Možný Ivo - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Ivo Možný je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:40Z

Přidána poslední věta Ivo Možný je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:26Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:28Z

import na produkční server

Nová stránka

Možný Ivo

<time datetime="1932-08-31">31. srpna 1932</time> v Prostějově
 <time datetime="2016-09-10">10. září 2016</time> v Brně
<div id="photo">[[Soubor:Možný_Ivo_01.jpg|400px]]</div>

Po absolutoriu obchodní akademie (1952) a po dvou letech strávených v různých povoláních studoval literární vědu na filosofické fakultě (dnešní [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]]) (absolv. 1957), v letech 1956–65 působil jako redaktor a reportér Československého rozhlasu. Roku 1965 nastoupil jako odborný asistent na katedru sociologie filosofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, v roce 1967 získal doktorát (PhDr.) ze sociologie. Po politických událostech roku 1968 vystoupil z KSČ, což nebylo stranickými orgány akceptováno a byl ze strany vyloučen, proti čemuž se odvolal a byl vyškrtnut; následoval zákaz výuky na vysokých školách (1970). V období 1970–89 byl nejprve technikem a později odborným pracovníkem Laboratoře sociologického výzkumu brněnské filosofické fakulty a souběžně 1970–82 poradcem v brněnské Manželské a předmanželské poradně. Kandidátskou práci Rodina vysokoškolsky vzdělaných partnerů obhájil v roce 1989 na [[Karlova univerzita v Praze|Karlově univerzitě v Praze]] (Csc.), následně znovu získal asistentské místo na katedře sociologie v Brně. Po změně politického režimu se stal vedoucím katedry sociologie na filosofické fakultě MU (1990–94); v roce 1990 se habilitoval na základě spisu ''Moderní rodina: mýty a skutečnost'' a 1992 byl jmenován profesorem sociologie a sociální filosofie. V letech 1994–97 byl proděkanem filosofické fakulty MU a založil tu Školu sociálních studií, jejímž ředitelem byl v letech 1995–97. V roce 1998 byl klíčovou osobností při vzniku fakulty sociálních studií MU, jejímž se stal děkanem (1998–2004), pokračoval pak ještě rok jako proděkan (2004–005). V letech 2005–2010 byl ředitelem Institutu regionální žurnalistiky, 2005–2011 vedoucím pracovníkem Institutu pro výzkum rodiny a integrace společnosti.

V druhé polovině 60. let se Možný de facto teprve začínal se sociologií seznamovat. Možného publikační činnost v této době byla ve znamení studijních textů, jejichž tvorba mu byla zároveň autodidakcí, sociologickým vytěžováním znalosti díla Bedřicha [[Václavek Bedřich|Václavka]] a rozšiřováním znalostí ze sociologie (masové) kultury. Od počátku 70. let je v Možného sociologii patrný příklon ke kvantitativnímu přístupu, poprvé při zkoumání lokálních komunit. Objevuje téma rodových rolí, zpočátku ve spojitosti se zkoumáním profesí a struktury zaměstnání, později stále bezprostředněji vázané na kontext rodiny. Přibližně v polovině 70. let začíná dominovat v Možného zájmu téma rodiny, jež se mu stalo hlavním polem odborného působení až do současnosti. Nejprve publikoval ve sborníku prací filosofické fakulty brněnské univerzity, později i v ''Sociologickém časopise'' (viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''), ''Sociológii'' a ''[[Demografie|Demografii]]''.

Cílem ''Rodiny vysokoškolsky vzdělaných partnerů'' (1983) bylo monograficky pojednat o jednom určitém typu tehdejší rodiny. Navazuje na předchozí analýzy z druhé poloviny 70. let zde Možný podává analýzu ekonomiky lidských zdrojů mikrosystému rodiny a ukazuje mechanismy zvyšování příjmové nerovnosti, která je dynamičtější a v důsledku větší než v rodinách partnerů bez vysokoškolského vzdělání. Všímá si dělby práce v rodině a důvodů přetrvávání nerovného rozdělení domácích povinností v rodinách. Rozsáhlou pozornost věnuje pochopitelně vazbě mužských a ženských rodinných rolí k zaměstnání. Na závěrečnou kapitolu o specifikách socializace v těchto rodinách navazují tři relativně rozsáhlé přílohy věnované popisu zkoumaného vzorku, analýze rozvodovosti a měření kulturních norem maskulinity a feminity. Kniha napsaná na datech ze 70. let ukazuje (bez odkazů na feministickou literaturu) bariéry, které brání ženám uspět v zaměstnání a na problém v zásadě neřešitelného překonání kulturního rozporu požadavků principů rovnosti a individualizace v zaměstnání a principu komplementarity a kolektivnosti v rodině, který se od doby publikace příliš neproměnil, ale spíš vystupňoval.

