Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:49Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:48Z

import na produkční server

Nová stránka

new sociology – (angl. výraz) – doslova nová sociologie, ale překlad v češtině nezdomácněl – směr v rámci tzv. [[sociologie radikální|radikální sociologie]], který se ustavil v polovině 60. l. v USA a jehož vliv výrazně poklesl koncem 70. l. Teor., metodol. i volbou zákl. problémových okruhů vycházel především z díla ''Ch. W. Millse'', který je někdy pokládán za duchovního otce celé radikální s-gie, příp. „sociologie sociální kritiky“ nebo „demaskující sociologie“. ''Mills'' vyšel z populistických tradic am. soc.-polit. myšlení, na počátku své intelektuální dráhy byl ovlivněn [[pragmatismus|pragmatismem]] ''J. Deweye'', zejm. však dílem ''T. B. Veblena'' a později ''M. Webera'' (viz ''From Max Weber'', 1946), ''H. H. Gerthem'' (s nímž v r. 1953 vydal práci ''Character and Social Structure'') a ''K. Marxem'' (jímž a jehož následovníky se zabýval v komentovaném výboru ''The Marxists'' v r. 1962). Pro ''n.s.'' je charakteristické ''Millsovo'' tematické zaměření na: ''1.'' kritickou analýzu soc. struktury am. společnosti, zejm. na postavení mocenské elity (''The Power Elite'', 1956), odborářských vůdců (''The New Men of Power'', 1948) a [[třída střední|středních tříd]], resp. [[límečky bílé|bílých límečků]] (''White Collar: The American Middle Classes'', 1951); ''2.'' rozbor soc. postavení a role sociologa ve společnosti; ''3.'' ostrou kritiku 2 zákl., dominujících tendencí v am. s-gii 50. a 60. l., tzv. velkých teorií, reprezentovaných [[strukturalismus funkcionální|strukturálním funkcionalismem]] ''T. Parsonse'', a tzv. [[empiricismus abstraktní|abstraktního empirismu]] ''G. A. Lundberga'', ''S. C. Dodda'' a ''P. F. Lazarsfelda'' (''Sociologal Imagination'', 1959).

Těžiště kritiky am. společnosti je v konstatování jejího pohybu od klasické společnosti plurality třídních zájmů a konfliktů regulovaných polit. demokracií k masové společnosti ovládané mocenskou elitou. Ve svých úvahách o možné budoucnosti kap. společnosti ''Mills'' odmítl marx. ideu hist. role proletariátu a rozhodující roli v progresivním spol. pohybu přisoudil kritické [[inteligence|inteligenci]]. ''N.s.'' se utvářela pod vlivem hnutí [[„nová levice“|nové levice]] a radikálního studentského hnutí z konce 60. l., které se inspirovalo některými s-gickými idejemi pozdního ''H. Marcuse''. V tematické orientaci ''n.s.'' se odrazily spol. procesy jako alžírská válka a kubánská revoluce (''Mills'' jí v r. 1960 věnoval samostatnou práci ''Listen, Yankee'' a ''J. P. Sartre'' v témže roce publicisticko-fil. reportáž ''L'ouragan sur le sucre'') nebo am. intervence ve Vietnamu. Odrazila se v ní polit. orientace na problémy odzbrojení, radikální přestavby mezinár. vztahů (''Ch. W. Mills'': ''The Causes of World War Three'', 1958), řešení rasové otázky, občanských práv, zrovnoprávnění žen, současně však také na kritiku sov. typu socialismu. Pod vlivem některých idejí [[škola frankfurtská|frankfurtské školy]] akceptovala ''n.s.'' kritiku konzumentství a masové kultury, dogmatismu a ideologií všeho druhu. Ústředními analytickými pojmy ''n.s.'' se staly pojmy [[odcizení]] a [[kritika]]. Výrazným společným rysem stoupenců ''n.s.'' je antiautoritářství, tendence k prosazování anarchické autoregulace společnosti, podpora všech forem antirasismu a feministických hnutí, negace současného kapitalismu (často programově utop.).

