Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:48Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:47Z

import na produkční server

Nová stránka

neopsychoanalýza – (z řec. neos = nový) – obsahově nejednotný směr, který se vyvinul z kritické revize [[psychoanalýza|psychoanalýzy]] odmítnutím jejího [[biologismus|biologismu]], který v podstatě nahradil [[sociologismus|sociologismem]]. Lapidárně charakterizovala tyto „nové cesty v psychoanalýze“ ''K. D. Horneyová'' v r. 1939 jako „psychoanalýzu bez libida“. Byly ovšem odmítnuty nebo podstatně revidovány i další ústřední koncepty klasické psychoanalýzy, zejm. ty, které se vztahovaly ke vzniku neuróz (což je ústřední téma klasické psychoanalýzy). ''D. Wyss'' (1966) pokládá za podstatné znaky ''n.'': odmítnutí teorie libida, připsání největšího významu vlivům prostředí, opuštění strukturních představ ''Freudova'' učení o [[mechanismy obranné|obranných mechanismech]], přisuzování podstatně menšího významu [[nevědomí]], silné omezení role [[sexualita|sexuality]] v lidském chování aj. Mezi představitele ''n.'' počítá tento autor také ''A. Adlera'', který zdůrazňuje, že rozhodujícím činitelem duševního života člověka jsou [[zkušenost sociální|sociální zkušenosti]] získané v rámci určité kultury, resp. subkultury. Mezi prvními schizmatiky, kteří odpadli od ''Freudových'' teorií, byli kromě ''Adlera'' a ''C. G. Junga'' zejm. ''O. Rank'' a ''T. Reik''. Ale ''n.'' je reprezentována hlavně jmény ''K. Horneyová'', ''E. Fromm'', ''H. S. Sullivan'' a ''H. Schultz-Hencke''. Vznikala na začátku 30. l. našeho st. jako nejednotné hnutí. Zatímco ''Fromm'' a částečně i ''Horneyová'' spojovali ''n.'' s [[antropologie filozofická|filozofickou antropologií]] a s ní související kritikou kap. společnosti, ''Sullivan'' a ''Schultz-Hencke'' se věnovali psychiatrické praxi. Společným východiskem ''Sullivana'' a ''Horneyové'' byl soc.-psychol. koncipovaný pojem ''úzkosti''. ''Sullivan'', který je pokládán za zakladatele interpersonálních teorií osobnosti, pokládá úzkost za hlavní faktor narušeného psych. vývoje, zejm. za blokádu ve vývoji [[já]] (self), v němž se podstatně uplatňuje potřeba jistoty. Úzkost spojená s vnitřním napětím a vznikající z konfliktů v interpersonálních vztazích narušuje též uspokojování zákl. životních potřeb jedince. Genezi úzkosti spojuje ''Sullivan'' zejm. s trestáním dítěte rodiči, což dítě prožívá jako „odnětí“ lásky a tedy jako nejistotu, a to omezuje rozvoj jeho „reálného já“.

''Horneyová'' rozšířila aspekty vlivu úzkosti na typologii příslušníků kap. společnosti: úzkost vznikající z pocitů odcizení vlastnímu já vede k jakési sebefrustraci a tím k neurotizaci člověka. Deformovaná kultura, resp. společnost, vede k potřebě nepravé, „neurotické lásky“, neurotické snahy po prestiži a neurotické soutěživosti. ''Horneyová'' shledala rozdíly mezi am. a evrop. neurotiky a vyvodila z toho, že neurózy jsou produktem specif. kult. podmínek života. Dětská bazální úzkost vzniká z pocitů slabosti, bezmocnosti vůči vnějšímu světu a může v dospělosti komplikovat mezilidské vztahy, které mají tři dimenze: sbližovací (pohyb „k druhému“), útočnou (pohyb „proti druhému“) a únikovou (pohyb „od druhého“). Mnoho lidí současné doby má „neurotickou potřebu lásky“, která je nutkavá a úzkostně vystupňovaná, což vytváří tendenci neustále ji prověřovat. Tím je ale druhý člověk, předmět této „lásky“, zotročován, nemůže tuto roli přijmout a vznikají různé komplikace. ''Fromm'', inspirován ''K. Marxem'', se pokusil v ještě větší šíři hledat souvislosti mezi psychologií a spol. postavením člověka. Podle něho je rozhodující situace člověka v soc. dimenzi, nikoli intrapsych. dynamika pramenící ze střetávání pudů a osobní morálky, jak soudil ''Freud''. Východiskem jsou rozpory v existenci člověka, které jsou určovány i protikladem jeho biol. a spol. složky, a způsob jejich řešení, jakož i specif. lidské potřeby vyrůstající z podmínek existence: potřeba transcendence, zakořenění, pocitu totožnosti, orientace a cti. Zákl. situací současného člověka je osamělost, kterou může překonat jen „produktivní láskou“, chápanou v podstatě jako křesťanskou „charitas“. Neuspokojení zákl. potřeb existence vede k [[narcismus|narcismu]], destruktivismu, stádnímu konformismu, regresivnímu incestu (připoutání k matce) a iracionalismu. Život člověka se stává nevyhnutelnou alternativou mezi návratem k animální existenci a tvořivou lidskou existencí (''Escape from freedom'',1941; ''The sane society'', 1955). Důsledkem [[odcizení]] člověka v kapitalismu jsou podle ''Fromma'' různě deformované orientace (receptivní s přáním být přijímán, milován atd., vykořisťovatelská , křečkovská a tržní). Odcizení může však člověk překonat jen „produktivní orientací“, především na křesťanskou lásku. ''Fromm'' se nakonec stal hlasatelem „náboženství humanity“ (''V. Tardy'', 1971) a celá ''n.'' „teoreticky nikam nevedla“ (''M. G. Jaroševskij'', 1974). Kladla však důraz na spol., ekon. a soc. podmínky utváření lidské psychiky.

<div class="translations">
neo-psychoanalysis
néo-psychanalyse
Neopsychoanalyse
neopsicoanalisi
</div>

Literatura: ''Brown, J. A. C.'': Freud and the Post-freudians. London 1963; ''Fromm, E.'': Člověk a psychoalalýza. Praha 1967; ''Horney, K. D.'': New Ways in Psychoanalysis. New York 1939; ''Munroe, R.'': Schools of Psychoanalytic Thought. New York 1955.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Brown, J. A. C.'': Freud and the Post-freudians. London 1963; ''Fromm, E.'': Člověk a psychoalalýza. Praha 1967; ''Horney, K. D.'': New Ways in Psychoanalysis. New York 1939; ''Munroe, R.'': Schools of Psychoanalytic Thought. New York 1955.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Neopsychoanalýza - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server