Vedle této publikace lze zmínit průkopnický učební text uvádějící do praktického zpracování dat pomocí „samočinného počítače“. Ačkoli neobsahuje téměř žádné odkazy na literaturu, jedná se o text, který se snaží být co nejpraktičtějším průvodcem strojového zpracování dat, aniž by rezignoval na zasazení tohoto postupu do širšího kontextu sociologické metodologie. Lze souhlasit s tvrzením, že Možný psal nikoli to, co bylo dovoleno, ale když bylo dovoleno ([[Petrusek Miloslav|Petrusek]]). Proto byl z hlediska knižních publikací i z hlediska šíře a hloubky záběru nejproduktivnější v 90. letech. Významné jsou v této dekádě především tři knihy: ''Moderní rodina'' (1990), ''Proč tak snadno''... (1991) a ''Sociologie rodiny'' (1999). Ještě v 80. letech vypracovaný rukopis knihy ''Moderní rodina'' je souborem volně propojených kapitol ze sociologie rodiny, které vycházejí z dříve uskutečněných (a částečně publikovaných) dílčích výzkumů. Část témat je pojednána z historické perspektivy (láska, dobová podmíněnost tzv. nukleární rodiny, problém smrti), aby ukázala prezentismus a podmíněnost některých stereotypů spojených s rodinným životem. Problém rodových rolí v rodině a otázka patriarchátu je pojednána v souvislostech soudobého světa. Do knihy je zařazena i reflexe ambivalentnosti kolonizace intimního světa rodiny expertním systémem manželského poradenství, která vychází z Možného osobní zkušenosti.

Mezi širší odbornou veřejností se stala asi nejznámější Možného kniha ''Proč tak snadno''... Dílo nevelkého formátu vzbuzuje stále pozornost (3. vyd. 2009) a představuje první systematický sociologický pokus o vysvětlení sociální změny v Československu roku 1989. Možný v tomto díle jakoby převrací svoji obvyklou optiku naruby. Nedívá se na mikrorovinu rodiny z kontextu širších determinujících struktur, ale naopak makrosociální politickou změnu interpretuje z mikroúrovně světa rodiny. Základem tohoto textu není cílený (kvalitativní) empirický výzkum, ale určitý teoretický názor a vlastní žitá zkušenost. Jeho formou není výzkumná zpráva, ale sociologický esej, jehož síla není v empirických důkazech, ale v plausibilitě. Revoluční politická změna je vysvětlena jako nezamýšlený důsledek vývoje dlouhodobých křížících se i posilujících partikulárních zájmů rodin vládnoucích i ovládaných, který vyústil do stavu, kdy režim nakonec nevyhovoval ani těm dole, ani těm nahoře. S využitím koncepce tří typů kapitálu (ekonomického, kulturního, sociálního) Pierra Bourdieu a s pomocí výkladových paralel mezi jím studovanými africkými Kabyly a realitou státního socialismu Možný vykládá realitu státního socialismu jako založenou především na sociálním kapitálu. Jeho držení a akumulace rodinnými skupinami vedla ke vzniku a šíření neoficiální ekonomiky zboží, privilegií a služeb. V důsledku toho došlo poněkud paradoxně jednak ke kolonizaci „světa systému“ „životním světem“ rodiny a vytvoření dvou paralelních sociálních pyramid (oficiální a stínové), které se překrývaly jen částečně a rozhodně ne ve svých špičkách. V důsledku toho na udržení systému přestali mít zájem i představitelé oficiálních špiček.

