Manažer - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo manažerismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:18Z

Přidána poslední věta Viz též heslo manažerismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 2. 2. 2018, 19:50

2018-02-02T19:50:50Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:37Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:22Z

import na produkční server

Nová stránka

manažer – (z angl. manager = správce, vedoucí, ředitel) – profesionální řídící pracovník, který vykonává činnosti ([[funkce manažerské|manažerské funkce]]) zaměřené na alokaci a realokaci lidských a materiálových zdrojů, na jejich koordinaci v prostoru a čase k dosažení stanovených podnikových cílů. Na ''m.'' je postaven systém [[management|managementu]]. Postavení a poslání ''m.'' je typické pro země s tržní ekonomikou a váže se výrazně k podnikání (''P. F. Drucker''). ''M.'' je velice náročná [[profese]], specif. pracovní [[kariéra]]. Zejm. velké firmy věnují značnou pozornost výchově a výběru lidí pro ni. ''M.'' při vykonávání svých profesních činností (funkcí) přejímají či vytvářejí určitý [[styl manažerský|managerský styl]] (''styl řízení''). Jsou produktem endogenních podmínek (převážně mentálních vlastností a schopností) a exogenních podmínek, mezi něž patří povaha úkolů, míra svěřené pravomoci, vztahy na pracovišti, spol. poměry aj. Vznikla řada typologií ''m.''. Podle stylu řízení lze vymezit 3 typy ''m.'' z hlediska „dispozice osobnosti“: autoritativní, demokr. a liberální. Podrobnější členění vychází ze zaměření působení na podřízené: k dosahování co nejvyšších pracovních výkonů, k jejich satisfakci, k vytvoření harmonického pracovního celku. Pomocí maticové typologie ''Blakea''-''Moutona'' lze zkonstruovat typy ''m.'' různě oscilující mezi „výkonovým činitelem“ a „lidským činitelem“: autokratický, byrokratický, kompromisní, kolegiální, kamarádský, lhostejný ke své funkci, demokratický a týmový.

Podle „společenské tendence“ se vymezují hist. vzniklé typy ''m.''. Ve 2. polovině 19. st. a začátkem 20. st. byl ideálem ''m.'' „self-made-man“ bez formálního vzdělání. Ten se transformoval v „tvrdého šéfa“ 20. a 30. let. Tehdy se vycházelo z toho, že člověk je líný a je nutno s ním tvrdě zacházet, aby pracoval. Hosp. deprese těchto let umožňovala přísnost i nedodržování fair play, poněvadž na ulici čekali jiní pracovníci ochotní přijmout jakoukoliv práci. S vypuknutím 2. svět. války se začalo přemýšlet o tom, při jakých podmínkách jsou pracovníci spokojeni, rostl vliv teorie [[human relations]]. Ve 40. l. nastupuje ''m.'' jako „vůdce lidí“. Ale již koncem 40. l. se ukázalo, že všichni spokojení pracovníci nejsou produktivní a že příjemná pracovní atmosféra nezajistí, aby se vyrobil a prodal dobrý výrobek. Hledalo se řešení k snížení výr. nákladů. Vyžadovalo to nový styl řízení, nové muže a metody. Rozšiřovala se oddělení přípravy práce, přeorganizovávaly se pracovní činnosti a zavádělo se elektronické zpracovnání údajů. Šlo o to, aby pracovníci dosahovali největšího výkonu a přitom aby z podniku neodcházeli. „Vůdce lidí“ je koncem 50. l. a počátkem 60. l. nahrazen ''m.'' soustřeďujícím se na „provozní nátlak“. V průběhu 60. l. došlo ke snahám koordinovat výkony zaměstnanců a zároveň podporovat jejich iniciativu. Důležitou roli začal hrát organizační talent ''m.''. Zrodil se „project manager“. Není to specialista, ale opírá se o specialisty, má zájem o své lidi a o úspěch projektu, používá nejnovějších teorií motivace a informace. V 70. l. tento typ dále krystalizuje. Projektový ''m.'' využívá poradců-odborníků na „modelování“ perspektivy firmy, hledá strategické koncepce. 70. l. byla obdobím euforie z exatizace managementu a obdobím mamutích strategických útvarů. Tento trend pominul. Od zpracování rozsáhlých strategických plánů s vlivem na chování firmy se přešlo ke strategickému řízení jako atributu „top managementu“ (vrcholového vedení) firmy. „Manažer stratég“ zapadá do období 80. let. Pro 90. l. je charakteristický vzrůst nároků na „manažera budoucnosti“. Pro evrop. region se razí pojem ''euromanažer''. Tento nový typ ''m.'' má univerzitní vzdělání, plynule hovoří několika jazyky, má nejméně tříletou praxi v zahraničí a je schopný obstát na nových trzích. K jeho charakteristickým vlastnostem patří schopnost globálního myšlení v mezinár. dimenzích a schopnost pohybovat se a pracovat v mezinár. týmech. Manažer budoucnosti (euromanažer) bude pracovat v pružné organizační struktuře s více šéfy pro více úkolů, bude rozhodovat o méně věcech než dnes, bude přijímat rozhodnutí na úrovni, kde vznikne potřeba rozhodovat, bude spoléhat na sebemotivace a sebeřízení svých podřízených. Nebude „šéfem“, ale nejlepším členem týmu optimalizujícího chování firmy, tvůrčím a pružným myslitelem s vizí budoucnosti. Je to samozřejmě spíše idealizovaná vize.

