Metody sociologické - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo metody, procedury a techniky v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:19Z

Přidána poslední věta Viz též heslo metody, procedury a techniky v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 3. 2. 2018, 20:11

2018-02-03T20:11:28Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:32Z

import na produkční server

Nová stránka

metody sociologické – pod tento pojem lze zahrnout buď všechny ''výzkumné metody'' používané v teor. i empir. s-gii, nebo metody typické pro sociologii vzhledem k předmětu jejího zkoumání nebo k jejímu hist. vývoji. ''M.s.'' je kategorie nepřesně ohraničená, poznamenaná velkou významovou šíří pojmů [[metoda]], výzkum i [[sociologie]]. Pod ''m.s.'' lze zahrnout obecné gnoseologické přístupy, jednotlivé způsoby teor. i empir. zkoumání, postupy, návody získávání i zpracování s-gických poznatků, typizované, modelové operace nejrůznějšího druhu. Pojem se používá v různých rovinách obecnosti, pro dílčí i komplexní postupy, pro rámcové přístupy i pro podrobné návody. Hovoří se např. o metodě strukturálně funkcionální či fenomenologické i o metodě kladení otevřených otázek, o metodě statist. i o metodě čárkování apod. V některých kontextech, resp. slovních spojeních se použití termínu metoda hist. ustálilo, jinde se vyskytuje paralelně s termínem výzk. technika nebo procedura, analýza, příp. model. Zvyklosti a specifikace používání pojmu ''m.s.'' lze shrnout a utřídit následujícím způsobem.

''1.'' Singulár, tvar „metoda sociologická“ se většinou používá k vyjádření přístupu k soc. realitě charakteristickému pro s-gii jako takovou. Existence vlastní metody měla značnou důležitost zejm. pro specifikaci, vydělení s-gie jako samostatné, svébytné disciplíny. ''Durkheimova'' ''Pravidla sociologické metody'' (''Les règles de la méthode sociologique'', 1895) de facto definují sociologii. ''É. Durkheim'' odmítá metafyzické přístupy, vyzvedává induktivní logiku a [[empirie|empirii]], nárokuje princip [[kauzalita|kauzality]], [[objektivita|objektivity]], explikaci spol. jevů pomocí jiných spol. jevů jako spec. typ [[komparace]], posuzování soc. jevů jako [[fakt|faktů]] věcné povahy a koncentraci pozornosti na odlišení jevů soc. zdravých od soc. chorobných. To vše chápe jako metodol. principy, jejichž propojení vede ke specif. s-gické metodě, kterou je definována s-gie. ''2.'' V historii s-gie byla občas vyzvedána jedna obecná poznávací metoda jako pro s-gii typická, charakteristická, nejvhodnější. Taková metoda se postupem času vyvinula přes řadu konkrétních aplikací ve specif. s-gický výzk. systém a nabyla charakteru [[procedura výzkumná|výzkumné procedury]], často i typu výzkumu, resp. zaměření celé s-gie. Většinou je spojena s význ. jmény a někdy i s-gickými školami. Takto byly střídavě preferovány a postupně rozvinuty dnes obecně tradované ''m.s.'': [[metoda historická]], [[metoda srovnávací]], [[metoda typologická]], [[metoda statistická]], naposledy [[metoda biografická]]. Existovaly však i další pokusy o universální ''m.s.'', např. ''J. S. Mill'' vyzvedal metodu induktivní (''System of logic'', 1843), ''G. Simmel'' formální logiku, ''J. L. Moreno'' vypracoval metodu sociometrickou atd. ''3.'' Do konstituování uvedených obecných s-gických metod, do vývoje jejich uplatnění a pozice v s-gii zasahovaly teor. konflikty mezi kontraverzními přístupy k poznání: mezi empirismem a racionalismem, přístupem induktivním a deduktivním, nomotetickým a idiografickým, kvalitativním a kvantitativním, mezi důrazem na generalizaci a konceptualizaci, na synchronicitu a diachronicitu, dialektiku a analogii, resp. analogii a kauzalitu apod. I tyto přístupy, resp. jejich průměty do s-gie jsou někdy považovány za ''m.s.'', i když vzhledem k s-gii nehrály tak význ. konstitutivní roli jako metody uvedené v bodě 2 (marx. s-gie byla ovšem chápána jako aplikace dial. matem. metody na explikaci soc. světa). ''4.'' Jako dílčí ''m.s.'', objevující se prakticky v každém výzkumu, jsou chápány aplikace obecně ve vědě využívaných logicko-metodol. principů či postupů, jako je tvorba [[hypotéza|hypotéz]], [[konceptualizace]], [[deskripce]], [[klasifikace]], [[explikace]], [[operacionalizace]], [[interpretace]], [[analýza a syntéza]], [[verifikace]], [[validizace]], v podobném smyslu i komparace, [[generalizace]] apod. ''5.'' Jako ''m.s.'' jsou často označovány logicko-tech. rozpracované postupy výzk. operací, a to paralelně s označením technika, analýza či model. Váží se ke sběru informací, resp. měření, škálování statist. výběru a zpracování dat. ''6.'' V s-gii zdomácněly i některé specif. metody příbuzných spol. věd, zejm. metody psychologické, ale používají se v určitých variantách i metody [[prognostika|prognostiky]], [[demografie]] aj. Řada metodol. učebnic se týká „metod a technik“ spol. věd vůbec, empir. ''m.s.'' jsou ale nejčastěji propojeny s metodami [[psychologie sociální|sociální psychologie]].

