Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:40Z

import na produkční server

Nová stránka

mytologie – (z řec. mythos = slovo; logos = řeč, nauka) – ''1.'' soubor [[mýtus|mýtů]] určitého národa, kultury či etnické skupiny (tradiční jsou starověké soubory – egyptské, řec., římské, indické, ale také z předkřesťanské Evropy – germánské, keltské, slovanské); ''2.'' vědní disciplína, která se zabývá rozborem, výkladem a srovnáváním mýtů. ''M.'' bývá chápána jako součást soc. a kult. antropologie, protože pojímá tvorbu a uchovávání mýtů jako význ. soc. a kult. oblast lidské činnosti, ale mýty a ''m.'' v prvním smyslu jsou i předmětem zájmu s-gie, spec. [[sociologie náboženství]], historie, religionistiky a psychologie (spec. psychoanalýzy). ''M.'' jako disciplína či subdisciplína studuje povahu mýtů, jejich funkce a jejich místo v soc. životě lidí. Vlastně již od antických dob provádí interpretativní výzkumy, které však přinášejí mnoho nesnází: mytické příběhy totiž umožňují úžasné množství variantních vysvětlení, protože v nich dochází k mnoha deformacím skutečnosti, k záměnám místa a času, hlavní příběhy jsou neustále provázeny vedlejšími, které odvádějí hlavní děj jinam, jejich charakter je často anekdotický a svědčí o tom, že mýtus sloužil nejen ke sledování hrdinných příběhů, ale zároveň k pobavení. Ve výkladu mýtů existuje tedy velký chaos. K prvním interpretacím došlo v Řecku v 5. st. př. n. l. ''Euhémeros'' (4. st. př. n. l.) viděl v mýtech deformované a poetizované příběhy skutečných událostí a jeho systematický a skeptický přístup převzalo později křesťanství jako základ kritiky [[pohanství]]. Fil. tradice vycházela z ''Platóna'', pro kterého byly mýty zdrojem polopravd a pololží a který navrhoval cenzurovat je, aby nekazily mládež. Protože mýtus byl prostředníkem mezi [[posvátné a profánní|posvátným a profánním]], byl plný temných významů vyhrazených pouze zasvěceným, viděl např. páter ''Kircher'' v genezi starých mýtů dílo ďábla. Únik od mýtu k [[náboženství]] je patrný v mnoha interpretacích. Většinou jde buď o věd. a hist. zdůvodnění kořenů náboženství, anebo je mýtus považován za projev archaického náb. vědomí. ''C. G. Jung'', ''J. G. Frazer'', ''M. Eliade'' aj. se pokoušeli o rozbory mýtů ve všech kulturách, aby z nich odvodili obecné závěry a budovali modely společné pro celé lidstvo (viz ''Jungovy'' [[archetyp|archetypy]]).

Výrazným pokrokem ve studiu mýtů bylo zapojení lingvistiky, která umožnila analyzovat mytická vyprávění na základě jazykové příbuznosti. ''G. Dumézil'' poukázal při jazykovém srovnání indoevrop. mýtů na společné kořeny polit. a soc. struktury všech národů od Indie po Atlantik. Systematické studium mýtů se rozvinulo v 18. st. Na racionalistické prvky kritiky starých mytologií navázalo především [[osvícenství]], které mýty chápalo jako iracionální, libovolný výkladový nástroj. [[romantismus|Romantismus]] (''Ch. G. Heyne'', ''J. G. Herder'', ''F. Schlegel'', ''G. F. Creuzer'') dospěl k představě, že na úsvitu lidstva existovalo dějinně nutné období „aetas mythica“, jehož vědění obsahovalo původní moudrost lidstva a bylo předobrazem dnešního náboženství, umění, morálky i vědy. Ve 2. polovině 19. st. vznikl vývojově srovnávací model výkladu mýtů (viz [[evolucionismus]]), postavený na hledání přirozených (biol., psych.) faktorů mytického svět. názoru. V té době se začaly rozvíjet také antropol. výzkumy mýtů (''E. B. Tylor'', ''Frazer'' aj.). Počátkem 20. st. vznikla řada dalších orientací studia mýtů: z pozic [[sociologismus|sociologismu]] se jimi zabýval zejm. ''É. Durkheim'', psychol. pojetí rozvinul ''W. Wundt'', v rámci symbolismu je studoval ''E. Cassirer'' a ve stylu funkcionalismu modeloval výklad mýtů ''B. Malinowski'', který je chápe jako funkční naplnění praktických potřeb přír. lidí. Zdůrazňoval také souvislost mytické představy a praktického [[kult|kultu]]. Vznikla dokonce tzv. mytologicko-ritualistická škola, do níž patřili např. ''S. H. Hooke'', ''A. W. Watts''.

