Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:51Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:55Z

import na produkční server

Nová stránka

olympismus – též ''neoolympismus'' či moderní olympismus – nejednoznačné pojmy odvozené ze starořec. tradice pořádání sportovních soutěží v městě Olympia. Označují: ''1.'' ideologii obnovy antických olympijských her; v tomto smyslu se pojem vztahuje především k dílu jejich obnovitele fr. barona ''P. de Coubertina''; ''2.'' ideologii a program tzv. ''olympijského hnutí'', utvářejícího se kolem ''Comité International Olympique (CIO)'', založeného r. 1896 v Paříži a sdružujícího dnes více než 100 nár. olympijských výborů; jde o kult., eticky a výchovně orientované hnutí sportovců a sportovních organizací působící ve prospěch míru a dorozumění národů, odstranění rasové, polit. a náb. diskriminace a posilující význam [[sport|sportu]], hodnoty výkonu a principu fair play v životě společnosti i jednotlivce; ''3.'' v užším slova smyslu ideologii amatérismu ve sportu, méně často mimo něj (viz [[amatér]]). Myšlenka obnovení olympijských her se objevila již v 16. a 17. st. Avšak teprve založení CIO vedlo k upevnění životaschopné tradice moderního ''o.'' První ''olympijské hry'' se konaly v r. 1896 v Athénách a od této doby se konají pravidelně každé čtyři roky (s výjimkou období 1. a 2. svět. války).

Vznik soudobého ''o.'' byl spojen jak se sportovními cíli, tak se zájmy soc. a kult. reformátorskými. ''Coubertin'', ovlivněný idejemi angl. střední školy, dílem ''A. Comta'', ''F. Le Playe'', ''T. Arnolda'', ''C. H. de Saint Simona'' a ''F. M. Ch. Fouriera'', koncipoval ''o.'' jako náboženství svého druhu, nástroj rozvíjení kult. jednoty světa, propagace [[pacifismus|pacifismu]] a celosvět. [[konsensus|konsensu]] a jako prostředek stimulace potřeb a zájmů jednotlivců i celých národů. Sport byl koncipován jako výchova k samostatnosti, cílevědomosti, [[kalokagathia|kalokagatii]] a vstupu do spol. elity. ''Coubertinův'' ''o.'' byl vnitřně rozporuplný. Spojoval demokr. principy s aristokratickou výlučností, byl nadnár., internacionální ba kosmopolitní, ale požadoval, aby sportovec proslavil „svoji vlast, svoji rasu a svůj prapor“. Umožnil tak vyjádřit i potřeby [[nacionalismus|nacionalismu]], byť všelidské hodnoty v jeho ''o.'' nepochybně převládaly. Olympijské hnutí se ovšem záhy stalo kolbištěm nejrůznějších sil, které jej často dostaly na pokraj polit. a ideové krize. Byly to zejm. šovinismus a nacionalismus, snaha dokumentovat prostřednictvím sportovních výsledků převahu určitého polit. či soc. systému a z toho plynoucí „hon za medailemi“, komercionalizace, obtížně řešitelný problém rasové diskriminace a koneckonců i honba za popularitou a snaha sportovců dosáhnout úspěchu za jakoukoliv cenu, které vyvolávaly obavy a napětí. ''O.'' se stal též arénou politiky ''studené války''.

Přesto zůstal ''o.'' a zvl. olympijské hry výrazem jednoty současného světa. Rozpory projevující se již před 1. svět. válkou, avšak kulminující především po 2. svět. válce, byly aktivizovány i tvrdošíjným lpěním části funkcionářů olympijského hnutí na aristokratickém pojetí sportu a amatérismu, tj. na chápání sportu jako zábavy majetných, výchovy k gentlemanství a sebezdokonalení a odmítání podílu sportu na soc. zápasech doby. Krize se prohlubovala zvl. za předsednictví ''E. Brundage'' (1952–1972). Žádoucí posun v problematice znamenaly olympijský kongres ve Varně (1973) a zejm. kongres v Baden Badenu (1981), charakterizovaný jako „kongres změn a nadějí“, na němž byl zvolen předsedou ''CIO'' ''J. A. Samaranch''. Ten zaujal především rozumné stanovisko k otázkám materiální podpory sportu i sportovců a podpořil angažované stanovisko ''CIO'' v otázkách míru a dorozumění národů. Postoj děl. sportovních a tělovýchovných organizací byl zpočátku vůči ''o.'' značně rezervovaný a zejm. v meziválečném období se prosazovaly tendence od ''o.'' se distancovat, popřípadě vědomě formovat alternativy vyjadřující lépe soc. povahu sportu v třídně rozděleném světě (viz např. uspořádání spartakiády v Moskvě r. 1935). SSSR vstoupil do olympijského hnutí v r. 1947, bývalé evrop. social. země byly členem ''CIO'' většinou již dříve. Čsl. olympijský výbor reprezentovaný ''J. Guthem Jarkovským'' se práce ''CIO'' účastnil prakticky od jeho založení. S-gická analýza ''o.'', často pod názvem ''sociologie olympijských her'', tvoří dnes důležitou součást [[sociologie sportu]].

<div class="translations">
Olympianism
olympisme
Olympismus, olympische Bewegung
olimpismo
</div>

Literatura: ''Čechák, V.'' – ''Linhart, J.'': Sociologie sportu. Praha 1986; ''Kössl, J.'': Dějiny československého olympijského hnutí. Praha 1977; ''Lenk, H.'': Werte, Ziele, Wirklichkeit der modernen olympischen Spiele. Schorndorf 1964; ''Prokop, U.'': Soziologie der Olympischen Spiele. Sport und Kapitalismus. München 1971.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]'' 
-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Čechák, V.'' – ''Linhart, J.'': Sociologie sportu. Praha 1986; ''Kössl, J.'': Dějiny československého olympijského hnutí. Praha 1977; ''Lenk, H.'': Werte, Ziele, Wirklichkeit der modernen olympischen Spiele. Schorndorf 1964; ''Prokop, U.'': Soziologie der Olympischen Spiele. Sport und Kapitalismus. München 1971.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]

Olympismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server