imported>Admin: Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:41Z

Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

JD: Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková se podílela na některých heslech této encyklopedie.

2018-11-03T01:33:12Z

Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková se podílela na některých heslech této encyklopedie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:27Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:30Z

import na produkční server

Nová stránka

Obrdlíková Juliana

<time datetime="1909-05-05">5. května 1909</time> ve Veselí nad Moravou (okr. Hodonín)
 <time datetime="1983-09-15">15. září 1983</time> v Brně
<div id="photo">[[Soubor:Obrdlíková_Juliana_01.jpg|400px]]</div>

Po maturitě na reálném gymnáziu (1928) studovala sociologii a anglistiku na filosofické fakultě [[Masarykova univerzita v Brně|Masarykovy univerzity v Brně]] (absolv. 1933). Po absolutoriu působila jako středoškolská profesorka v Košicích. Po rozpadu Československa se přesunula zpět do Brna, kde učila na reálném gymnáziu. Zároveň se stala nehonorovanou asistentkou v sociologickém semináři I. A. [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhy]], což bylo spojeno s intenzivní redaktorskou prací v ''[[Sociologická revue|Sociologické revui]]''. V poválečném období byla jedním z klíčových organizátorů a organizátorek sociologického výzkumu Brna, v této době byla také jednatelkou [[Masarykova sociologická společnost|Masarykovy sociologické společnosti]]. Doktorát ze sociologie (PhDr.) získala v roce 1945. Když byla roku 1947 založena Vysoká škola sociální v Brně, Obrdlíková na ní začala vyučovat sociologii, od roku 1946 rovněž suplovala výuku na nově zřízené filosofické fakultě [[Palackého univerzita v Olomouci|Palackého univerzity v Olomouci]]. Angažmá na Vysoké škole sociální skončilo s jejím zrušením (1948), v Olomouci Obrdlíková po zrušení sociologického semináře (1949) přešla jako odborná asistentka do nově vytvořeného celouniverzitního Ústavu pro plánování, avšak v roce 1951 se tohoto zaměstnání na vlastní žádost vzdala. Nastoupila jako učitelka na střední školu v Ořechově a nadále působila na různých středních školách v Brně a okolí. V 50. letech se v mimoškolní době podílela na několika drobných výzkumech a současně vystudovala matematiku a deskriptivní geometrii na přírodovědecké fakultě. Za zmínku stojí také redakce rozsáhlého neoficiálního sborníku k [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhovým]] osmdesátinám. V souvislosti s obnovou sociologie v 60. letech Obrdlíková externě vyučovala na brněnské katedře sociologie. Vedle pedagogického působení na několik generací studentů a redakční práce v ''[[Sociologická revue|Sociologické revui]]'' je třeba zmínit její editorství [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhova]] posmrtně vydaného syntetického spisu ''Sociologie'' (1968) a organizační činnost při sympoziích k dějinám české sociologie. Po politickém ochlazení po roce 1968 musela opět z akademického prostředí odejít, avšak podílela se na realizaci několika výzkumů na Ostravsku. Byla sestrou Antonína [[Obrdlík Antonín|Obrdlíka]], v pozdějších letech užívala křestní jméno ve variantě „Juliána“.

Ve vlastní teoretické produkci Obrdlíková navazovala na obecnou sociologickou teorii svého učitele I. A. Bláhy, kterou využívala při zkoumání konkrétních sociálních jevů. Například společenskou konvenci zkoumala pomocí [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhova]] pojmu funkce. Z Bláhovy koncepce federativního funkcionalismu vycházela i při vlastním výkladu obecné sociologické teorie (''Pedagogická sociologie'', 1947). Obrdlíková se v duchu [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhově]] snažila o rovnovážné propojení sociologické teorie a empirie. Realizovala nebo se podílela na realizaci několika empirických výzkumů (výzkumy realizované sociologickým seminářem/katedrou brněnské univerzity, výzkum sociální distance na moravském venkově, výzkumy mezi seniory na Ostravsku), ale těžiště a originální přínos její sociologické práce spočíval spíše v rovině teoretické.

