imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:55Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo komunikace masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:15Z

Přidána poslední věta Viz též heslo komunikace masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:02Z

import na produkční server

Nová stránka

komunikace masová – zvl. druh [[komunikace]], při níž dochází k rozšiřování a sdělování [[informace|informací]] a symbolických obsahů určených široké [[veřejnost|veřejnosti]], resp. [[masa|masám]], pomocí spec. prostředků, především rozhlasu, televize, tisku a filmu, které se proto nazývají ''prostředky masové komunikace'', resp. ''masmédia''. ''K.m.'' spoluvytváří [[kultura masová|masovou kulturu]] a zároveň je jejím důsledkem. Schéma ''k.m.'' zahrnuje: ''a)'' komunikátora (původce sdělení), což je vedle jednotlivce většinou i určitá organizace, instituce (redakce, vydavatelství), ''b)'' sdělení s jeho obsahovou i formální stránkou, ''c)'' komunikační kanál vázaný na typ masmédia, ''d)'' komunikanta (příjemce sdělení), což jsou početné, diferencované, heterogenní skupiny společnosti. ''K.m.'' lze chápat jako nový typ zprostředkování a kvalitativně novou dimenzi výměny informací, při které se stýkají organizace, instituce, vrstvy a skupiny zastoupené konkrétními lidmi jako sdělovatelé a příjemci. Pohyb informací je většinou jednosměrný a původce sdělení zastává trvale roli mluvčího k časově i prostorově vzdálené množině příjemců. ''K.m.'' ovlivňuje myšlení a jednání lidí i způsob jejich života. Působí prakticky neustále, bezprostředně i zprostředkovaně na [[vědomí společenské|společenské vědomí]], vytváří obecné hodnoty, upevňuje nebo rozvolňuje normy, podílí se na procesu [[socializace]] a [[enkulturace]]. Kromě toho plní funkce [[propaganda|propagandy]], [[reklama|reklamy]], [[kontrola sociální|sociální kontroly]] a funkce zábavní a rekreativní. Prostředky ''k.m.'' se dělí podle způsobu recepce na akustické, optické a kombinované. Hlavními prostředky ''k.m.'' jsou tisk, film, rozhlas a televize. ''K.m.'' lze šířit i dalšími způsoby reprodukce psaného slova (knihami, letáky, plakáty, telexem atd.), mluveným slovem a hudbou (na gramofonových deskách, magnetofonových kazetách, CD aj.), obrazovými a plastickými výtvory (videem, obrazovými reprodukcemi, holografií).

Nejstarším prostředkem ''k.m.'' je ''tisk''. Nabyl na významu zejm. vynálezem rotačky, která umožnila masové rozšíření novin a časopisů, jež brzy překročily pouhou informativní funkci a zaměřily se i na všeobecné zájmy a zábavu čtenářů. ''Film'' byl od svého vzniku (r. 1894) především nástrojem zábavy. Příznivých tech. možností pro rychlé masové šíření využil průmysl a film se stal standardizovaným zbožím. Jeho význam spočívá v univerzální použitelnosti a pochopitelnosti a v apelujícím účinku. ''Rozhlas'' byl vynalezen v r. 1896, ale součástí ''k.m.'' se stal až ve 20. l. 20. st. Jeho hlavní předností je snadný příjem a operativnost využití. V souvislosti s masovým rozšířením rozhlasu a filmu po 1. svět. válce se hovoří o tzv. prvním prahu zmasovění kultury. Druhý práh zmasovění nastal po 2. svět. válce masovým rozšířením ''televize'', která přitahovala větší atraktivností při možnosti domácího využití. Díky rychlému rozvoji nových prostředků ''k.m.'' a jejich integraci na bázi výpočetní techniky můžeme dnes hovořit o třetím prahu zmasovění. Kvalit. změna, kterou vnesly do života společnosti prostředky ''k.m.'', je odborníky oceňována jak pozitivně (rychlé šíření informací, zrovnovprávnění všech míst a oblastí, růst vzdělanostní úrovně), tak negativně (prostředky ''k.m.'' jsou nástrojem soc. manipulace, příčinou standardizace a nivelizace vkusu).

