imported>Admin: Přidána poslední věta Jaroslav Krejčí je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:38Z

Přidána poslední věta Jaroslav Krejčí je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:22Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:23Z

import na produkční server

Nová stránka

Krejčí Jaroslav

<time datetime="1916-02-13">13. února 1916</time> v Polešovicích (okr. Uherské Hradiště)
 <time datetime="2014-02-16">16. února 2014</time> v Lancasteru (Velká Británie)
<div id="photo">[[Soubor:Krejčí_Jaroslav_01.jpg|400px]]</div>

Syn ústavního právníka a politika Jaroslava Krejčího (1892–1956), profesora [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]], 1921–38 tajemníka, 1938–39 předsedy Ústavního soudu, 1938–45 ministra spravedlnosti ve vládě druhé republiky, posléze v protektorátní vládě a 1941–45 předsedy protektorátní vlády. Vystudoval právnickou fakultu [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (JUDr. 1945), ale jeho hlavní zájem v této době patřil makroekonomii. Od roku 1940 do konce války působil jako úředník v Ústředním svazu obchodu a současně byl zapojen v domácím odboji, za což byl roku 1945 vyznamenán. V letech 1945–48 pracoval jako přednosta odboru a šéf sekretariátu prezidenta Státního úřadu plánovacího a zároveň se politicky exponoval v Československé sociální demokracii. Zároveň v letech 1946–51 přednášel na [[Vysoká škola politická a sociální v Praze|Vysoké škole politické a sociální v Praze]], kde se roku 1947 habilitoval, a v letech 1949–52 na Vysoké škole obchodní [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v Praze]]; 1952–54 spolupracoval s Národohospodářským ústavem Hlávkovy nadace. Jeho ekonomické a politické názory se střetávaly s dogmaty poúnorového režimu. V roce 1954 byl zatčen a za velezradu, spočívající v „přípravě odborníků na návrat kapitalismu“, odsouzen k deseti letům vězení. Po šesti letech byl roku 1960 amnestován a pracoval pak jako pomocný dělník, později skladník ve výrobním družstvu. V šedesátých letech se soustavně zabýval sociologií, srovnávací kulturní historií a studiem orientálních kultur. Tyto zájmy vyústily v pokus o vytvoření makrosociologického výkladu dějin. Po kratičkém extempore na jaře 1968, kdy se mohl vrátit k odborné činnosti v rámci Československé akademie věd, odešel v srpnu 1968 i s manželkou Annou (psycholožkou), která se později stala jeho spolupracovnicí na mnoha badatelských projektech, do britského exilu. Už na začátku roku 1969 začal působit na univerzitě v Lancasteru, kde se roku 1976 stal řádným, 1983 emeritním profesorem.

Po roce 1989 využil Krejčí možnosti dělit svůj čas mezi domov původní a současný. Od roku 1994 řídil v Praze Středisko pro výzkum sociálně kulturní plurality při Filosofickém ústavu AV ČR (později honorární ředitel), stal se čestným členem Učené společnosti ČR, jež mu v roce 2006 udělila medaili za zásluhy o rozvoj vědy, a především inicioval překlady svých děl do češtiny. V České republice poprvé vydal také své nejobsáhlejší dílo ''Postižitelné proudy dějin'', za něž mu byla v roce 2002 udělena hlavní literární cena Hlávkovy nadace. V roce 2006 založil v Praze Badatelský nadační fond Anny a Jaroslava Krejčích, podporující práci ve vědeckých oborech, jimiž se zabýval.

Krejčího dílo je poměrně obtížně zařaditelné do běžných kolonek vědních disciplín – pravděpodobně proto se v souvislosti s ním někdy objevuje krkolomná konstrukce „integrovaná společenská věda“. Nejde totiž ani o čistou sociologii dějin, ani o čistou historiografii a kromě těchto oborů v Krejčího díle hraje významnou roli religionistika, respektive snaha všechny tři obory propojit. Ve všech svých dílech Krejčí hojně čerpá i ze svých právnických a především ekonomických znalostí. Přitom je patrný posun od počáteční lehce pozitivistické tendence (snad vliv ekonomie) ke snaze o zobecnění, o nalezení jednotného vzorce platného pro všechny společenskokulturní a politickoekonomické procesy, až ke zcela specifické koncepci výkladu dějin, jež počítá s rozdílností jednotlivých paradigmat. Tato ucelená koncepce je obsahem knihy ''Postižitelné proudy dějin'' (2002), kterou Krejčí považuje za shrnutí a završení svého celoživotního hledání. Své životní osudy, dílo, postoje a vědecké závěry shrnul v memoárové knize ''Mezi demokracií a diktaturou'' (1998).

Krejčí se po celý život hlásí ke dvěma velkým učitelům: Arnoldu Toynbee a Maxu Weberovi. Učiteli mu přitom byli ve způsobu pojímání problematiky, nikoli v navrhovaných řešeních rébusu, co a jak predestinuje směřování civilizací. Jeho teorie kategorizující civilizace na thanatocentrické, theocentrické, kratocentrické a anthropocentrické je veskrze unikátní a samozřejmě diskutabilní. Přibližně od přelomu tisíciletí se Krejčí vážně zabývá také problematikou střetu západní (křesťanské) a východní (muslimské) civilizace v současnosti.

