Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:29Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:02Z

import na produkční server

Nová stránka

komunita – (z lat. communitas = společenství) – též ''společenství'', ''pospolitost'' – soc. útvar charakterizovaný jednak zvl. typem soc. vazeb uvnitř, mezi členy, jednak specif. postavením navenek, v rámci širšího soc. prostředí. Byť se jedná o jednu ze zákl. kategorií s-gického myšlení, bývá pojem ''k.'' chápán velmi nejednoznačně. Snad nejostřejší vymezení nalezneme v oblasti tzv. community research, výzkumu sídelních pospolitostí, resp. tzv. místních či lokálních ''k.'' Jinou oblastí studií ''k.'' je výzkum tzv. [[hnutí komunitní|komunitních hnutí]], formujících se jako protest vůči odcizujícím mechanismům moderní společnosti. V méně radikální podobě lze ideu ''k.'' sledovat v nejrůznějších formách ''korporativních hnutí''. Zde jsou hodnoty komunitní kladeny proti maximám [[společnost občanská|občanské společnosti]]. Z podobného protikladu promítnutého do dějin čerpala již klasická ''Tönniesova'' dichotomie [[Gemeinschaft a Gesellschaft]] (pospolitost a společnost), představující dva polární typy lidské sociability i soc. organizace. Různorodost situací, k jejichž analýze sociologům pojem ''k.'' slouží, vedla k tomu, že již v polovině 60. l. mohl ''G. A. Hillery'' shromáždit téměř 100 různých definic tohoto pojmu. Celkovou ambivalentnost koncepce ''k.'' lze zčásti vysvětlit také tím, že tento pojem užívají od konce 19. st. především novináři a soc. pracovníci. Teprve počátkem 20. l. se v prostředí [[škola chicagská|chicagské školy]] dostává problematika ''k.'' do centra systematičtější pozornosti. Proměny, k nimž došlo v užívání tohoto pojmu, však samy o sobě mohou sloužit jako poměrně citlivý indikátor percepce ožehavých soc. problémů dané doby. Ve 2. polovině 19. st. je ''k.'' hledána především na [[vesnice|vesnici]], která je symbolem [[společenství tradiční|tradičního společenství]], které pro část myslitelů 19. st. představovalo přijatelnější variantu uspořádání soc. poměrů, než s jakou se setkávali v [[společnost industriální|industriální společnosti]]. Později hledá empir. s-gie ''k.'' ve [[město|městech]], protože se snaží řešit problémy, mezi jejichž hlavní zdroje patří v této době prudký, neřízený rozvoj měst. Pozornost se přitom přesunuje od výzkumů rasově a etnicky segregovaných oblastí k problematice života na [[periferie|periferii]]. Konečně v době rozmachu tzv. [[společnost masová|masové společnosti]], o níž mnozí sociologové předpokládají, že izoluje jednotlivce a přivyká ho pasivitě, bývá ''k.'' hledána opět v útvarech jiného typu, ve skupinách duchovně spřízněných osob, které udržují vzájemné kontakty bez ohledu na prostorovou vzdálenost, která je dělí.

Různé způsoby konceptualizace ''k.'' umožňují přinejmenším diagnostikovat problémy, které sociologové považují v jisté době za nejpalčivější. Oprávněnost pojmu ''k.'' je spatřována především v tom, že nutí sociology uvědomit si, že lidé dnes tak jako vždy dříve mají někde svůj [[domov]], kde si zaopatřují živobytí, kde pečují o potomky a provádějí většinu prozaických, nicméně pro přežití jejich i celé společnosti naprosto nutných aktivit. V tomto smyslu bývá ''k.'' chápána jako místo, v němž lze prožít celý život od narození do smrti i bez kontaktu s vnějším, nekomunitním okolím. Pojem ''k.'' však již od dob ''Tönniesových'' s sebou nese ještě jeden – tentokrát problematičtější – význam. Je s ním spojováno přesvědčení, že aktivity komunitního typu jsou provozovány ve zvl. atmosféře, která není přítomna u vazeb ostatních a která tvoří jakýsi zvl. svět víceméně oddělený od velkého a cizího soc. světa, který ''k.'' obklopuje. Mnozí autoři komunitních studií připouštějí, že charakter ''k.'' se postupem času poněkud pozměňuje, na trvání ''k.'' jako mikrosvěta v protikladu k celé společnosti se tím však, podle jejich názoru, nic nemění. ''Tönniesova'' polarita pospolitosti a společnosti zůstává v principu nedotčena. Ve skutečnosti prochází v důsledku modernizačních procesů fenomén ''k.'' podstatnými proměnami.

