Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:48Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:48Z

import na produkční server

Nová stránka

nevědomí – v běžném širším smyslu protiklad pojmu [[vědomí]] (v užším smyslu je protikladem pojmu vědomí „bezvědomí“). ''N.'' bylo zpočátku spíše předmětem fil. spekulací (''G. W. Leibniz'', ''F. W. J. Schelling'', ''K. G. Carus'', ''G. T. Fechner'', ''J. F. Herbart'', ''F. Nietzsche''), podrobně se jím zabýval zejm. ''K. R. E. von Hartmann'' (''Die Philosophie des Unbewussten'', 1869). Pak se stalo jedním ze stěžejních pojmů [[psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Obecně vědomí jako verbalizované prožívání obsahuje uvědomění, tj. poznání souvislostí obsahů vystupujících ve vědomí včetně vztahu člověka k vnějšímu světu a k sobě samému (sebeuvědomění), přičemž je to buď spontánní proces, nebo je třeba na ně vynaložit určité úsilí. Psych. činnost se však nekryje jen s takto pojatým vědomím, ale vystupují v ní i „nevědomé“ city, představy, myšlenky, způsoby jednání. Ne vždy si např. uvědomujeme příčinu, která způsobuje určitý cit, nebo objekt, osobu, na kterou je zaměřen. ''E. R. Hilgard'' (1962) zdůrazňuje, že neexistuje výrazná hranice mezi vědomím a ''n.'' ani v tomto širším smyslu. Již ''N. K. Ach'' (1905) prokázal, že pro splnění určitých úkolů není nezbytně nutná plná účast vědomí, a nevědomé zaměření nazval „determinující tendencí“. Něco podobného je i tzv. [[ustanovka]] gruzínské psychol. školy a patří sem i některé aspekty [[intuice]] a [[kreativita|kreativity]], prokázané řadou hist. případů. V současné psychologii vystupuje pojem ''n.'' ve třech různých významech: osobní (personální) ''n.'', [[nevědomí kolektivní|kolektivní nevědomí]] a rodinné („familiární“) ''n.'' (málo používaný termín ''L. Szondiho'', vyjadřující dítětem nevědomě převzatá přání a sklony rodičů, resp. dalších příslušníků rodiny). ''S. Freud'' se zabýval nevědomou motivací a stal se autorem konceptu osobního ''n.'', které má v jistém smyslu blízko k fil. pojetí ''n.'' ''A. Schopenhauera'' jako iracionální nevědomé vůle, vystupující „z temné hlubiny našeho nitra“, a k pokusům ''E. von Hartmanna'', poplatným soudobému psychol. atomismu, které však naznačují úlohu ''n.'' v tvořivé uměl. činnosti.

Osobním ''n.'' se před ''Freudem'' zabýval i ''Nietzsche'', který zdůrazňoval moc nevědomých instinktů nad slabostí vědomí, z čehož povstávají nesčetné omyly a poklesky lidstva.Teprve ''Freudem'' však začíná systematický výzkum ''n.'' a jeho konceptualizace. Psychoanalýza je vlastně zaměřena na výzkum nevědomých souvislostí lidské existence (''W. L. Furrer'', 1970) a je tedy v podstatě definována pojmem ''n.'' Podle ''S. Freuda'' jádro ''n.'' sestává z pudových reprezentací, a to nejen přímých, ale i (zejm.) z potlačených pudových tendencí (viz [[vytěsnění]]), které v r. 1892 nazývá „říší stínů“, později, v r. 1895, „oddělenou psychickou skupinou“. Dění v ''n.'' je bezčasové a má vlastní zákony dynamiky. Zpočátku hovořil ''Freud'' o ''n.'' jako o „druhé inteligenci“, později mu však přisoudil alogičnost. Podle ''Freuda'' je dynamika lidské psychiky převážně nevědomá (vědomí je jen „špička hluboko ponořeného ledovce“), ve své podstatě iracionální. ''N.'' je jakýmsi rezervoárem potlačených ''pudů'' a s nimi spojených afektů, představ a myšlenek, které cenzurní funkce ega nepřipouští do vědomí. Ale potlačené se dere zpět do vědomí, a to v deformované a symbolické podobě, vznikající ze snahy unikat cenzuře ega. Nejvýrazněji se potlačené tendence projevují v obsahu některých snů, které vlastně vyjadřují „nesplněná přání“, resp. splnění přání v jakési halucinační podobě. Proto také analýza ''snů'' je podle ''Freuda'' „královskou cestou do nevědomí“. Psychoanalýza se snaží analyzovat potlačené a přivést je zpět do vědomí, snaží se racionalizovat iracionální, aby dosáhla terapeutických efektů. Nevědomé složky však obsahuje i [[ego]] (obranné mechanismy) a [[superego|supergo]] (nevědomé morální postoje). Proti užívání pojmu ''n.'' v psychologii vystoupil ''E. Kretschmer'' (1947 a později). Vědomí je mu něčím „duševně kvantitativním“ ve smyslu větší či menší zřetelnosti prožívání ''N.'' se od něho liší nezřetelným, slabým, mlhavým prožíváním. Srovnávaje stupně vědomí se zorným polem oka (ubývání zřetelnosti od centra směrem k periferii), navrhuje „periferní vědomí“ nazývat „sférou“. To je však záměna širšího pojmu vědomí za užší.

<div class="translations">
unconsciousness
inconscient
Unbewusste, Unbewusstes
inconscio
</div>

Literatura: ''Ellenberger, H. F.'': Die Entdeckung des Unbewussten. Bern, Stuttgart, Wien 1974; ''Furrer, W. L.'': Neue Wege zum Unbenwussten. Bern, Stuttgart, Wien 1970; ''Perrig, W. - Wippich, W. - Perrig-Chiello, P.'': Unbewusste Informations-verarbeitung. Bern, Göttingen, Toronto, Seattle 1993; ''Toman, W.'': Introduction to Psychoanalitic Theory of Motivation. London, New York 1960.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ellenberger, H. F.'': Die Entdeckung des Unbewussten. Bern, Stuttgart, Wien 1974; ''Furrer, W. L.'': Neue Wege zum Unbenwussten. Bern, Stuttgart, Wien 1970; ''Perrig, W. - Wippich, W. - Perrig-Chiello, P.'': Unbewusste Informations-verarbeitung. Bern, Göttingen, Toronto, Seattle 1993; ''Toman, W.'': Introduction to Psychoanalitic Theory of Motivation. London, New York 1960.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Nevědomí - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server