<div class="translations">
manager
manager
Manager; Leiter
manager
</div>

Literatura: ''Blake, R. R.'' – ''Mouton, J. S.'': Training for Decision – Making in Groups. Austin, Tex. 1958; ''Henzler, H.'': Od strategického plánování ke strategickému řízení: pokus o určení místa. In: ''Tvorba'' podnikatelské strategie pro 90. léta. Praha 1990; ''Procházka, V.'': Management v tržním hospodářství. Praha 1991; ''Will, H. J.'': Zeitschrift für Betriebswirtschaft. ''Moderní'' řízení podniku, ''129'', 1970; viz též [[management]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Procházka Vladimír|Vladimír Procházka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Procházka Vladimír]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Blake, R. R.'' – ''Mouton, J. S.'': Training for Decision – Making in Groups. Austin, Tex. 1958; ''Henzler, H.'': Od strategického plánování ke strategickému řízení: pokus o určení místa. In: ''Tvorba'' podnikatelské strategie pro 90. léta. Praha 1990; ''Procházka, V.'': Management v tržním hospodářství. Praha 1991; ''Will, H. J.'': Zeitschrift für Betriebswirtschaft. ''Moderní'' řízení podniku, ''129'', 1970; viz též [[management]].
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Blake, R. R.'' – ''Mouton, J. S.'': Training for Decision – Making in Groups. Austin, Tex. 1958; ''Henzler, H.'': Od strategického plánování ke strategickému řízení: pokus o určení místa. In: ''Tvorba podnikatelské strategie pro 90. léta''. Praha 1990; ''Procházka, V.'': Management v tržním hospodářství. Praha 1991; ''Will, H. J.'': Zeitschrift für Betriebswirtschaft. ''Moderní řízení podniku'', ''129'', 1970; viz též [[management]].
 ''[[:Kategorie:Aut: Procházka Vladimír|Vladimír Procházka]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Blake, R. R.'' – ''Mouton, J. S.'': Training for Decision – Making in Groups. Austin, Tex. 1958; ''Henzler, H.'': Od strategického plánování ke strategickému řízení: pokus o určení místa. In: ''Tvorba'' podnikatelské strategie pro 90. léta. Praha 1990; ''Procházka, V.'': Management v tržním hospodářství. Praha 1991; ''Will, H. J.'': Zeitschrift für Betriebswirtschaft. ''Moderní'' řízení podniku, ''129'', 1970; viz též [[management]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Procházka Vladimír|Vladimír Procházka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Procházka Vladimír|Vladimír Procházka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Procházka Vladimír]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]