imported>Admin: Přidána poslední věta Jaroslav Klofáč je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:36Z

Přidána poslední věta Jaroslav Klofáč je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:21Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:21Z

import na produkční server

Nová stránka

Klofáč Jaroslav

<time datetime="1921-09-16">16. září 1921</time> v Praze
 <time datetime="1981-08-15">15. srpna 1981</time> v Praze

V letech 1938–39 a 1945–48 studoval sociologii a historii na filosofické fakultě [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (PhDr. 1948). Po krátkém působení jako středoškolský pedagog v dělnických přípravkách (Šluknov, Houštka) přešel na [[České vysoké učení technické v Praze]] (1951–54), v letech 1954–56 vyučoval na filosofické fakultě UK, kde byl zároveň proděkanem. Roku 1956 odešel učit na Vysokou školu stranickou (později Vysoká škola stranická – Institut společenských věd, ještě později [[Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze|Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze]]), na níž v roce 1965 založil katedru sociologie. Docentem byl jmenován v roce 1956 ještě na Univerzitě Karlově, profesorem v roce 1965. Stal se rovněž členem [[Vědecké kolegium filosofie a sociologie ČSAV|Vědeckého kolegia filosofie a sociologie ČSAV]], v letech 1964–68 byl předsedou [[Československá sociologická společnost při ČSAV|Československé sociologické společnosti při ČSAV]], 1965–69 členem redakční rady ''Sociologického časopisu'' (viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''). Po roce 1969 pracoval v manuálních povoláních (jako dělník v gumárně, pomocný topič). Členem KSČ byl od roku 1945 do roku 1969 (vyloučen).

Klofáč patřil k ústředním postavám československé sociologie 60. let, a to jak po organizační, tak po intelektuální stránce. Byl jedním ze spolehlivých komunistických kádrů ve společenských vědách, jak je patrné z toho, že mu bylo svěřeno vyučování a později katedra na Vysoké škole stranické nebo vypracování hojně používané učebnice historického materialismu (''Materialistické pojetí dějin'', 1957). Již roku 1956 se společně s Vojtěchem [[Tlustý Vojtěch|Tlustým]] zasazovali za provádění empirických (sociologických) výzkumů v rámci historického materialismu (''[[Filosofický časopis]]'' 1956); v rámci tohoto úsilí také vedli na filosofické fakultě UK seminář, který měl vyústit ve výzkum inteligence v socialismu. Zatímco po utužení politické kontroly nad kulturou v roce 1958 z podobných iniciativ sešlo, Klofáč s [[Tlustý Vojtěch|Tlustým]] začali pracovat na mapování soudobé západní sociologie, zejména sociologické teorie. Jejich úsilí vyústilo v několik knih, které se staly na dlouhou dobu nepřekonanými referenčními příručkami: ''Současná empirická sociologie'' (1959) a ''Soudobá sociologie I.-II''. (1965, 1967; k vydání připravovaného třetího dílu již nedošlo). Zejména ''Soudobá sociologie'' byla podnikem na svou dobu ojedinělým – jistě jedním z nejobsáhlejších, možná vůbec nejobsáhlejším přehledem západní sociologické teorie v celém tehdejším socialistickém bloku. První díl rozebíral strukturní funkcionalismus, sociologii konfliktu a věnoval se zvlášť teoriím sociální struktury. Druhý díl podával přehled vývojových teorií, kterými západní sociologie vysvětlovala sociální dynamiku průmyslových společností. Klofáč zároveň využil svého postavení na Vysoké škole stranické a založil zde v roce 1965 pravděpodobně první, nebo rozhodně jednu z prvních kateder sociologie u nás. Ta se stala jedním z organizačních středisek nové disciplíny; například vydávala jako skripta nebo interní tisky značné množství překladové sociologické literatury.

Na Klofáčových a [[Tlustý Vojtěch|Tlustého]] hlavních pracích o sociologii je nápadné, že ve srovnání s velmi důkladnou reprodukcí a analýzou západních sociologických systémů se jen omezeně dotýkají marxistického hlediska. Toto hledisko se projevuje jen v kritických komentářích, jichž s postupem času ubývalo, a v ojedinělých náčrtech, jak by bylo ten který problém vhodné řešit v marxistické sociologii. To lze jistě chápat tak, že hlavním cílem těchto publikací bylo usnadnit poučený boj s buržoazní ideologií, jak autoři deklarovali v předmluvě k ''Současné empirické sociologii'', ale nabízejí se i jiná vysvětlení. Za prvé se tu zřejmě odráží skutečnost, že v té době československá sociologie nebyla schopna nabídnout dostatečně propracovanou alternativu k západní sociologii (ucelenou marxistickou sociologickou teorii nepředložil ani nikdo z Klofáčových a [[Tlustý Vojtěch|Tlustého]] současníků a současnic). To vedlo, za druhé, k zájmu o západní sociologii jako o zdroj know-how, které by bylo transformováno pro použití v podmínkách marxistických společenských věd. Konečně za třetí, logickým důsledkem takové situace bylo poměrně hluboké ovlivnění samotných marxistek a marxistů těmito přejímanými teoriemi – v případě Klofáče a [[Tlustý Vojtěch|Tlustého]] především strukturním funkcionalismem. Tento spíše tušený a mezi řádky čtený vliv se nejvýrazněji projevil v náčrtech nikdy nevydaného třetího dílu ''Soudobé sociologie'', který se měl věnovat sociologii politiky (srov. také ''Sociologický časopis'' 1967; ''Moc a autorita'', 1968; ''Politická věda a sociologie politiky'', 1968). Klofáč a [[Tlustý Vojtěch|Tlustý]] zde naznačují, že spíše než rozpracováním marxismu s použitím strukturně funkcionalistických postupů by jejich přístup byl adaptací strukturního funkcionalismu s použitím některých marxistických témat – například zakotvením boje o moc a distribuci statků v pojmovém systému. Ve skriptech ''Moc a autorita'' se také asi nejvýrazněji projevila jejich distance od stalinistického pojetí socialismu.