Růst vlivu prostředků ''k.m.'' vyvolal s-gické analýzy tohoto jevu. ''E. Katz'' a ''P. F. Lazarsfeld'' vypracovali tzv. teorii dvoustupňového průběhu komunikace (two-step-flow of communication), spočívající v předpokladu, že mnohá sdělení dosahují [[publikum|publika]] ne přímo, ale prostřednictvím dalších osob – usměrňovatelů mínění (''opinion leaders''). ''H. M. McLuhan'' vypracoval [[periodizace dějin|periodizaci dějin]] podle převládajícího typu komunikace: společnost bezprostřední komunikace, kde jako rozhodující vystupuje lidský hlas a sluch, přechází přes tzv. společnost písma do třetího, tzv. retribálního stadia, spjatého s elektronickou revolucí a rozvojem prostředků ''k.m.'' Nástupem nových prostředků ''k.m.'' a jejich vlivem na život člověka a společnosti se zabýval ''A. Toffler'', který vycházel z analýzy proměn společnosti jako produktu průmyslové revoluce, industrializace a urbanizace a kultury závislé na prostředcích ''k.m.'' a masovosti vůbec. Podle něho bude tato masovost překonána tzv. novou individuálností. Analýze nových technologií informačních a komunikačních procesů věnuje pozornost stále více vědců. Výpočetní technika se stává pevnou součástí procesů ''k.m.'', zdokonaluje se kvalita komunikačních kanálů a zvyšuje se jejich přenosová kapacita. ''S. Brand'' v této souvislosti hovoří o společnosti, jejímž chrakteristickým rysem bude syntéza všech prostředků ''k.m.'' – televize, filmu, tisku, videa a výpočetní techniky. Možnosti této nové syntézy a jejími příp. důsledky se zabývá v současné době mnoho vědců. V ''Massachusetts Institute of Technology'' byla založena laboratoř prostředků ''k.m.'' (''Media Laboratory''), jež sdružuje velké množství odborníků na telekomunikaci (např. ''J. Weiner'', ''Ch. Schmenad''), výpočetní techniku (''A. Kay''), umělou inteligenci (''S. Papert''), film a video (''R. Leacock''), holografii (''S. Benton''), elektronický tisk (''A. Lippman''), televizi budoucnosti (''W. Schreiber''), počítačovou hudbu (''B. Vercoe'', ''D. Levitt''), počítačovou grafiku (''D. Zelter'') atd.

<div class="translations">
mass communication
communication de masse
Massenkommunikation
comunicazione di massa
</div>

Literatura: ''DeFleur, M.'' – ''Ball-Rokeach, S.'': Theories of Mass Communication. London, New York 1989; ''Kłoskowska, A.'': Masová kultura. Praha 1967; ''MacLuhan, M.'': Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha 1991; ''Thompson, J. B.'': Ideology and Modern Culture. Critical Social Theory in the Era of Mass Communication. Cambridge 1990; viz též [[komunikace sociální]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vítová Šárka|Šárka Vítová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vítová Šárka]]
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[komunikace masová (MSgS)|komunikace masová]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[komunikace masová (MSgS)|komunikace masová]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''DeFleur, M.'' – ''Ball-Rokeach, S.'': Theories of Mass Communication. London, New York 1989; ''Kłoskowska, A.'': Masová kultura. Praha 1967; ''MacLuhan, M.'': Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha 1991; ''Thompson, J. B.'': Ideology and Modern Culture. Critical Social Theory in the Era of Mass Communication. Cambridge 1990; viz též [[komunikace sociální]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vítová Šárka|Šárka Vítová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vítová Šárka|Šárka Vítová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vítová Šárka]]
 [[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Komunikace masová - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost masová v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo komunikace masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server