Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:54Z

import na produkční server

Nová stránka

Masarykova univerzita v Brně (1921–1949, 1965–)

Masarykova univerzita (MU) byla zřízena v lednu 1919 zákonem č. 50/1919 Sb. z. a n. jako druhá česká univerzita s Právnickou, Filosofickou, Lékařskou a Přírodovědeckou fakultou. V rámci úsporných opatření se ve třicátých letech uvažovalo o redukci počtu fakult, k plánovanému zrušení Filosofické fakulty však nedošlo. Univerzita byla v roce 1939 spolu s dalšími českými vysokými školami uzavřena, po druhé světové válce pak v plném rozsahu obnovena. Od roku 1950 užívala název Brněnská univerzita, v letech 1960–90 Univerzita J. E. Purkyně, v roce 1990 se vrátila k názvu Masarykova univerzita. V roce 1998 byla založena pro sociologii významná Fakulta sociálních studií (FSS).

Výuka na Filosofické fakultě MU začala v listopadu 1921, mimořádným (od roku 1924 řádným) profesorem sociologie byl jmenován I. Arnošt [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]], který v následujícím roce zřídil i sociologický seminář. Učitelský sbor rozšířila habilitace Emanuela [[Chalupný Emanuel|Chalupného]] (1923, 1936 mimořádný profesor) a J. L. [[Fischer Josef Ludvík|Fischera]] (1927, v roce 1930 habilitace rozšířena i na filosofii, 1935 mimořádný profesor, 1945 řádný profesor), ústřední postavou brněnské sociologické školy zůstal nicméně [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]]. S vedením semináře mu koncem třicátých let pomáhali asistenti Bruno [[Zwicker Bruno|Zwicker]] a [[Hájek Mojmír|Mojmír Hájek]]. [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]] přednášel oblíbené kurzy praktické filosofie, základní sociologické přednášky a příležitostně i hlubší kurzy z politické sociologie či sociální stratifikace a další témata, od třicátých let se spolu s mladšími spolupracovníky začal věnovat také organizaci sociologických výzkumů, často za účasti studentů (1931–32 výzkum Velké nad Veličkou, 1946–47 výzkum Brna). V roce 1936 se sociologie na MU stala rigorózním oborem, do válečného uzavření českých vysokých škol bylo složeno 20 sociologických rigoróz, v poválečném období (do roku 1953) dalších 40. Sociologický seminář Masarykovy univerzity byl v roce 1930 prvním vydavatelem ''[[Sociologická revue|Sociologické revue]]'', od následujícího ročníku vydávání zaštítila [[Masarykova sociologická společnost]]. Po druhé světové válce [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]] jednal o zřízení sociálněvědní fakulty na Masarykově univerzitě v Brně, místo ní však v letech 1947–48 existovala [[Vysoká škola sociální v Brně]], jejímž se stal rektorem. Zároveň přednášel na Filosofické fakultě, kde stále působil rovněž [[Chalupný Emanuel|Chalupný]] (přednášel ovšem jen v letech 1948–50). Nově došlo v roce 1946 k habilitaci Miloslava [[Trapl Miloslav|Trapla]] (přednášením byl pověřen již v roce 1945) a k přenesení bratislavské habilitace Antonína [[Obrdlík Antonín|Obrdlíka]] (roku 1947 přijal zahraniční pracovní angažmá a přednášet nezačal). Sociologický seminář i výuka sociologie na Masarykově univerzitě zanikly v roce 1949, [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláha]] a [[Chalupný Emanuel|Chalupný]] byli penzionováni, [[Trapl Miloslav|Trapl]] definitivně přešel do Olomouce, kde přednášel již od roku 1946.

