imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost dotazovaná v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:16:56Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost dotazovaná v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo mínění veřejné v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:20Z

Přidána poslední věta Viz též heslo mínění veřejné v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:43Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:34Z

import na produkční server

Nová stránka

mínění veřejné – koncept [[mínění]] vztažený k [[veřejnost|veřejnosti]], který se používá v s-gii, soc. psychologii, politologii, filozofii, teorii komunikace, žurnalistice apod. Někteří autoři zastávají názor, že ''m.v.'' existuje a funguje v každé společnosti. ''M. Meadová'' dokládá jeho působení v preliterárních společnostech. Nesporná je úloha ''m.v.'' v antických demokraciích, méně výrazná je např. ve středověku (vyskytují se i pochybnosti, zda v této době vůbec existovalo). V období renesance se znovu začínají prosazovat některé, zejm. polit. funkce ''m.v.'' a objevují se i práce týkající se tohoto fenoménu (''N. Machiavelli'' aj.). S prosazováním prvků kapitalismu do feudální společnosti význam ''m.v.'' roste. Pozornost mu věnuje filozofie a postupně i další vznikající spol. vědy. Za autora pojmu ''m.v.'' (opinion publique) bývá považován ''J. J. Rousseau'' (''Du Contrat social''). Již dříve však byly v příbuzném smyslu používány termíny opinion, general opinion, general will, opinion du peuple, Zeitgeist atd. Fyziokraté (''J. Necker'' a další) odlišovali „opinion publique“ jako vyjádřené mínění polit. zainteresované veřejnosti od pojmu „opinion du peuple“, což bylo mínění lidu. ''G. W. F. Hegel'' označuje ''m.v.'' za výraz svobody mít vlastní názor. Spojuje se v něm pravda s omylem, proto si zaslouží být „geachtet so wie verachtet“, tedy je i není třeba je brát vážně. Nezávislost na ''m.v.'' je v ''Hegelově'' pojetí prvním předpokladem pro skutečně racionální myšlení a chování. V 19. st. se ''m.v.'' zabývali především filozofové a autoři polit. teorií, ve 20. st. je vyšší zastoupení přístupů s-gických a především psychol. a soc.-psychol. Uvádějí se tyto hlavní přístupy k ''m.v.'': ''a)'' měření mínění a jeho distribuce, ''b)'' vztah individ. mínění a ''m.v.'', ''c)'' polit. funkce ''m.v.'', ''d)'' ''m.v.'' a hromadné sdělovací prostředky. V současné době nepanuje shoda v tom, co ''m.v.'' přesně je a jaké funkce plní, ani v tom, co je jeho subjektem a objektem. ''H. L. Childs'' a ''J. Habermas'' uvádějí více než 50 podstatně odlišných definic ''m.v.''. Přesto je ''m.v.'' všeobecně považováno za význ. spol. jev ovlivňující jak vědomí a chování jedinců a skupin, tak společnost samu.

Lze odlišit 4 zákl. skupiny koncepcí ''m.v.'': ''1.'' vycházející z výkladu pojmu mínění, obvykle ve vztahu k pojmům [[postoj]] a veřejnost, s odlišením od mínění individ., soukromého, které se ale utváří i pod vlivem ''m.v.'' (tuto koncepci zastávali např. ''J. Habermas'', ''J. J. Wiatr'' aj.); ''2.'' vycházející z toho, že ''m.v.'' je součástí [[vědomí společenské|společenského vědomí]] a že hlavní je určení místa ''m.v.'' v jeho struktuře, což byl tradiční přístup sov. autorů (např. ''A. K. Uledova'', ''B. A. Grušina''); ''3.'' sumaristické koncepce, pro něž ''m.v.'' je pouze souhrnem individ. mínění a jejichž typickými představiteli jsou např. ''G. W. Allport'', ''A. D. Monroe'', v důsledné podobě ''W. L. Warner'', který za ''m.v.'' považoval souhrn odpovědí respondentů na otázky v interview; ''4.'' koncepce považující ''m.v.'' za součást duchovního života, projev [[kontrola sociální|sociální kontroly]] (''E. A. Ross'', ''E. Noelle-Neumannová'', ''J. Szczepański'', ''V. S. Korobejnikov''). Žádný z uvedených přístupů se příliš nezabývá otázkou hist. aspektu ''m.v.'', což se odráží i v tom, že běžně používané metody [[výzkum veřejného mínění|výzkumu veřejného mínění]] nejsou pro postižení hist. vývoje ''m.v.'' vhodné. Každý z uvedených přístupů se nějak vyrovnává s problematikou subjektu a objektu ''m.v.'', odlišuje individ. a veř. mínění (příp. masové vědomí) a pokouší se o výklad pojmu veřejnost (převažuje pluralistický názor, že ve společnosti existuje více veřejností). Pro koncepce vycházející ze začlenění ''m.v.'' do spol. vědomí je charakteristický především přístup „od objektu“. Jsou zde dva pohledy: ''a)'' monistický, podle něhož je subjektem ''m.v.'' celá společnost (pokud není, jde např. podle ''A. K. Uledova'' o skup. vědomí, ''F. Tönnies'' rozlišoval „öffentliche Meinung“ jako neartikulované, rozmanité mínění mnohých od „Die öffentliche Meinung“, což je veřejností společně zastávaný názor), ''b)'' pluralistický, podle něhož existuje řada různých subjektů ''m.v.''. Pro sumaristické koncepce ovšem problém subjektu v podstatě neexistuje.

