbální komunikace nebo percepce umění) a jejichž osvojování sám nezprostředkovává. Tyto schopnosti jsou získávány převážně v [[rodina|rodině]]. Míra ''k.k.'', jímž jednotlivec disponuje, proto závisí značně na tom, kolik je ho akumulováno ve výchozí rodině.

''K.k.'' je ovšem ve společnosti rozložen nerovnoměrně, podle postavení v mocenské struktuře a paralelně s kapitálem ekon. a [[kapitál sociální|kapitálem sociálním]]. Selekce žáků ve vzdělávacím systému podle vstupního ''k.k.'' tak skrytě reprodukuje [[nerovnost sociální|sociální nerovnost]] ve společnosti. Příslušníkům vládnoucí vrstvy poskytuje přednostně vzdělanostní a kvalifikační oprávnění ke vstupu do privilegovaných mocenských, ekon. a soc. pozic a umožňuje tím, aby si tato vrstva udržovala svá [[privilegium|privilegia]]. Šance na vzestupnou [[mobilita sociální|sociální mobilitu]] příslušníků nižších spol. vrstev, kteří mají horší výchozí podmínky, naopak blokuje. Vstupní spol. nerovnosti se tak ve vzdělávacím systému transformují v soc. legitimnější nerovnosti individ. předpokladů a možností a nabývají zdání přirozených nerovností. Prostřednictvím vzdělávacího systému tedy ''k.k.'' působí jako nástroj mezigenerační transmise spol. nerovnosti, podílí se na autoreprodukci jednotlivých spol. vrstev a pomáhá reprodukovat danou strukturu spol. vztahů (viz též [[alokace sociální]]).

Při výkladu pojmu ''k.k.'' je ovšem možné uplatnit také jeho demokratizační pojetí, které vychází z humanizační funkce [[kultura|kultury]] při utváření lidské osobnosti. Pod ''k.k.'' se pak rozumí všechny latentní schopnosti člověka, které je možno individ. osvojovat a rozvíjet a prolamovat jimi spol. bariéry determinující průběh životní dráhy jednotlivce, resp. jeho [[kariéra|kariéru]]. V osvojení ''k.k.'' lze tak spatřovat nikoliv apriorní předpoklad, ale výsledek vzdělání. Cílem vzdělávacího systému podle tohoto pojetí je eliminace vstupních sociokult. nerovností a vyrovnávání šancí příslušníků jednotlivých spol. vrstev na úspěch. Výchova a vzdělání nereprodukují výchozí spol. nerovnosti, ale naopak potlačují jejich vliv tím, že distribuují ''k.k.'' relativně nezávisle na ekon. a soc. kapitálu. ''K.k.'' díky tomu působí jako prostředek narušování autoreprodukce jednotlivých spol. vrstev a jako jeden z hlavních zdrojů vertikální mobility v reprodukci stratifikačního systému společnosti. (Viz též [[potenciál lidský]].)

<div class="translations">
cultural capital
capital culturel
Kulturkapital
capitale culturale
</div>

Literatura: ''Bourdieu, P.'': Cultural Reproduction and Social Reproduction. In: ''Brown, R.'' ed.: Knowledge, Education and Cultural Change. London 1973; ''Bourdieu, P.'' – ''Passeron, J. C.'': Reproduction in Education, Society and Culture. London 1977; ''Maggio, P.'': Cultural Capital and School Success: The Impact of Status Cultural Participation on the Grades of U.S. High School Students. ''American'' Sociological Review, 1982, č. 2.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej|Ondřej Hubáček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bourdieu, P.'': Cultural Reproduction and Social Reproduction. In: ''Brown, R.'' ed.: Knowledge, Education and Cultural Change. London 1973; ''Bourdieu, P.'' – ''Passeron, J. C.'': Reproduction in Education, Society and Culture. London 1977; ''Maggio, P.'': Cultural Capital and School Success: The Impact of Status Cultural Participation on the Grades of U.S. High School Students. ''American'' Sociological Review, 1982, č. 2.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej|Ondřej Hubáček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej|Ondřej Hubáček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Kapitál kulturní - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost diplomů v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server