Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:52Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:54:57Z

import na produkční server

Nová stránka

organicismus – (z řec. organon = nástroj) – vnitřně značně diferencovaný směr uvnitř s-gického [[naturalismus|naturalismu]], který vychází z předpokladu, že společnost je analogií nebo zvláštním druhem biol. organismu a vyvozuje z něho závěry týkající se s-gické ontologie i metodologie. Zárodky s-gického ''o.'' se objevovaly už ve starověkých indických spol. teoriích, v dílech ''Platónových'', ''Aristotelových'', ''Ciceronových'', ''Senekových'', v křesťanských názorech na společnost – v pracích ''Jana ze Salisbury'', ''Tomáše Akvinského'', ''T. Hobbese'', ''J. M. C. de Maistra'', ''L. G. A. de Bonalda'' aj. Řadu prvků ''o.'' obsahuje dílo ''A. Comta'', i když ten se omezil spíše na popis určitých analogií mezi společností a biol. organismem. Uvádí, že ve společnosti stejně jako v organismu existuje [[harmonie]] struktury a funkcí, působící k dosažení společného cíle prostřednictvím akcí a reakcí mezi složkami organismu navzájem i mezi organismem a jeho prostředím. Harmonický vývoj dosahuje svého vrcholu právě v lidské [[společnost|společnosti]], jež je poslední etapou „organistické evoluce“. Spol. [[pokrok]] ''Comte'' charakterizoval rostoucí specializací funkcí, tendencí přizpůsobit se této specializaci a tendencí ke zdokonalování orgánů. Soc. otřesy jsou chorobami spol. organismu a předmětem [[patologie sociální|sociální patologie]]. Podle ''Comta'' analogií buňky je rodina, spol. síly jsou analogií tkání, stát je nedůležitější spol. orgán. Různé národy odpovídají biol. druhům a třídy biol. systémům. Podstatný rozdíl mezi biol. a ''sociálním organismem'' spočívá v tom, že biol. organismus je v podstatě neměnný, zatímco soc. organismus je schopen značně se zdokonalovat díky spol. úsilí a kontrole.

S-gický ''o.'' byl systematizován ''H. Spencerem'' a hlouběji propracován [[škola organistická|organistickou školou]], která spatřovala ve ''Spencerovi'' svého zakladatele a dovedla některé jeho organistické myšlenky k absurdním závěrům. ''Spencer'' uvádí 5 analogií mezi organismem a společností: ''1.'' obě složky se liší od neorganické hmoty výrazným růstem masy, který probíhá po celou dobu nebo po většinu doby jejich existence; ''2.'' spolu s růstem masy roste i složitost jejich struktury; ''3.'' rostoucí diferenciace struktury je doprovázena diferenciací funkcí; ''4.'' v průběhu evoluce dochází nejen k jejich diferenciaci, ale také k integraci a spolupráci odlišných složek; ''5.'' organismus i společnost mohou žít, i když jejich jednotlivé složky (buňky či lidští jedinci) zanikají. ''Spencer'' si však uvědomoval i rozdíly mezi biol. organismem a společností: ''a)'' v organismu tvoří jednotlivé složky spjatý celek, buňky jsou ve vzájemném těsném styku, zatímco ve společnosti tvoří jedinci volný celek, nejsou úzce vzájemně svázáni a jsou víceméně rozptýleni; ''b)'' v organismu existuje dělba funkcí, v jejímž důsledku se určité orgány stávají centrem citů a psych. činnosti a jiné jsou jich fakticky zbaveny, zatímco ve společnosti taková dělba neexistuje, není zde ani žádný spol. rozum nebo spol. mozek kromě toho, jímž jsou vybaveni jedinci; ''c)'' zatímco v organismu složky existují pro dobro celku, ve společnosti celek existuje pro dobro jedinců. ''Spencer'' nechtěl svými analogiemi vysvětlovat spol. skutečnost, chtěl především povzbudit „sociologickou imaginaci“. Přesto jeho přístup nebyl nakonec odlišován od teorií autentických a krajních organicistů ''P. von Lilienfelda'', ''A. E. F. Schäffleho'', ''A. Fouillého'' a ''R. Wormse'', zařazovaných do organistické školy. Dnes je ''o.'' jako takový považován za simplifikující koncepci. Racionální jádro s-gického ''o.'' spočívá v tom, že šlo o pokus konceptualizovat strukturu a funkcionální souvislost spol. celků a spojit toto pojetí s evolučně-genetickými představami. Na to později navázal [[strukturalismus funkcionální|strukturální funkcionalismus]] i další s-gické směry postavené na systémové teorii.

<div class="translations">
organicism
organicisme
Organizismus
organicismo
</div>

Literatura: ''Martindale, D.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Martindale, D.'': The Nature and Types of Sociological Theory. Boston 1960; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Organicismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server