Knihy: ''Důchodové rozvrstvení'' (Dělnické nakladatelství, Praha 1947); ''Gesellschaftige Formationen der Gegenwart, ihre historische Voraussetzungen und Entwicklungestendenzen'' (Institut für Höhere Studien und Wissenschaftliche Forschung, Wien 1968; spoluautoři: J. Kohout, A. Krejčí); ''Volksein kommensvergleich Österreich–ČSR, Beiträge zur Wirtschaftspolitik und Wirtschaftswissenschaft'' (Verlag des Österreichischen Gewerkschaftsbundes, Wien 1969); ''Social Change and Stratification in Postwar Czechoslovakia'' (Macmillan + Columbia University Press, London – New York 1972); ''Social Structur in Divided Germany'' (Croom Helm, London 1981); ''Ethnic and Political Nations in Europe'' (Croom Helm, London 1981; spoluautor V. Velimský); ''Great Revolutios Compared. The Search for a Theory'' (John Spiers, Brighton 1983; česky jako ''Dějiny a revoluce'', Naše vojsko, Praha 1992); ''Problémy demokracie'' (Legislativní ústav vlády ČSFR, Praha 1991); ''Civilizace Asie a Blízkého východu. Náboženství a politika v souhře a střetání'' (Univerzita Karlova, Praha 1993; spoluautorka A. Krejčí); ''Society in a Global Perspektive'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1993); ''The Human Predicament: its Changing Image. A Study in Comparative Religion and History'' (St. Martin's Press, New York 1993; spoluautorka A. Krejčí; česky v upravené verzi ''Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář. Duchovní základy civilizační plurality'', Karolinum, Praha 1996); ''Czechoslovakia, 1918–1992: A Laboratory for Social Change'' (St. Martin's Press, New York 1996; spoluautor P. Machonin); ''České křižovatky. Osm pohledů na naše proplouvání peřejemi soudobých dějin'' (Evropský literární klub, Praha 2001); ''Postižitelné proudy dějin: Civilizace a sociální formace, struktury a procesy, kultura, politika, revoluce a renesance, náboženství, národy a státy'' (Sociologické nakladatelství, Praha 2002); ''The Paths of Civilization, Understanding the Currents of History'' (Palgrave Macmillan, Basingstoke – New York 2004), ''Křesťanská Levanta. Blízkovýchodní cesty křesťanské zvěsti'' (Sociologické nakladatelství, Praha 2006; spoluautorka O. Vodáková); ''Mezi demokracií a diktaturou: domov a exil'' (Masarykův ústav AV ČR, Praha 2006), ''Praha – Vídeň – Lancaster: Stopami mikrosociologického pohledu na dějiny i přítomnost: Výbor ze studií'' (Ústav T. G. Masaryka, Praha 2011).

Studie: Sociology or Social Science? (''History of European Ideas'' 1981); Civilisation and religion (''Religion'' 1982); Great Revolutions of the 20th Century in a Civilizational Perspektive (''Thesis Eleven'' 2000).

Příspěvky ve sbornících: Ethnic Problems in Contemporary Europe (S. Giner - M. Scotford Archer, eds.: ''Contemporary Europe, Social Structures and Cultural Patterns''. Routledge, London 1978); Masaryk and Revolution (M. Čapek - K. Hrubý, eds.: ''Masaryk in Perspective''. SVU Press, An Arbor 1981); Elites and counter-elites in Soviet-type society (A. Shtromas - M. A. Kaplan, eds.: ''The Soviet Union and the Challenge of the Future''. Paragon, New York 1988); ''Společnost a kultura: stati z čtvrtletníku Proměny 1984–1989'' (University of Lancaster, Lancaster 1990; obsahuje i studie jiných autorů).

Sborníky: ''Islam in Contact with Rival Civilizations: Four Views of the Challenge and Response'' (Filosofia, Praha 1998); ''Kontrastní hodnoty a multikulturní společnost'' (Filosofia, Praha 2002).

Literatura: Karel Hrubý: Člověk v obrazu civilizací. K osmdesátým narozeninám prof. J. Krejčího (''Sociologický časopis'' 32, 1996, 1: 118–120); Pavel Machonin: From Economic Planning to „Historical Social Science“. Profesor Jaroslav Krejčí at 85 (''Sociologický časopis'' 38, 2002, 3: 398–400); Pavel Machonin: Devadesátiny prof. Jaroslava Krejčího (''Sociologický časopis'' 42, 2006, 1: 207–209); Miloslav Petrusek: ''České sociální vědy v exilu 1948 až 1989'' (Sociologické nakladatelství, Praha 2011); Josef Tomeš: Odysea českého vědce (Jaroslav Krejčí: ''Praha – Vídeň – Lancaster: Stopami mikrosociologického pohledu na dějiny i přítomnost''. Ústav T. G. Masaryka, Praha 2011).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Jaroslav Krejčí se podílel na [[:Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Karel Hrubý: Člověk v obrazu civilizací. K osmdesátým narozeninám prof. J. Krejčího (''Sociologický časopis'' 32, 1996, 1: 118–120); Pavel Machonin: From Economic Planning to „Historical Social Science“. Profesor Jaroslav Krejčí at 85 (''Sociologický časopis'' 38, 2002, 3: 398–400); Pavel Machonin: Devadesátiny prof. Jaroslava Krejčího (''Sociologický časopis'' 42, 2006, 1: 207–209); Miloslav Petrusek: ''České sociální vědy v exilu 1948 až 1989'' (Sociologické nakladatelství, Praha 2011); Josef Tomeš: Odysea českého vědce (Jaroslav Krejčí: ''Praha – Vídeň – Lancaster: Stopami mikrosociologického pohledu na dějiny i přítomnost''. Ústav T. G. Masaryka, Praha 2011).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Olga|Olga Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Olga]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Jaroslav Krejčí se podílel na [[:Kategorie:Aut: Krejčí Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

Krejčí Jaroslav - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Jaroslav Krejčí je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server