Nejvýzn. je ale přínos [[strukturalismus|strukturalismu]] ke studiu mýtů a ''m.'', spec. ''C. Lévi-Strausse'', po 2. svět. válce. Ve svém rozsáhlém rozboru am. mýtů vyzdvihl skutečnost, že tvorba mýtů je součástí specif. druhu myšlení [[národy přírodní|přírodních národů]]. Tento autor jednoho z nejrozsáhlejších děl věnovaných ''m.'' dokazuje, jak mýty na základě systému jazykových a logických transformací proměňují logické struktury založené na vjemových a citových kvalitách až do struktury vztahů ve společnosti. Celým svým dílem se snaží dokázat, že mytické myšlení je stejně tak logicky strukturované jako věd. myšlení a že rozdíl mezi nimi je pouze v tom, že mytické myšlení se projevuje v obrazech, zatímco věd. myšlení v pojmech. Co je rozděluje, nezávisí na mentálním vybavení lidí dané kultury, ale na hist. nahodilostech, které někde více, někde méně vedly k přechodu od nevědomé logiky mytického myšlení k vědomé logice, která je první formou věd. myšlení a objevuje se poprvé ve starověkém Řecku. V poválečném období se zkoumání mýtů rozšířilo o problém jejich vlivu na vytváření moderní společnosti. ''M. Horkheimer'' a ''T. W. Adorno'' při hledání důvodů nacistického návratu k barbarství označují tzv. osvícenskou racionalitu za mýtus moderní společnosti, neboť v jejím rámci se sama myšlenka stává nepodmíněnou. Úplnou [[demytologizace|demytologizaci]] moderní kultury prezentují pozitivis. (např. ''E. Topitsch''). Většina autorů se ale buď přiklání k názoru, že mýtus a mytologie jsou základem životně nutných hodnot každé společnosti a obsahují i racionální prvky (''L. Kołakowski'', ''G. Brand'', ''M. Hochgesang'' aj.), nebo mýty pokládá za neracionální součást dnešní kultury (''J. Derrida'', ''K. Hübner'' aj.).

<div class="translations">
mythology
mythologie
Mythologie
mitologia
</div>

Literatura: ''Frazer, J. G.'': (1907–1915) Zlatá ratolest. Praha 1977; ''Horkheimer, M.'' – ''Adorno, T. W.'': Dialektik der Aufklärung. Frankfurt am Main 1969; ''Horstmann, A.'': Mythos. In: ''Historisches'' Wörterbuch der Philosophie, Bd. 6. Basel – Stuttgart 1984; ''Lévi-Strauss, C.'': Myšlení přírodních národů. Praha 1971; ''Lévi-Strauss, C.'': Mythologiques, I.–IV. Paris 1964–1971; ''Middleton, J.'' ed.: Myth and Cosmos. Austin 1967; ''New Larousse'' Encyclopedy of Mythology. London 1959; ''Tokarev, S. A.'': Mify narodov mira, t. 1–2. Moskva 1987–1988; ''Vries, J. de'': Forschungsgeschichte der Mythologie. Freiburg, München 1961.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Justoň Zdeněk|Zdeněk Justoň]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Winkler Jiří|Jiří Winkler]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Justoň Zdeněk]]
[[Kategorie:Aut: Winkler Jiří]]
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Frazer, J. G.'': (1907–1915) Zlatá ratolest. Praha 1977; ''Horkheimer, M.'' – ''Adorno, T. W.'': Dialektik der Aufklärung. Frankfurt am Main 1969; ''Horstmann, A.'': Mythos. In: ''Historisches'' Wörterbuch der Philosophie, Bd. 6. Basel – Stuttgart 1984; ''Lévi-Strauss, C.'': Myšlení přírodních národů. Praha 1971; ''Lévi-Strauss, C.'': Mythologiques, I.–IV. Paris 1964–1971; ''Middleton, J.'' ed.: Myth and Cosmos. Austin 1967; ''New Larousse'' Encyclopedy of Mythology. London 1959; ''Tokarev, S. A.'': Mify narodov mira, t. 1–2. Moskva 1987–1988; ''Vries, J. de'': Forschungsgeschichte der Mythologie. Freiburg, München 1961.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Justoň Zdeněk|Zdeněk Justoň]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Justoň Zdeněk|Zdeněk Justoň]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Winkler Jiří|Jiří Winkler]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Winkler Jiří|Jiří Winkler]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Justoň Zdeněk]]
 [[Kategorie:Aut: Winkler Jiří]]

Mytologie - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server