I když pojem metoda bývá chápán v kontrapozici k pojmu [[teorie]], odlišují se ''m.s.'' empir. výzkumu a teor. výzkumu. První inklinují k tech. ztvárnění, druhé jsou spíše typy myšlenkových operací. Zkoumáním a rozvíjením ''m.s.'' se zabývá [[metodologie sociologická|sociologická metodologie]], obecnějšími metodami, které s-gie používá, ''metodologie vědy''.

<div class="translations">
sociological methods
méthodes sociologiques
soziologische Methoden
metodi sociologici
</div>

Literatura: ''Bickman, L.'' – ''Rog, D.'' eds.: Applied Social Research Methods. London 1991; ''Blumer, H.'': Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jerssey 1969; ''Boudon, R.'': Les méthodes en sociologie. Paris 1969; ''Brewer, J.'' – ''Hunter, A.'': Multimethod Research. A Synthesis of Styles. London 1990; ''Denzin, N. K.'' ed.: Sociological Methods. London 1970; ''Duverger, M.'': Méthodes des Sciences Sociales. Paris 1964; ''Goode, J. W.'' – ''Hatt, P. K.'': Methods in Social Research. New York, Toronto, London, Tokyo 1952; ''Lazarsfeld, P.'' – ''Rosenberg, M.'' eds.: The Language of Social Research. New York 1965; ''Miller, D. C.'': Handbook of Research Design and Social Measurement. London 1991; ''Nowak, S.'': Metodologie sociologických výzkumů. Praha 1975; ''Pinto, R.'' – ''Grawitz, M.'': Méthodes des Sciences Sociales. Paris 1967; ''Sczepański, J.'': (1961) Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967; ''Selltiz, C.'' – ''Jahoda, M.'' – ''Deutsch, M.'' – ''Cook, S. W.'': Research Methods in Social Relations. 1965; ''Strauss, Al.'': Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge 1987; viz též [[metodologie sociologická]], [[techniky sběru informací]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bickman, L.'' – ''Rog, D.'' eds.: Applied Social Research Methods. London 1991; ''Blumer, H.'': Symbolic Interactionism: Perspective and Method. New Jerssey 1969; ''Boudon, R.'': Les méthodes en sociologie. Paris 1969; ''Brewer, J.'' – ''Hunter, A.'': Multimethod Research. A Synthesis of Styles. London 1990; ''Denzin, N. K.'' ed.: Sociological Methods. London 1970; ''Duverger, M.'': Méthodes des Sciences Sociales. Paris 1964; ''Goode, J. W.'' – ''Hatt, P. K.'': Methods in Social Research. New York, Toronto, London, Tokyo 1952; ''Lazarsfeld, P.'' – ''Rosenberg, M.'' eds.: The Language of Social Research. New York 1965; ''Miller, D. C.'': Handbook of Research Design and Social Measurement. London 1991; ''Nowak, S.'': Metodologie sociologických výzkumů. Praha 1975; ''Pinto, R.'' – ''Grawitz, M.'': Méthodes des Sciences Sociales. Paris 1967; ''Sczepański, J.'': (1961) Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967; ''Selltiz, C.'' – ''Jahoda, M.'' – ''Deutsch, M.'' – ''Cook, S. W.'': Research Methods in Social Relations. 1965; ''Strauss, Al.'': Qualitative Analysis for Social Scientists. Cambridge 1987; viz též [[metodologie sociologická]], [[techniky sběru informací]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 [[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ''1.'' Singulár, tvar „metoda sociologická“ se většinou používá k vyjádření přístupu k soc. realitě charakteristickému pro s-gii jako takovou. Existence vlastní metody měla značnou důležitost zejm. pro specifikaci, vydělení s-gie jako samostatné, svébytné disciplíny. ''Durkheimova'' ''Pravidla sociologické metody'' (''Les règles de la méthode sociologique'', 1895) de facto definují sociologii. ''É. Durkheim'' odmítá metafyzické přístupy, vyzvedává induktivní logiku a [[empirie|empirii]], nárokuje princip [[kauzalita|kauzality]], [[objektivita|objektivity]], explikaci spol. jevů