Pojetí ''m.v.'' jako specif. subjekt-objektového vztahu (''V. S. Korobejnikov'', ''J. Šubrt'') neumožňuje generálně vymezit subjekt ''m.v.'', protože je současně dán objektem a lze určit jen některé jeho charakteristiky. Objekt ''m.v.'' je jen málokdy vymezován podle obsahu (i když např. ''Tönnies'' považoval za ''m.v.'' především mínění o polit. otázkách), obvykle je určován vlastnostmi. Za zákl. nutnou charakteristiku byl od počátku považován [[zájem veřejný|veřejný zájem]]. Většina koncepcí analyzuje subjekt ve vazbě na pojmy veřejnost, [[etika]] a [[masa]]. Při analýze ''m.v.'' řada autorů vyčleňuje ze subjektu skupinu, která ''m.v.'' utváří a kterou byla původně [[elita]] ([[šlechta]] apod.), přičemž masa je jen pasivním perceptorem. Jde o přístup typický pro fašizující autory, podobné chápání se objevilo také za vrcholného stalinismu u ''A. A. Ždanova'' v představě, že obyv. jen reprodukuje názory stranického vedení. Jiné koncepce zdůrazňují vliv masmédií na formování ''m.v.'', nejvýrazněji v souvislosti s teoriemi [[společnost masová|masové společnosti]] (''A. H. Cantrill'', ''J. Ellul'', částečně i ''Ch. W. Mills''). Na úlohu [[skupina primární|primárních skupin]] pro formování ''m.v.'' upozornili ''L. W. Doob'' a ''Ch. H. Cooley''. Teorie dvoustupňové komunikace přinesla pojem ''tvůrců veřejného mínění'' (opinion leaders) – skupiny, která není elitou, ale určuje vývoj ''m.v.'' svým vlivem v primárních skupinách (''D. Katz'', ''B. R. Berelson'', ''P. F. Lazarsfeld'', ''R. K. Merton'' aj.). Zvl. je někdy zkoumána i skupina, která vyjadřuje ''m.v.'' (novináři, politici a veř. činitelé). Jak „tvůrci“, tak „mluvčí“ mohou být ve vztahu k subjektu ''m.v.'' „vnější“ (elita, profesionální novináři), nebo „vnitřní“ (''opinion leaders'', mluvčí zájmových skupin atd.). ''Habermas'' odlišuje „neveřejné mínění“, ''m.v.'' a „kvaziveřejné mínění“. ''M.v.'' není považováno za identické s oficiálním míněním a se zveřejněným míněním.

Role i funkce ''m.v.'' se v hist. perspektivě mění a mění se i s optikou spol. věd. Nejčastěji je zmiňována: ''1.'' hodnotící funkce, která je některými autory považována za všudypřítomnou v ''m.v.''; ''2.'' artikulační (expresivní) funkce, spočívající v tom, že ''m.v.'' vyjadřuje zájmy a potřeby veřejnosti v nejrůznějších oblastech (polit., ekon., soc., kult., morální apod.); ''3.'' regulativní, resp. soc.-kontrolní funkce ''m.v.'', představující utváření norem spol. vztahů a vynucování jejich respektování a uplatňující se jak vůči jednotlivcům a skupinám, tak vůči spol. institucím, a to s různou intenzitou až po [[ostrakismus]]; ''4.'' funkce polit. faktoru, typická zejm. pro demokr. společnost, v níž se ''m.v.'' podílí na rozhodování o polit. záležitostech, a to různými způsoby, od přímé demokracie, využívání [[referendum|referend]] apod., po zprostředkované formy v zastupitelské demokracii (své místo zde má i výzkum ''m.v.'', který ale nezískává přesný obraz reality a nemůže být jediným podkladem pro rozhodování); ''5.'' identifikační funkce, spočívající ve víceméně dobrovolném přiřazení jedinců k ''m.v.'' určité skupiny a v někdy skutečné, někdy zdánlivé identifikaci s touto skupinou; ''6.'' konformizační funkce, vedoucí k podřízení jedinců ''m.v.'' skupin, v nichž žijí, a to buď dobrovolně, nebo nevědomky (většinou [[nápodoba|nápodobou]]), nebo dokonce pod tlakem [[sankce|sankcí]]; ''7.'' sjednocovací funkce, projevující se zejm. před společnou akcí (např. všechny velké revoluce předchází určité sjednocení ''m.v.''), která však neznamená odstranění rozdílů jako u identifikační funkce.

<div class="translations">
public opinion
opinion publique
öffentliche Meinung
opinione pubblica
</div>

Literatura: ''Bryce, J.'': The American Commonwealth I., II. London 1888–1889; ''Hofstätter, P. R.'': Die Psychologie der öffentlichen Meinung. Wien 1949; ''Childs, H. L.'': Public Opinion: Nature, Formation and Role. Princeton 1965; ''Lippmann, W.'': Public Opinion. New York 1922; viz též [[sociologie veřejného mínění]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]'' 
[[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 [[Kategorie:Terminologie/veřejnost a veřejné mínění]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[mínění veřejné (MSgS)|mínění veřejné]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[mínění veřejné (MSgS)|mínění veřejné]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bryce, J.'': The American Commonwealth I., II. London 1888–1889; ''Hofstätter, P. R.'': Die Psychologie der öffentlichen Meinung. Wien 1949; ''Childs, H. L.'': Public Opinion: Nature, Formation and Role. Princeton 1965; ''Lippmann, W.'': Public Opinion. New York 1922; viz též [[sociologie veřejného mínění]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Tomek Ivan|Ivan Tomek]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Tomek Ivan]]
 [[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]

Mínění veřejné - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost dotazovaná v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo mínění veřejné v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server