''Sociologie rodiny'' (1999) je systematickým představením této sociologické subdisciplíny v diachronním (vývoj teorií) i synchronním (podle problematik) pohledu, ve kterém Možný zúročuje dlouhodobou obeznámenost s tématem. Mírně rozšířenou verzí tohoto textu je kniha ''Rodina a společnost'' (2006). V 90. letech se k Možného repertoáru sociologie rodiny přidávají otázky z oblasti sociální transformace české společnosti a zpočátku především v jejím rámci zkoumání nových sociálních problémů chudoby (často ve spolupráci s Petrem [[Mareš Petr|Marešem]]) a nezaměstnanosti. Po roce 2000 Možný neotevírá nová témata, ale pracuje v režimu tzv. normální vědy, ve kterém zúročuje nabyté znalosti a dovednosti. Esenciální zkušenost s prací s hromadnými daty ztělesňuje kniha ''Česká společnost'' (2002), která je výběrem statistik a výzkumů, přehledem nejdůležitějších reálií ze života české společnosti a jejich zasazení do mezinárodního kontextu. Možný vedle toho publikuje i v denním tisku k tématům, o nichž může z pozice své odbornosti něco sdělit v duchu pojetí sociologie jako „kritické sebereflexe ... své vlastní společnosti“.

V Možného sociologii jako celku je od počátku patrný příklon k empirickému pojetí sociologie. Jeho vztah k teorii je poměrně vlažný, ačkoli nevyznává sociologii bez teorie. Empirická zjištění zasazuje do teorií středního dosahu, výkladů určitých dílčích úseků společenského života. Nejsilnější je jeho sociologie tam, kde podává poučený a poučný výklad událostí, jež mají bezprostřední vztah k žitému světu. Doménou mu přitom zůstává pohled z perspektivy hromadných dat a nadindividuálních struktur. Možného optika je jakýsi makrosociologický pohled na mikrorovinu každodennosti. I přes převládající optiku hromadných dat se z Možného sociologie nikdy nevytratil živý člověk. Možný se tak řadí do proudu naší sociologie, jenž má poměrně silné zázemí už od dob [[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykových]], a pro nějž je charakteristický realismus a konkretismus. Vedle toho, že je to sociologie o žitém světě konkrétních lidí, jde v Možného případě explicitně o sociologii pro lidi. Možný píše nejen pro akademiky, ale i pro nesociology. Tím zapadá do linie brněnské sociologie, jež byla v od počátku charakteristická svou společenskou angažovaností. Oproti zakladateli brněnské sociologie I. A. [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhovi]], který pěstoval sociologii s intencí projektu osvícenské emancipace člověka a v protikladu k marxistickému pokusu Josefa [[Solař Josef|Solaře]] o využití vědecké pravdy ve sféře politiky a společenské kritiky v zájmu socialismu, je Možného sociologie pro lidi nepolitická. Je to paradoxně neangažovaná angažovanost. Možný píše pro lidi, tj. tak, aby mu lidé rozuměli a píše o problémech, které obyčejné lidi zajímají (intimita, rodina, příčiny pádu starého režimu v rovině žitého světa, nezaměstnanost,chudoba, privatizace).

Knihy: ''Jak se máte?'' (Čs. televize, Brno 1967; spolutor P. Osecký); ''Úvod do technik empirického výzkumu'' (Brno 1967); ''Úvod do strojového zpracování dat pro sociology'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1979–80); ''Test inkonsistence rolí a percipované maskulinity - feminity muže a ženy v páru'' (Brno 1981); ''Rodina vysokoškolsky vzdělaných manželů'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1983); ''Základy strojového zpracování dat pro sociology'' (SPN, Praha 1984); ''Vybrané kapitoly z úvodu do metodologie vědy pro sociology'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1985, 1989; spoluautor L. Rabušic); ''Kapitoly ze sociologie rodiny'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno1987); ''Moderní rodina: Mýty a skutečnosti'' (Blok, Brno 1990); ''Proč tak snadno?'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1990; 2. vyd. 1999, 3. vyd. 2009; bulharsky 2003); ''Institucionalizace chudoby v Čechách'' (Praha 1994; spoluautor P. Mareš); ''Poverty in the Czech Republic: Transformation or Transition?'' (Praha 1995; spoluautor P. Mareš); ''Status for the Poor'' (University of Essex, Colchester 1995; spoluautor P. Mareš); ''Social Consequences of a Change in Ownership'' (Brno 1995; spoluautoři P. Mareš a L. Musil); ''Sociologie rodiny: Její vývoj, teorie a základní problémy'' (Praha 1999); ''Česká společnost, nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života'' (Praha 2002); ''Rodina a společnost'' (Praha 2006); ''Declining Fertility in Europe and What Parenthood Means to the Czechs'' (Masarykova univerzita + Georgetown, Brno 2008; spoluautoři M. Přidalová a P. Pakosta).

