Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:31Z

import na produkční server

Nová stránka

metodologie – obecně nauka o [[metoda|metodách]], resp. teorie metod jakéhokoliv jednání, zahrnující jejich kritické hodnocení. Většinou se ale uvažuje o ''metodologii vědy'', která se zabývá [[metoda vědecká|vědeckými metodami]]. Vyvíjela se ve 2 zákl. směrech: ''1.'' ve spec. vědách, jejichž svébytnost je dána přesným určením předmětu a metody (i když mezi metodami jednotlivých věd jsou průniky a analogie); součástí spec. ''m.'' je i specif. [[heuristika]], zaměřená na koncipování nových metod; ''2.'' v obecně vědní a fil. oblasti, kde se srovnávají metody jednotlivých věd a vytvářejí se systemizující přehledy, kde se dedukují obecně platné principy a pravidla; v tomto případě se hovoří o ''obecné metodologii''. S počátky obecné ''m.'' se můžeme setkat již u antických myslitelů, např. ''Platóna'' a ''Démokrita'', ale i u sofistů. Systematické metodol. úvahy nacházíme u ''Aristotela''. Jeho soubor prací ''Organon'' je vlastně záměrně, podle přísných pravidel budovanou ''m.'', v níž mimořádné postavení zaujímá [[logika]]. Velká pozornost byla věnována logické ''m.'', především rozvoji metod deduktivních a usuzování v období scholastiky. V novověku soustřeďuje pozornost na ''m.'' jak ''Descartes'' (viz jeho ''Rozprava o metodě'') a představitelé racionalistické orientace, tak ''F. Bacon'' (ve svém ''Novum Organum''), stojící u zrodu moderního empirismu. Výrazně (dosud ne plně zhodnoceně) přispěli k rozvoji obecné ''m.'' [[encyklopedisté]], kterým nešlo jen o podání uceleného přehledu poznatků, nýbrž i o přístupy k jejich získávání a začlenění do uceleného systému. V 19. st. dochází k rozvoji ''m.'' jednak s rozvojem experimentálních věd (přír., jako je fyzika, i spol., jako je psychologie), jednak s rozvojem matematiky a matem. logiky (v 1. polovině st. vznikla např. neeuklidovská geometrie, v 2. polovině teorie množin). V oblasti filozofie jsou metodol. úvahy ovlivněny ''Hegelovou'' [[dialektika|dialektikou]] na jedné straně a angl. empir linií, představovanou např. ''J. S. Millem'', na druhé straně. ''Windelbandovo'' a ''Rickertovo'' dělení na [[vědy idiografické|vědy ideografické]] a nomotetické má rovněž metodol. význam.

Ve 20. st. vývoj obecné ''m.'' ovlivnily koncepce ''B. Russela'', ''L. Wittgensteina'' aj., především ale ''R. Carnapa'', ''M. Schlicka'', ''H. Reichenbacha'' (viz [[neopozitivismus]]) a ''K. R. Poppera''. Metodol. charakter mají i koncepce [[intuitivismus|intuitivismu]], [[konstruktivismus sociologický|sociologického konstruktivismu]], [[operacionalismus|operacionalismu]]. Řada metodol. koncepcí úzce souvisí s [[filozofie vědy|filozofií vědy]], metodologií vědy a [[metavěda|metavědou]]. Lze se setkat s názory, že obecná ''m.'' je jejich součástí (viz např. ''T. S. Kuhn'' a jeho teorie věd. revolucí, ''P. K. Feyerabend'' a jeho [[anarchismus metodologický|metodologický anarchismus]], ''I. Lakatos'', ale i starkenberská škola a její koncepce [[finalizace vědy]]). V souvislosti s vývojem vědy a její ''m.'' se hovoří o internalizaci, zdůrazňující vnitřní faktory, a externalizaci, kladoucí důraz především na vnější činitele. ''W. Krajoski'' rozlišil v r. 1978 tyto zákl. metodol. přístupy: indukcionismus, hypotetismus, pluralistický hypotetismus, idealizující byrokratismus a pluralistický idealizující hypotetismus. Důležitým stimulačním momentem rozvoje ''m.'' je využívání metod a postupů, které vyvinula jedna věda či skupina věd, v jiných disciplínách.

<div class="translations">
methodology
méthodologie
Methodologie
metodologia
</div>

Literatura: ''Filkorn, V.'': Metodológie vied. Bratislava 1962; ''Kuhn, T. S.'': The Esential Tension. Chicago 1977; ''Kuhn, T. S.'': Štruktúra vedeckých revolúcií. Bratislava 1981; ''Naegel, E.'': Structure of Science. London 1971; ''Popper, K. R.'': Logic of Scientific Discovery. London 1965; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Filkorn, V.'': Metodológie vied. Bratislava 1962; ''Kuhn, T. S.'': The Esential Tension. Chicago 1977; ''Kuhn, T. S.'': Štruktúra vedeckých revolúcií. Bratislava 1981; ''Naegel, E.'': Structure of Science. London 1971; ''Popper, K. R.'': Logic of Scientific Discovery. London 1965; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 [[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Metodologie - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server