Za své angažmá v reformním křídle komunistické strany zaplatil Klofáč záhy po srpnu 1968. V roce 1969 byl ze strany vyloučen a donucen odejít do manuálních povolání. Nadále ovšem sledoval oficiální sociologickou produkci a připravil její ironickou kritiku (zejména prací Františka [[Charvát František|Charváta]] a Marie [[Huláková Marie|Hulákové]]) spolu s vlastním přehledem vývoje sociální struktury v poválečném Československu. Klofáč zde vykládal společenský pohyb 60. let jako konflikt mezi politickou elitou (nomenklaturou) a inteligencí – držel se tedy vize, kterou načrtl již Pavel [[Machonin Pavel|Machonin]] a již sdílely i další postavy reformní sociologie, například Zdeněk [[Strmiska Zdeněk|Strmiska]]. Tento rukopis vyšel až posmrtně v zahraničí (''Sociální struktura ČSSR'', 1983).

Klofáč má nesporné zásluhy na znovuuvedení sociologie mezi legitimní akademické disciplíny u nás. V 60. letech přispěl (na české straně spolu s Pavlem [[Machonin Pavel|Machoninem]] a Milošem [[Kaláb Miloš|Kalábem]]) zásadním vkladem organizačním a legitimizačním k institucionalizaci sociologie, spolu s Vojtěchem [[Tlustý Vojtěch|Tlustým]] patřili k největším odborným autoritám československé sociologie tohoto období. Jejich knihy umožnily poměrně detailní a nezkreslený přístup k západní sociologii velkému množství socioložek a sociologů, kteří by jinak podobnou možnost neměli. Obsahově Klofáčovo dílo souzní s některými dominantami tuzemské sociologie 60. let, především pokud jde o mimořádný zájem o západní sociologii a o alianci s reformním křídlem komunistické strany. Nástup tzv. normalizace Klofáčovi prakticky znemožnil dále ovlivnit vývoj naší sociologie.

Knihy: ''Materialistické pojetí dějin: Základní problémy'' (NPL, Praha 1957, 2. vyd. 1959, 3. vyd. 1963); ''Současná empirická sociologie'' (Orbis, Praha 1959; spoluautor V. Tlustý; německy 1964); ''O rozporech ve společnosti'' (SNPL, Praha 1962); ''Problémy determinismu a pokroku'' (NČSAV, Praha 1963; spoluautoři M. Svoboda a V. Tlustý); ''Úvod do marxistické sociologie'' (Novinářský studijní ústav, Praha 1965); ''Soudobá sociologie I.-II.'' (NPL, Praha 1965–67; spoluautor V. Tlustý); ''Moc a autorita: Základní kategorie sociologie politiky'' (SPN, Praha 1968; spoluautor V. Tlustý); ''Politická věda a sociologie politiky'' (SPN, Praha 1968; spoluautor V. Tlustý); ''Sociální struktura ČSSR a její změny v letech 1945–1980'' (Index, Köln 1983).

Studie: K možnosti a potřebě sociologického výzkumu v ČSR (''Filosofický časopis'' 1956); O úkolech a metodě historického materialismu (''Filosofický časopis'' 1956; spoluautor V. Tlustý); Poznámky ke vztahu politické vědy a sociologie politiky (''Sociologický časopis'' 1967; spoluautor V. Tlustý).

Příspěvky ve sbornících: Přehled hlavních oblastí a nejdůležitějších metod současné západní sociologie (Ladislav Tondl, ed.: ''Současná západní filosofie''. Orbis, Praha 1958); Zahajovací projev (''Sociologie ’66''. Svoboda, Praha 1968).

Literatura: Miloslav Petrusek: K dvojímu jubileu Jaroslava Klofáče (1921–1981) (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 47, 2011, 2: 391–394).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]
[[Kategorie:SCSg]]

← Starší verze		Verze z 8. 12. 2018, 20:59
Řádek 25:		Řádek 25:
	[[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]		[[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]
	[[Kategorie:SCSg]]		[[Kategorie:SCSg]]
		+	----
		+	Jaroslav Klofáč je autorem [[KBCSg:Klofáč Jaroslav\|některých publikací]] v [[KBCSg\|Knižní bibliografii české sociologie]].

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Miloslav Petrusek: K dvojímu jubileu Jaroslava Klofáče (1921–1981) (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 47, 2011, 2: 391–394).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Voříšek Michael|Michael Voříšek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Voříšek Michael]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Klofáč Jaroslav - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Jaroslav Klofáč je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server