Studie: Organizační člověk (''Index'' 1968); Výzkum veřejného mínění (''Index'' 1968); B. Václavek jako sociolog masové kultury (''Sociologický časopis'' l968); K některým otázkám representativnosti a poznávací hodnoty studií lokálních komunit. (''Sociologický časopis'' 1971); Programy pro statistické vyhodnocení sociologických dat (''Sociologický časopis'' 1971; spoluautor F. Krejčí); Rodiny pracovně exponovaných partnerů jako sociální a sociologický problém (''Sociológia'' 1978); K některým vztahům mezi povahou práce a rozvodovostí (''Demografie'' 1979); Děti v rodině pracovně exponovaných partnerů (''Sociologický časopis'' 1979); Opakovavá a neúplná rodina z hlediska kvality sociální reprodukce (''Demografie'' 1984; spoluautorka L. Nerudová); Educational and Occupational Variability of Divorce Rate and Influence of Divorce on Income (''Social Microjournal'' 1984); Muž v rodině a v práci (''Sociológia'' 1984); Ot komplementarnosti k univerzalizacii: O socialnych roljach muščiny a ženščiny (''Sociologičeskie issledovanija'' 1985); Muž v seme i na rabote (''Obščestvennye nauki za rubežom'' 1985); K některým novým jevům v kulturně legitimních vzorcích zakládání rodiny (''Demografie'' 1987); Myths and Reality in Sexual Life of Adolescents (''Scripta Medica'' 1987); Procesy rozvoje občanské společnosti v ČSFR (''Sociológia'' 1991); Unmarried Cohabitation in Czechoslovakia (''Czechoslovak Sociological Review'' 1992; spoluautor L. Rabušic); Pokus o mimoekonomické vysvětlení současné plné zaměstnanosti v Českých zemích (''Sociologický časopis'' 1994); Tak jsem byl dekonstruován (''S-OBZOR'' 1994); Institucionalizace chudoby v Čechách, výzva sociální transformaci (''S-OBZOR'' 1994); An attempt at Non-Economical Explantion of the Present Full Employment in the Czech Republic (''Czech Sociological Review'' 1993); Brněnská anomálie? Brněnská sociologie 1983–1989 – subjektivní historie (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 2004); Česká rodina pozdní modernity: Nová podoba starého partnera a rivala školy (''Pedagogika'' 2004).

Příspěvky ve sbornících: People's Choice of the Best Source of Information (''Sborník prací FF brněnské university'' 1970); Analýza faktorů spokojenosti v práci (''Sborník prací FF brněnské university'' 1971); Divácké ocenění repertoáru: K sociologii divadelního publika (''Na křižovatce umění. Sborník prací FF brněnské university'' 1972); Proces vyrovnávání vzdělanostní úrovně mužů a žen v ekonomicky aktivní popularizaci ČSSR (''Sborník prací FF brněnské university'' 1973); Význam sféry práce pro vytváření socialistického způsobu života (''Sborník prací FF brněnské university'' 1974); Pojmový komplex teorie sociální role (''Sborník prací FF brněnské university'' 1975); Variabilita společnosti, rozvodovosti a velikosti rodiny v závislosti na socioprofesionálním zařízení (''Socialistický způsob života''. Socialistická akademie, Brno 1978); Rodiny s netradiční sociální podmíněností a struktury vztahů mezi mužem a ženou (''Sborník prací FF brněnské university'' 1978); Venkovská rodina v procesu změny (''Revoluční přeměny jihomoravského venkova''. Brno 1980); O rodině (''Socialistický způsob života jako sociální realita''. FF UJEP, Brno 1982); Ekonomika rodiny jako sociálního mikrosystému (''Sborník prací FF brněnské university'' 1982); Teorie rodiny: Biosociologická perspektiva (''Sborník prací FF brněnské university'' 1984); K historicitě současného inferiorního statu domácích prací (''Socialistický životní způsob jako sociální realita II''. ''Sborník prací FF brněnské university'' 1984); On Secularization in Marital Love (''Religion and Atheism as Objects of Sociological Research''. ÚVSVVA ČSAV, Brno 1987); Martial Love and Conflict as the Social Construcs (''Sborník prací FF brněnské university'' 1988); Poradenský paradox: Profesionalizovaná intervence do manželského konfliktu (''Výzkum rodiny III''. VÚSRP, Praha 1988); Nezaměstnanost v roce nula (''Nezaměstnanost: Nizozemská zkušenost a československá realita''. Masarykova univerzita, Brno 1991); An Attempt at Non-economical Explantion of the Present Full Employment in the Czech Lands (''Sborník prací FF brněnské university'' 1993); The Czech Family in Transition from Social to Economic Capital (''Sborník prací FF brněnské university'' 1994); Kouzlo a léčka slova chudoba (''O chudobě v české a slovenské společnosti''. Masarykova universita, Brno 1995); Česká rodina, sňatkový trh a reprodukční klima (J. Večerník – P. Matějů, eds.: ''Zpráva o vývoji české společnosti 1989–1998''. Academia, Praha 1998; spoluautor L. Rabušic; anglicky 1999); Česká společnost v době pozdní modernity (''Česká společnost na konci tisíciletí''. Karolinum, Praha 1999); Double Squeeze: Some Reasons for and Consequences of the Present Increase in Marriage Age and Decline in Fertility in the Czech Republic (R. Richter – S. Supper, eds.: ''New Qualities in the Lifecourse''. Würzburg 1999); Modernizace české rodiny a mezigeneraní vztahy v mezinárodním srovnání (''Modernizace a česká rodina''. Barrister & Principal, Brno 2003); The Czech Family: Movement towards the Open European Society of Late Modernity (''Society, Reproduction, and Contemporary Challenges''. Barrister & Principal, Brno 2004); The Czech Family (N. B. Adams – J. Trost, eds.: ''Handbook of World Families''. New York – London 2004; spoluautor T. Katrňák); The Czech Family, Reproductive Behavior, and the Value of Children in the Czech Republic (''The Value of Children in Cross-Cultural Perspective: Case Studies From Eight Societies''. Pabst, Lengerich 2005; spoluautor P. Mareš); Jak feminismus zídku kolem kostela přeskočil (''Chaos a řád ve společnosti a v sociologii''. FSV UK, Praha 2006).