Tradiční ''k.'', v jejichž prostředí lidstvo prožilo naprostou většinu svých dosavadních dějin, se vyznačovaly následujícími znaky: ''1.'' byly prostorově jednoznačně vymezitelné, snadno odlišitelné od ''k.'' okolních; ''2.'' jejich příslušníci byli propojeni četnými příbuzenskými vztahy (rozvětvené rodiny měly značný význam pro vnitřní organizaci ''k.''); ''3.'' byly schopny uspokojit v principu všechny potřeby svých členů, a to převážně z vlastních zdrojů; ''4.'' vystupovaly často jako mocensky suverénní celky, a to jak vůči svým členům, tak navenek; ''5.'' ze společného života v jejich rámci plynula určitá příbuznost [[orientace hodnotová|hodnotové orientace]] členů. Všechny uvedené znaky byly vývojem moderní společnosti postupně zproblematizovány, takže dnešní [[studie komunitní|komunitní studie]] analyzují reziduální formy ''k.'' v různém stadiu rozpadu. Typ mocensky autonomní a všestranně soběstačný je v přítomnosti zastoupen patrně již jen v dílech antropologů zkoumajících izolované pospolitosti kultur [[národy přírodní|přírodních národů]]. Hist. následující ''k.'' je hosp. a soc. soběstačná, avšak mocensky závislá. Patří sem různé typy osídlení v období po vzniku moderní státní moci, avšak před urbanizací, která mnohostranně propojuje města s jejich zázemím. Na dalším stupni lze hovořit o ''k.'', která není po žádné stránce soběstačná, avšak v jejímž rámci lze stále ještě uspokojit všechny potřeby jednotlivců i celých domácností. Sem patří např. městské či předměstské lokality, jak je známe z výzkumů. Vývojovou řadu uzavírají ''k.'' podobně smýšlejících osob, v nichž přestává být podmínkou dokonce i lokální báze. Jsou sem řazeny např. [[komunita umělecká|komunity umělecké]], profesní, akademické, [[komunita vědecká|komunity vědecké]], náb., resp. církevní apod. Jako ''k.'' se označují také společenství typu [[komuna|komun]]. ''K.'' tedy pozbývá postupně mocenskou suverenitu, soc. univerzálnost a hosp. soběstačnost a nakonec i lokální základ a schopnost být prostředím, v němž lze prožít celý život.

V jistém smyslu zákl. problémem celé ''teorie komunit'' je stanovení toho, ve které ze 4 uvedených fází lze ještě daný soc. útvar považovat za ''k.'' Nejednoznačné chápání ''k.'' není ovšem záležitostí teprve am. a angl. empir. orientovaných sociologů. Již u ''Tönniese'' je ''k.'' chápána zároveň jako lokální společenství i jako jistý typ mentální a hodnotové zpřízněnosti, přičemž na oba znaky je kladen stejný důraz. Vlivem procesů modernizace dochází však k přerušení dříve obvyklého spojení prostorové blízkosti a zájmové spřízněnosti. Vzdálenost přestává být překážkou soc. styků, zatímco prostorová blízkost už si navazování soc. styků nevynucuje. Vývoj [[společnost moderní|moderní společnosti]] se stává procesem přebírání funkcí tradičních ''k.'' nadkomunitními instancemi. V důsledku toho se dříve soběstačné ''k.'' mění v závislé lokality. Přestaly existovat důvody, proč by hustota meziosobních vztahů uvnitř lokality měla být vyšší než hustota meziosobních vztahů mimo její hranice. Rozdíl mezi tradiční ''k.'' a moderní lokalitou se zřetelně projevuje v postavení jednotlivců. [[status|Status]] individua v tradiční ''k.'' byl vybudován pouze a jedině v jejím rámci. Proti tomu status jednotlivců v moderní lokalitě respektuje zpravidla pozici, která byla získána vně ''k.'' Zatímco tradiční ''k.'' byla schopna sama status svých členů produkovat, v dnešní lokalitě bývá pouze užíván, konzumován. O tom, zda proces postupného rozpadu tradiční ''k.'' je procesem nevratným, se nerozhoduje na úrovni lokalit.

<div class="translations">
community
communauté
Kommunität, Gemeinschaft
comunità
</div>

Literatura: ''Bell, C.'' – ''Newby, H.'': The Sociology of Community. London 1974; ''König, R.'': The Community. London 1968; ''Scherer, J.'': Contemporary Community. Sociological Illusion or Reality? London 1972.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bell, C.'' – ''Newby, H.'': The Sociology of Community. London 1974; ''König, R.'': The Community. London 1968; ''Scherer, J.'': Contemporary Community. Sociological Illusion or Reality? London 1972.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Keller Jan|Jan Keller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Keller Jan]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Komunita - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server