Ostře byla představiteli ''n.s.'' kritizována s-gie ve své expertizně apologetické funkci, konkrétně tzv. [[Camelot projekt]] a [[Moynihanova zpráva]]. Někteří krajní stoupenci ''n.s.'' dokonce pokládali za jedinou alternativu zrušení s-gie vůbec a její nahrazení [[marxismus|marxismem]], ne ovšem tím deformovaným a neautentickým, pěstovaným v social. zemích (''A. W. Gouldner'' aj.). V pozdější vývojové fázi se v ''n.s.'' promítly vlivy křesťanské etiky, gándhísmu, zenbuddhismu a jiných vých. náboženství a filozofií. ''N.s.'' se zpočátku soustřeďovala pouze na univerzitách a byla vnitřně silně názorově diferencována. V polovině 60. l. se vyhranila skupina „demokratických socialistů“, která byla spojena s časopisem ''Dissent'' (''I. Howe'', ''L. A. Coser'', ''M. Harrington'', ''B. Rosenberg'' aj.), a skupina „otevřených marxistů“ (''P. Baran'', ''P. M. Sweezy'' aj.). V r. 1965 vydal ''I. L. Horowitz'' programový sborník pod titulem ''The New Sociology'', který se v 1. části hlásí programově k ''Millsovi'' (analýzou jednotlivých aspektů jeho díla se zabývali mj. ''R. B. Notestein'', ''D. F. Dodd'', ''P. G. Casanova'', ''A. Rapoport'', ''E. Becker'' aj.) a jenž v 2. části obsahuje poměrně systematický výklad zákl. témat ''n.s.'', kterými jsou např. problémy interpretace ''Marxe'' (''E. Fromm'', jenž je spolu s ''Marcusem'' k ''n.s.'' částí svého díla někdy také řazen), kritika nehodnoticí s-gie (''A. Gouldner'', ''A. Edel''), problém odcizení (''M. Scott'', ''E. H. Mizruch''), kritika ideologií (''S. W. Rousseas''), rasová otázka (''S. M. Miller''), problém marginálních skupin (''R. D. Hopper''), kritika administrativní byrokracie a polit. elit (''T. B. Bottommore'', ''P. M. Worsley''), problémy s-gické antropologie tzv. industriálního člověka (''W. Cord'', ''P. Meadows'', ''L. A. Costa Pinto''). Po rozpadu ''n.s.'' koncem 70. l. se většina těchto sociologů stává význ. osobnostmi jiných směrů s-gie, hlavně [[sociologie radikální]], [[sociologie humanistická|sociologie humanistické]] nebo [[sociologie interpretativní|interpretativní sociologie]]. ''P. Meadows'' stojí dokonce u počátků [[Římský klub|Římského klubu]]. Byly sice učiněny také pokusy o institucionalizaci ''n.s.'', např. v podobě ''Sociology Liberation Movement'' nebo ve formě spojení s hnutím nové levice ''Eastern Union of Radical Sociologists'', ale ty neměly dlouhého trvání. Vliv ''n.s.'' v Evropě byl omezený. Některé prvky ''n.s.'' lze najít v díle ''A. Touraina'', který analyzoval studentské hnutí jako součást svého projektu studia soc. hnutí, a v díle ''T. B. Bottomora''. Někdy se hledají souvislosti s dílem ''J. Habermase''.

<div class="translations">
new sociology
new sociology, nouvelle sociologie
neue Soziologie
–
</div>

Literatura: ''Horowitz, I. L.'' ed.: The New Sociology. Essays in Social Science and Social Theory in Honour of C. Wright Mills. New York 1965; ''Mills, Ch. W.'': (1956) Mocenská elita. Praha 1966; ''Mills, Ch. W.'': (1959) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Tokarczyk, R.'': Utopia „Nowej levicy“ amerykańskiej. Warszawa 1979.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Horowitz, I. L.'' ed.: The New Sociology. Essays in Social Science and Social Theory in Honour of C. Wright Mills. New York 1965; ''Mills, Ch. W.'': (1956) Mocenská elita. Praha 1966; ''Mills, Ch. W.'': (1959) Sociologická imaginace. Praha 1968; ''Tokarczyk, R.'': Utopia „Nowej levicy“ amerykańskiej. Warszawa 1979.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

New sociology - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server