Edice a překlady: ''Nezaměstnanost - nizozemská zkušenost a československá realita'' (Masarykova univerzita, Brno 1991; spolueditor P. Mareš); R. Boudon: ''Bída relativismu'' (Sociologické nakladatelství, Praha 2011).

Literatura: Jiří Musil: Ivo Možný – sedmdesátník. (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 38, 2002, 5: 631–634); Miloslav Petrusek: Jubileum sociologa sršatého a moudrého (''Sociologický časopis'' 33, 1997, 4: 487–490); Stein Ringen - Petr Mareš - Jiří Večerník - Miloslav Petrusek: Ivo Možný osmdesátiletý. (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 48, 2012, 4: 786–796); ''Sociologie jako umění možného'' (Sociální studia, Brno 2002; sborník k sedmdesátinám).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Ivo Možný se podílel na [[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Jiří Musil: Ivo Možný – sedmdesátník. (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 38, 2002, 5: 631–634); Miloslav Petrusek: Jubileum sociologa sršatého a moudrého (''Sociologický časopis'' 33, 1997, 4: 487–490); Stein Ringen - Petr Mareš - Jiří Večerník - Miloslav Petrusek: Ivo Možný osmdesátiletý. (''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 48, 2012, 4: 786–796); ''Sociologie jako umění možného'' (Sociální studia, Brno 2002; sborník k sedmdesátinám).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Ivo Možný se podílel na [[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 Po absolutoriu obchodní akademie (1952) a po dvou letech strávených v různých povoláních studoval literární vědu na filosofické fakultě (dnešní [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]]) (absolv. 1957), v letech 1956–65 působil jako redaktor a reportér Československého rozhlasu. Roku 1965 nastoupil jako odborný asistent na katedru sociologie filosofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně, v roce 1967 získal doktorát (PhDr.) ze sociologie. Po politických událostech roku 1968 vystoupil z KSČ, což nebylo stranickými orgány akceptováno a byl ze strany vyloučen, proti čemuž se odvolal a byl vyškrtnut; následoval zákaz výuky na vysokých školách (1970). V období 1970–89 byl nejprve technikem a později odborným pracovníkem Laboratoře sociologického výzkumu brněnské filosofické fakulty a souběžně 1970–82 poradcem v brněnské Manželské a předmanželské poradně. Kandidátskou práci Rodina vysokoškolsky vzdělaných partnerů obhájil v roce 1989 na [[Karlova univerzita v Praze|Karlově univerzitě v Praze]] (Csc.), následně znovu získal asistentské místo na katedře sociologie v Brně. Po změně politického režimu se stal vedoucím katedry sociologie na filosofické fakultě MU (1990–94); v roce 1990 se habilitoval na základě spisu ''Moderní rodina: mýty a skutečnost'' a 1992 byl jmenován profesorem sociologie a sociální filosofie. V letech 1994–97 byl proděkanem filosofické fakulty MU a založil tu Školu sociálních studií, jejímž ředitelem byl v letech 1995–97. V roce 1998 byl klíčovou osobností při vzniku fakulty sociálních studií MU, jejímž se stal děkanem (1998–2004), pokračoval pak ještě rok jako proděkan (2004–005). V letech 2005–2010 byl ředitelem Institutu regionální žurnalistiky, 2005–2011 vedoucím pracovníkem Institutu pro výzkum rodiny a integrace společnosti.