Univerzita J. E. Purkyně o obnovu výuky sociologie v šedesátých letech nestála, podvolila se však nařízení ministerstva školství a kultury a v červnu 1965 na Filosofické fakultě zřídila katedru sociologie. Jejím vedoucím se stal Josef [[Solař Josef|Solař]], který spolu s Miroslavem [[Ovesný Miroslav|Ovesným]] na univerzitu přešel z Vysoké školy zemědělské, katedra se dále opřela o několik dávných absolventů [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhova]] semináře (Miroslav Gregor, [[Hájek Mojmír|Mojmír Hájek]], Vratislav Kadlec, jako externí lektorka s katedrou spolupracovala i Juliána [[Obrdlíková Juliana|Obrdlíková]], v jiných ohledech Jan [[Macků Jan|Macků]]) a o nového pracovníka Iva [[Možný Ivo|Možného]], který zde zúročil své novinářské zkušenosti. V září 1965 začala výuka, která byla na rozdíl od pražské filosofické fakulty obvykle úžeji sociologicky orientovaná, v jejím rámci se rovněž uplatňoval aplikovaný sociologický výzkum. Katedra proto již v roce 1966 zřídila vlastní Laboratoř empirických výzkumů a ve spolupráci s Československou televizí realizovala několik kvantitativních šetření. Katedra se dále věnovala sociologii průmyslu a řízení, sociologii kultury, sociologii inteligence a dějinám české sociologie, mezi její členy v roce 1968 přibyla Hana [[Librová Hana|Librová]]. Nástup tzv. normalizace brněnskou katedru v dlouhodobé perspektivě poškodil zřejmě méně než pražskou. Jejího vedení se v listopadu 1969 vzdal [[Solař Josef|Solař]], načež byla formálně zrušena, většina jejích zaměstnanců nicméně na Filosofické fakultě zůstala vyučovat a v červnu 1971 vytvořila pod vedením [[Ovesný Miroslav|Ovesného]] oddělení sociologie v rámci katedry marxisticko-leninské filosofie. Od roku 1973 výuku vedl Mojmír [[Köttner Mojmír|Köttner]], v roce 1980 došlo k formální obnově katedry marxisticko-leninské sociologie, následujícího roku se jejím vedoucím stal Jaroslav [[Střítecký Jaroslav|Střítecký]]. Zároveň byli přijati nedávní absolventi Ladislav [[Rabušic Ladislav|Rabušic]] (1980) a Jan [[Keller Jan|Keller]] (1982), kteří se záhy vypracovali mezi špičkové pracovníky v oboru, a později směli vyučovat i „problémoví lidé“, v rámci normalizačních čistek odsunutí do Laboratoře empirického výzkumu – především Ivo [[Možný Ivo|Možný]] a Lubomír [[Nový Lubomír|Nový]]. Obnovená katedra poskytovala kvalitní výuku, především v oblasti teoretické a empirické sociologie, pořádala neideologické konference Socialistický způsob života jako sociální realita (1982, 1984, 1986, 1988), vydávala ''[[Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity – Řada sociálněvědná (G)]]''. Dlouholetý pracovník a polistopadový vedoucí katedry Ivo Možný proto hovoří o „brněnské anomálii“, která i v rámci sterilního prostředí oficiální normalizační sociologie dokázala uhájit a nově vytvořit řadu kvalitních děl, stejně jako vychovat kvalifikované badatele. Velká část vědců, kteří se zejména po roce 1989 výrazně zapsali do české sociologie, totiž vystudovala právě v Brně: Jan [[Keller Jan|Keller]], Petr [[Mareš Petr|Mareš]], Martin [[Potůček Martin|Potůček]], Tomáš [[Sirovátka Tomáš|Sirovátka]] či Ladislav [[Rabušic Ladislav|Rabušic]].

Po roce 1990 pod [[Možný Ivo|Možného]] vedením začala katedra sociologie Filozofické fakulty MU prudce expandovat: v roce 1994 se z ní vydělila katedra sociální politiky, později také mediální studia a environmentalistika. Členové a absolventi katedry měli rovněž vliv na vznik politologických a religionistických pracovišť na brněnské univerzitě a na konstituci sociologických a dalších kateder v Olomouci, Ostravě a Opavě. Katedra sociologie se pod vedením Iva [[Možný Ivo|Možného]] a později Petra [[Mareš Petr|Mareše]] orientovala především na kvantitativní sociologický výzkum a jeho analýzy a získala v této oblasti mezinárodní renomé (mezi další vědeckopedagogické pracovníky patřili Hana [[Librová Hana|Librová]], Radim Marada, Ladislav [[Rabušic Ladislav|Rabušic]] a později Tomáš Katrňák, Martin Kreidl a Csaba Szaló, po řadu let rovněž Jan [[Keller Jan|Keller]]), stejně jako na aplikovaný výzkum více orientovaná katedra sociální politiky (Libor Musil, Tomáš [[Sirovátka Tomáš|Sirovátka]]). V roce 1998 se uvedené sociálněvědní katedry osamostatnily v rámci nově zřízené Fakulty sociálních studií, která od roku 2004 vydává časopis ''[[Sociální studia]]'', navazující na stejnojmenný sborník. Katedra sociologie, jejímž současným vedoucím je Csaba Szaló, přitom vedle sociologie od roku 2005 nabízí rovněž genderová studia a studium sociální antropologie.

Literatura:

Ivo Možný: „Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1963 až 1989 – subjektivní historie.“ ''Sociologický časopis / Czech Sociological Review'' 40, 2004: 609–622.

Zdeněk R. Nešpor: „Studium a studenti sociologie v Československu před nástupem komunistického režimu.“ ''Sociologický časopis / Czech Sociological Review'' 48, 2012: 669–696.

Juliána Obrdlíková (ed.): ''Brněnská sociologická škola''. Městský výbor Socialistické akademie, Brno 1966.

Juliána Obrdlíková – Dušan Slávik (eds.): ''O koncepci dějin československé sociologie''. Socialistická akademie, Praha – Brno 1968.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Vysoké, případně vyšší školy ]]
[[Kategorie:SIZCSg]]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
 Juliána Obrdlíková – Dušan Slávik (eds.): ''O koncepci dějin československé sociologie''. Socialistická akademie, Praha – Brno 1968.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:Vysoké, případně vyšší školy ]]
 [[Kategorie:SIZCSg]]

Masarykova univerzita v Brně - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server