S využitím pojmů sociální distance, diference, prestiž, antagonismus a solidarita rozvinula systematicky vlastní koncepci sociálního prostoru užitou pro analýzu vertikální společenské vazby. Sociální distanci přitom definovala jako „celkový objektivní rozdíl polohy v sociálním prostoru“, pro rozdíly, které konstituují sociální distanci, zavedla pojem „sociálních rozdílů“ nebo „diferencí“. Sociální distancí rozuměla především „rozdíl prestižů“ jednotlivých sociálních vrstev a jejich příslušníků; prestiž byla sumou určitých sociálních znaků (jejích výčet nebyl uzavřený, ale záleželo na kontextu výzkumu), podstatné bylo, že vyplývala ze vztahu jednotlivých vrstev společnosti navzájem. Např. určité názory mohly nějaké vrstvě jednoduše „náležet“, ale „prestiž jim musí být přisouzena druhými“. Zatímco diference může být výsledkem formálně logických postupů, distance (odvozená z prestiže) je podle Obrdlíkové skutečný vztah, „existuje realiter, vnitřně i vnějškově“. Prestiž je jakousi vertikální vazbou společnosti, i když je v některých formách uměle udržována, aby zachovala nespravedlivé rozvrstvení společnosti. Zajišťuje potřebnou konformitu jednotlivců vůči celku, kterou pouhé násilí – z principu – neplodí. Sociální distance založená na prestiži je solidární forma nerovnosti, zatímco sociální antagonismus může panovat i mezi hierarchicky stejně vysoko postavenými skupinami. Svým pojetím vertikální struktury společnosti se tak Obrdlíková odpoutala od pojetí, které jednostranně zohledňuje ekonomické faktory a snaží se systematicky rozvíjet tu stránku sociální hierarchie, která je měřitelná pouze „měkkými daty“. Tím, že k tomu použila klíčovou metaforu prostoru a pojmy distance, diference a prestiž, Obrdlíková se vydala podobným směrem jako později francouzský sociolog Pierre Bourdieu, jenž popisuje sociální strukturu pomocí pojmů prostor, distinkce, vkus a kapitál (který může nabývat různých podob, včetně kulturní a symbolické) a těchto pojmů užívá při empirických výzkumech.

V závěrečné etapě svého života se Obrdlíková věnovala sociologii stáří po stránce teoretické i empirické, souhrnné výsledky však publikovány nebyly. Lze litovat, že politické peripetie našich moderních dějin znemožnily této asi nejtalentovanější žačce I. A. [[Bláha Inocenc Arnošt|Bláhy]] pracovat v sociologii dlouhodobě a systematicky.

Knihy: ''Sociologické názory Josefa Trakala: Příspěvek k dějinám české sociologie'' (Brno 1935); ''Pedagogická sociologie'' (Komenium, Brno 1947); ''Sociologický výzkum domovů důchodců v Ostravě I.-II''. (Výzkumný ústav výstavby a architektury, Praha 1970).

Studie: Sociologické názory J. Trakala (''Sociologická revue'' 1935); I. A. Bláha (''Sociologická revue'' 1939); Společenská konvence (''Sociologická revue'' 1946); Prestiž (''Sociologická revue)''; Sociální podmíněnost společenské konvence (''Sociologický sborník'' 1948); Dějiny české a slovenské sociologie (''Sociologický časopis'' 1967); Sociologická teorie I. A. Bláhy (''Sociologický časopis'' 1968); Sociolog o dělnických řadách (''Sociologický časopis'' 1968); Demografie a gerontosociologie (''Demografie'' 1972).

Příspěvky ve sbornících: Sociologická metoda I. A. Bláhy (J. Obrdlíková, ed.: ''Brněnská sociologická škola''. Městský výbor Socialistické akademie, Brno 1966); Regulation of Social Activities (''Sborník prací FF brněnské university'' 1968); K federativnímu funkcionalismu I. A. Bláhy (J. Obrdlíková – D. Slávik, eds.: ''O koncepci dějin československé sociologie''. Socialistická akademie, Praha – Brno 1968); Federativní funkcionalismus I. A. Bláhy (''Sborník prací FF brněnské university'' 1970).

Editorka: ''Brněnská sociologická škola'' (Městský výbor Socialistické akademie, Brno 1966); ''O koncepci dějin československé sociologie'' (Socialistická akademie, Praha – Brno 1968; spolueditor D. Slávik); ''Sociologická čítanka III. Ukázky z děl československých sociologů'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1968).

Edice a překlady: Jirásek Miroslav: ''Principles of the Old and New Organization of the World: A Study in International Law'' (Praha 1945); August Comte: ''Rozumová anarchie a sociální zla'' (Masarykova sociologická společnost, Brno 1946); I. A Bláha: ''Sociologie'' (Academia, Praha 1968);

Literatura: Jiří Sedlák: Tři sociologové z Bláhovy brněnské sociologické školy (B. Zwicker, J. Obrdlíková, M. Hájek) (''Universitas'' 2011/1: 53–59); Josef Solař: Dáma české sociologie (''Rovnost'' 23. 9. 1993).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 29: / Řádek 29: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Juliana Obrdlíková se podílela na [[:Kategorie:Aut: Obrdlíková Juliana|některých heslech]] této encyklopedie.
+Juliana Obrdlíková se podílela na [[:Kategorie:Aut: Obrdlíková Juliana|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

← Starší verze		Verze z 3. 11. 2018, 01:33
Řádek 28:		Řádek 28:
	[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]		[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
	[[Kategorie:SCSg]]		[[Kategorie:SCSg]]
		+	----
		+	Juliana Obrdlíková se podílela na [[:Kategorie:Aut: Obrdlíková Juliana\|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Jiří Sedlák: Tři sociologové z Bláhovy brněnské sociologické školy (B. Zwicker, J. Obrdlíková, M. Hájek) (''Universitas'' 2011/1: 53–59); Josef Solař: Dáma české sociologie (''Rovnost'' 23. 9. 1993).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Obrdlíková Juliana - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

JD: Přidána poslední věta Juliana Obrdlíková se podílela na některých heslech této encyklopedie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server