-V druhé polovině 60. let se Možný de facto teprve začínal se sociologií seznamovat. Možného publikační činnost v této době byla ve znamení studijních textů, jejichž tvorba mu byla zároveň autodidakcí, sociologickým vytěžováním znalosti díla Bedřicha [[Václavek Bedřich|Václavka]] a rozšiřováním znalostí ze sociologie (masové) kultury. Od počátku 70. let je v Možného sociologii patrný příklon ke kvantitativnímu přístupu, poprvé při zkoumání lokálních komunit. Objevuje téma rodových rolí, zpočátku ve spojitosti se zkoumáním profesí a struktury zaměstnání, později stále bezprostředněji vázané na kontext rodiny. Přibližně v polovině 70. let začíná dominovat v Možného zájmu téma rodiny, jež se mu stalo hlavním polem odborného působení až do současnosti. Nejprve publikoval ve sborníku prací filosofické fakulty brněnské univerzity, později i v ''Sociologickém časopise'' (viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''), ''Sociológii'' a ''[[Demografie|Demografii]]''.
+V druhé polovině 60. let se Možný de facto teprve začínal se sociologii seznamovat. Možného publikační činnost v této době byla ve znamení studijních textů, jejichž tvorba mu byla zároveň autodidakcí, sociologickým vytěžováním znalosti díla Bedřicha [[Václavek Bedřich|Václavka]] a rozšiřováním znalostí ze sociologie (masové) kultury. Od počátku 70. let je v Možného sociologii patrný příklon ke kvantitativnímu přístupu, poprvé při zkoumání lokálních komunit. Objevuje téma rodových rolí, zpočátku ve spojitosti se zkoumáním profesí a struktury zaměstnání, později stále bezprostředněji vázané na kontext rodiny. Přibližně v polovině 70. let začíná dominovat v Možného zájmu téma rodiny, jež se mu stalo hlavním polem odborného působení až do současnosti. Nejprve publikoval ve sborníku prací filosofické fakulty brněnské univerzity, později i v ''Sociologickém časopise'' (viz ''[[Sociologický časopis / Czech Sociological Review]]''), ''Sociológii'' a ''[[Demografie|Demografii]]''.
 Cílem ''Rodiny vysokoškolsky vzdělaných partnerů'' (1983) bylo monograficky pojednat o jednom určitém typu tehdejší rodiny. Navazuje na předchozí analýzy z druhé poloviny 70. let zde Možný podává analýzu ekonomiky lidských zdrojů mikrosystému rodiny a ukazuje mechanismy zvyšování příjmové nerovnosti, která je dynamičtější a v důsledku větší než v rodinách partnerů bez vysokoškolského vzdělání. Všímá si dělby práce v rodině a důvodů přetrvávání nerovného rozdělení domácích povinností v rodinách. Rozsáhlou pozornost věnuje pochopitelně vazbě mužských a ženských rodinných rolí k zaměstnání. Na závěrečnou kapitolu o specifikách socializace v těchto rodinách navazují tři relativně rozsáhlé přílohy věnované popisu zkoumaného vzorku, analýze rozvodovosti a měření kulturních norem maskulinity a feminity. Kniha napsaná na datech ze 70. let ukazuje (bez odkazů na feministickou literaturu) bariéry, které brání ženám uspět v zaměstnání a na problém v zásadě neřešitelného překonání kulturního rozporu požadavků principů rovnosti a individualizace v zaměstnání a principu komplementarity a kolektivnosti v rodině, který se od doby publikace příliš neproměnil, ale spíš vystupňoval.
@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Ivo Možný se podílel na [[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|některých heslech]] této encyklopedie.
+Ivo Možný se podílel na [[:Kategorie:Aut: Možný Ivo|některých heslech]] této encyklopedie.<br />