ZRN v 2. 2. 2018, 19:57

2018-02-02T19:57:43Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:38Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:24Z

import na produkční server

Nová stránka

marxologie – označení používané v záp. zemích pro okruh fil., s-gických a ekon. studií věnovaných dílu a životu ''Karla Marxe''. Analýza ''Marxova'' díla začala už za jeho života. ''I. M. Wallerstein'' dělí vývoj [[marxismus|marxismu]] na vlastní život ''Marxův'' (do 1883), marxismus stran (od 70. l. 19. st. do 50. l. 20. st.) a pluralitní marxismus. V druhém období způsobilo zvrat v ''m.'' vydání ''Ekonomicko-filosofických rukopisů'' (z r. 1844) v r. 1932. Od r. 1927 také vycházelo souborné vydání spisů ''Marxe'' a ''F. Engelse'' (''Marx-Engels Gesamtausgabe''), obnovené v 80. l. (100 svazků). ''Ekonomicko-filosofické rukopisy'' ovlivnily odvrat levicově smýšlejících intelektuálů od „scientismu“ ortodoxního marxismu ''K. Kautského''. ''György S. Lukács'' a ''Karl Korsch'' se snažili ukázat, že marxismus je především filozofie. V té době se začalo silně rozlišovat mezi „mladým ''Marxem''“ a „zralým ''Marxem''“, mezi antropol. laděným ''Marxem'' a scientisticky zaměřeným ''Engelsem''. Nové motivy do ''m.'' vnesl ''Antonio Gramsci'', který nově koncipuje otázky moci, polit. struktury a zvl. státu a který ovlivnil v 60. a 70. l. zvl. ''Andersona'', ''N. Poulantzase'', ''Jessopa'' aj. Společným motivem ''západního marxismu'' je striktní oddělování leninského marxismu od myšlenkového světa samotného ''Marxe''. ''H. Marcuse'' slučuje ''Marxe'' s podněty ''Freudovými'', podobně ''Karen D. Horneyová'' a ''Erich Fromm''. ''Ernst Bloch'' ovlivnil ''m.'' svým výkladem ''Marxe'' v duchu ztotožnění emancipace a utopie (''Das Prinzip Hoffnung'', 1939–1947). V poválečném období vznikly studie ''Tuckerovy'', věnované marx. koncepci revoluce, také studie ''Lefèbvrovy'' a ''Cornuho''. Velice bohatá je něm. marxologická literatura. Z psychoanalytických výkladů ''Marxe'' nejznámější jsou práce ''Arnolda Künzliho''. Značná část prací o ''Marxovi'' byla inspirována kritikou, kterou mu v oblasti ekonomie adresovali ''L. von Wise'' a ''F. A. von Hayek'' a ve sféře filozofie ''K. R. Popper'' (viz ''Bída historismu'' a ''Otevřená společnost a její nepřátelé''). Podle těchto autorů ''Marx'' není zdrojem demokr. koncepcí přeměny společnosti, protože hledal holistický a potenciálně totalitní přístup ke společnosti.

V současné době se interpretace ''Marxova'' myšlenkového světa rozvíjí především: ''1.'' kolem problematiky [[racionalita|racionality]] (viz ''Teorie komunikativního jednání'' ''Jürgena Habermase'', 1981, výzkumy ''K. O. Apela'', práce ''J. P. Arnasona'' a filozofů vzešlých z ''Lukácsovy'' školy – ''A. Hellerové'', ''F. Fehéra'', ''Markuse'' aj.); ''2.'' kolem problematiky státu a polit. moci (viz ''Andersona'', ''E. Meiksins Wooda'', ''R. Jessopa'', ''C. Offeho'', ''Wallersteina''). V katol. světě jsou vlivné spisy ''Calvezovy'', ''Bigovy'', ''Chambrovy'', ''Hommesovy'', ''Watterovy'', ''Bocheńského'', které kriticky analyzují kategoriální systém marxismu. Nejlepší evangelické studie pocházejí z ''Komise pro marxismus při Evangelické studijní společnosti'' (SRN) a mezi jejich autory jsou ''Metzke'', ''Thier'' a zvl. ''Iring Fetscher''. V 60. l. byly rozšířené existencialistické interpretace ''Marxe'' (viz např. ''H. Popitz''), ale i interpretace fr. novohegelovců (''J. Hyppolite'', ''J. Wahl'', ''A. Kojève''). Za standardní práci ve Francii je pokládána kniha ''M. Rubela'' ''Karel Marx'' (pokus o intelektuální biografii z r. 1957). Ve skandinávské oblasti má podobný význam studie ''L. R. Langsleta'' ''Mladý Marx a odcizení v západní diskusi'' (1963). ''L. Althusser'' (''Pour Marx'', 1965, ''Lire le Capital'', 1965) dovozuje ''Marxův'' programový antihumanismus, přehodnocuje jej z hlediska strukturalismu. Nejlepším čes. marxologem byl ''L. Sochor'', překladatel ''A. Gramsciho'' a autor četných prací z dějin marxismu. ''M.'' získala i institucionální zakotvení: existuje ''Dům Karla Marxe'' v Trevíru a ''Institut Marxe-Engelse-Lenina''. ''M.'' se pěstuje též v ''Feltrinelliho ústavu'' v Itálii a v ''Mezinárodním ústavu pro sociální dějiny'' (''IISG'') v Amsterdamu.

<div class="translations">
Marxology
marxologie
Marxologie
marxologia
</div>
Literatura: ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d.I. Praha 1996.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]'' 
[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 <span lang="it">marxologia</span>
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d.I. Praha 1996.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d. I. Praha 1996.
 ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ransdorf, M.'': Nové čtení Marxe, d.I. Praha 1996.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Marxologie - Historie editací

ZRN v 2. 2. 2018, 19:57

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server