Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:54Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:01Z

import na produkční server

Nová stránka

otázka česká – specif. idiom, zavedený do čes. kult.polit. diskursu stejnojmennou knihou ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'' v r. 1895. Označuje se jím fundamentální fil., s-gické a hist.-polit. zamýšlení nad tradicemi, současnými úkoly a perspektivami čes. politiky a čes. nár. společnosti, nad jejich formami a zákl. orientacemi i zájmy, nad postavením, kult. a polit. možnostmi malého národa ve středoevrop. prostoru. Ve svých reformulacích je také orientována na řešení otázky „filozofie českých dějin“ (autorem termínu je ''J. S. Machar'') či „smyslu českých dějin“ (''[[Nejedlý Zdeněk|Z. Nejedlý]]''), přičemž se pozornost věnuje problémům a možnostem jejich metodol. uchopení. V první fázi řešení ''o.č.'' se jednalo především o otázky polit., zejm. o kritiku mladočeského polit. programu, a to prostřednictvím a zdůrazněním náb., reformačně-humanistických motivů čes. života. V tomto smyslu byla pro ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masaryka]]'' ''o.č.'' „otázkou náboženskou“. Protiliberalistické motivy ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykovy]]'' ''České otázky'' a zároveň i jeho prezentistické vidění čes. minulosti poprvé odmítl politik ''[[Kaizl Josef|J. Kaizl]]'' v ''Českých myšlénkách'' (1895). Před 1. svět. válkou, v druhé fázi diskusí o ''o.č.'', v tzv. sporu o smysl českých dějin, vystoupila do popředí její dimenze historiografická. Kritika ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykova]]'' s-gického pojetí hist. práce, prezentovaná především jeho vystoupením v tzv. sporu o pravost ''Rukopisů královédvorského a zelenohorského'', byla hodnocena jako sice význ., nicméně však nedostatečná, a vedla pak i k odmítnutí ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykovy]]'' teze z první fáze sporu o vnitřní, reformačně-náb. kontinuitu čes. dějin. ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykovy]]'' odpůrce zde reprezentoval historik ''Josef Pekař'', jeho partnerem v diskusi byl hlavně ''J. Herben''. Pokusy o „nalezení“ či popření smyslu českých dějin pokračovaly i za tzv. první republiky, kdy do popředí vystoupily zejm. metodol. otázky. Byly řešeny s odvoláním na koncepce objektivity a hodnocení ve spol. vědách, jak je rozpracoval něm. sociolog ''Max Weber'' (''J. Pekař'', ''J. Slavík'' a částečně i ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryk]]''). Jako ozvěnu diskusí o ''o.č.'' můžeme chápat polemiku (probíhající v ''Literárních novinách'', ''Zítřku'' a ''Hostu do domu'') mezi ''V. Havlem'' a ''[[Střítecký Jaroslav|J. Stříteckým]]'' na jedné straně a ''M. Kunderou'' a ''[[Nový Lubomír|L. Novým]]'' na druhé straně, která probíhala na přelomu l. 1968–69 a byla vyvolána článkem ''M. Kundery'' o „českém údělu“.

<div class="translations">
Czech question (issue)
question (problème) tchèque (des tchèques)
tschechische Frage
questione ceca
</div>

Literatura: ''Havelka, M.'' ed.: Spor o smysl českých dějin 1895–1939. Praha 1993.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]'' 
[[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Havelka, M.'' ed.: Spor o smysl českých dějin 1895–1939. Praha 1993.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Havelka Miloš|Miloš Havelka]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Havelka Miloš]]
 [[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Otázka česká - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server