pomocí jiných spol. jevů jako spec. typ [[komparace]], posuzování soc. jevů jako [[fakt|faktů]] věcné povahy a koncentraci pozornosti na odlišení jevů soc. zdravých od soc. chorobných. To vše chápe jako metodol. principy, jejichž propojení vede ke specif. s-gické metodě, kterou je definována s-gie. ''2.'' V historii s-gie byla občas vyzvedána jedna obecná poznávací metoda jako pro s-gii typická, charakteristická, nejvhodnější. Taková metoda se postupem času vyvinula přes řadu konkrétních aplikací ve specif. s-gický výzk. systém a nabyla charakteru [[procedura výzkumná|výzkumné procedury]], často i typu výzkumu, resp. zaměření celé s-gie. Většinou je spojena s význ. jmény a někdy i s-gickými školami. Takto byly střídavě preferovány a postupně rozvinuty dnes obecně tradované ''m.s.'': [[metoda historická]], [[metoda srovnávací]], [[metoda typologická]], [[metoda statistická]], naposledy [[metoda biografická]]. Existovaly však i další pokusy o universální ''m.s.'', např. ''J. S. Mill'' vyzvedal metodu induktivní (''System of logic'', 1843), ''G. Simmel'' formální logiku, ''J. L. Moreno'' vypracoval metodu sociometrickou atd. ''3.'' Do konstituování uvedených obecných s-gických metod, do vývoje jejich uplatnění a pozice v s-gii zasahovaly teor. konflikty mezi kontraverzními přístupy k poznání: mezi empirismem a racionalismem, přístupem induktivním a deduktivním, nomotetickým a idiografickým, kvalitativním a kvantitativním, mezi důrazem na generalizaci a konceptualizaci, na synchronicitu a diachronicitu, dialektiku a analogii, resp. analogii a kauzalitu apod. I tyto přístupy, resp. jejich průměty do s-gie jsou někdy považovány za ''m.s.'', i když vzhledem k s-gii nehrály tak význ. konstitutivní roli jako metody uvedené v bodě 2 (marx. s-gie byla ovšem chápána jako aplikace dial. matem. metody na explikaci soc. světa). ''4.'' Jako dílčí ''m.s.'', objevující se prakticky v každém výzkumu, jsou chápány aplikace obecně ve vědě využívaných logicko-metodol. principů či postupů, jako je tvorba [[hypotéza|hypotéz]], [[konceptualizace]], [[deskripce]], [[klasifikace]], [[explikace]], [[operacionalizace]], [[interpretace]], [[analýza a syntéza]], [[verifikace]], [[validizace]], v podobném smyslu i komparace, [[generalizace]] apod. ''5.'' Jako ''m.s.'' jsou často označovány logicko-tech. rozpracované postupy výzk. operací, a to paralelně s označením technika, analýza či model. Váží se ke sběru informací, resp. měření, škálování statist. výběru a zpracování dat. ''6.'' V s-gii zdomácněly i některé specif. metody příbuzných spol. věd, zejm. metody psychologické, ale používají se v určitých variantách i metody [[prognostika|prognostiky]], [[demografie]] aj. Řada metodol. učebnic se týká „metod a technik“ spol. věd vůbec, empir. ''m.s.'' jsou ale nejčastěji propojeny s metodami [[psychologie sociální|sociální psychologie]].
-I když pojem metoda bývá chápán v kontrapozici k pojmu [[teorie]], odlišují se ''m.s.'' empir. výzkumu a teor. výzkumu. První inklinují k tech. ztvárnění, druhé jsou spíše typy myšlenkových operací. Zkoumáním a rozvíjením ''m.s.'' se zabývá [[metodologie sociologická|sociologická metodologie]], obecnějšími metodami, které s-gie používá, ''metodologie vědy''.
+I když pojem metoda bývá chápán v kontrapozici k pojmu [[teorie]], odlišují se ''m.s.'' empir. výzkumu a teor. výzkumu. První inklinují k tech. ztvárnění, druhé jsou spíše typy myšlenkových operací. Zkoumáním a rozvíjením ''m.s.'' se zabývá [[metodologie sociologická|sociologická metodologie]], obecnějšími metodami, které s-gie používá, ''metodologie vědy'' (viz [[metoda vědecká]]).
 <div class="translations">