Pavlík Zdeněk - Historie editací

ZRN v 2. 12. 2024, 07:13

2024-12-02T07:13:20Z

ZRN v 2. 12. 2024, 07:12

2024-12-02T07:12:03Z

imported>Admin: Přidána poslední věta Zdeněk Pavlík je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

2018-12-08T20:59:41Z

Přidána poslední věta Zdeněk Pavlík je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:28Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:31Z

import na produkční server

Nová stránka

Pavlík Zdeněk

<time datetime="1931-03-31">31. března 1931</time> v Praze
<div id="photo">[[Soubor:Pavlík_Zdeněk_01.jpg|400px]]</div>

Středoškolská studia absolvoval na gymnáziu v Praze-Libni, pak vzhledem k tehdy nevhodnému třídnímu původu nastoupil do továrny, která mu ale umožnila studium statistiky; to v letech 1951–56 absolvoval na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoké škole ekonomické v Praze]] (Ing.). Svou profesní dráhu započal v Ústavu hygieny, kde byl v letech 1956–57 zaměstnán jako statistik. V Ekonomickém ústavu ČSAV, kde pracoval v letech 1958–63, začala jeho demografická studia, nejprve rešeršní prací o historii sčítání lidu a posléze o metodologii sčítání obecně, následovaná studiemi o vývoji obyvatelstva Československa a světa. Zde na základě práce o otázkách reprodukce získal titul kandidáta ekonomických věd (CSc. 1962, knižně jako ''Nástin populačního vývoje světa'', 1964). V roce 1963 absolvoval pobyt ve francouzském státním ústavu pro populační studia (INED) v Paříži. V roce 1964 byl přijat na katedru sociální geografie přírodovědecké fakulty UK v Praze, aby zde přednášel statistiku a demografii; docentem byl jmenován v roce 1968 (habilitační spis pojednával o obyvatelstvu Afriky); v pracovním poměru zde setrval až do roku 2001 a v roce 2004 byl jmenován emeritním profesorem UK. Během dlouhého působení na své domovské fakultě pracoval v populačním oddělení OSN v New Yorku (1968–71), přednášel v Demografickém centru OSN v Káhiře (1970), na Moskevské státní univerzitě (1978), na Univerzitě Louise Pasteura ve Štrasburku (1993 a 2001).

Pavlík se již za studií stal členem Demokratického klubu a jeho zásadám se nikdy nezpronevěřil, nikdy se nestal členem žádné politické strany. V době tzv. normalizace nemohl obhájit ani titul DrSc., ten paradoxně získal na Moskevské státní univerzitě v roce 1982 za práci Teorie demografických systémů. Profesorem demografie byl jmenován až v roce 1990; po té se mu podařilo založit katedru demografie a geodemografie, jejímž vedoucím byl do roku 1998. Od roku 1995 aktivně působí také na [[Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem|Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem]] (v letech 2004–07 jako děkan fakulty sociálně ekonomické), stále přednáší na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoké škole ekonomické v Praze]] a na [[Vysoká škola finanční a správní v Praze|Vysoké škole finanční a správní v Praze]]. Jako vynikající znalec dějin československých sčítání lidu působil zpravidla i v poradních orgánech státní statistiky, zvláště při přípravě sčítání lidu; od roku 1995 je členem statistické rady Českého statistického úřadu. Od roku 1992 je rovněž členem populační komise Rady Evropy.

Pavlík vždy podporoval formální i neformální kontakty vědců různých států. Proto se intenzivně věnoval práci vědeckých společností, na jejichž poli bylo možno i za komunistického režimu tuto spolupráci realizovat. Byl spoluzakladatelem Československé / [[Česká demografická společnost|České demografické společnosti]], v letech 1977–99 stál v jejím čele jako předseda (od roku 1999 je čestným předsedou). Je činný v mezinárodních organizacích demografů (člen Unie pro vědecký výzkum populace, spoluzakladatel Evropské asociace populačních studií, jejímž místopředsedou byl v letech 1983–91, člen Association internationale des démographes de langue française, České geografické společnosti, Masarykovy české sociologické společnosti (viz [[Česká sociologická společnost]]), České statistické společnosti, České politologické společnosti, České antropologické společnosti. V letech 1962–2005 byl členem redakční rady ''AUC – Geographica'', od roku 1982 je členem redakční rady časopisu ''[[Demografie]]'', od roku 1976 je v redakčním kruhu sborníku ''Acta demographica'', který vydává Československá / [[Česká demografická společnost]].

Své studie Pavlík zaměřil především k teoretické demografii, důkladně opřené o znalosti demografické analýzy a populačního vývoje. Hluboká diferenciace populačního vývoje jednotlivých regionů (nejen světa, ale i menších územních celků) a její zřejmá vazba na neméně hluboké rozdíly v kulturní a sociální struktuře obyvatelstva spolupůsobila na to, že se stal bezvýhradně zastáncem teorie demografické revoluce, jak ji do demografie uvedl Adolphe Landry, a to i v podmínkách, které této teorii zdaleka nepřály (neodpovídala marxistickým představám o zákonitostech demografické reprodukce ve vazbě na příslušné společenskoekonomické formace). Pavlík je jejím zastáncem i dnes, kdy ji mnozí považují za překonanou; z téhož důvodů se přiklání i k odpůrcům teorie druhého demografického přechodu, jak jej do demografie uvedli van de Kaa a Lesthaege. Během své dlouhé vysokoškolské dráhy připravil pro studenty řadu studijních textů, od zdařilých úvodů do statistiky aplikované na geografickou problematiku (''Statistika pro posluchače fakulty přírodovědecké'', 1965; v rozšířené verzi, kterou připravil ve spolupráci s Karlem Kühnlem ''Úvod do kvantitativních metod pro geografy'', 1982), překladu stěžejního díla francouzské demografické školy ''L‘Analyse démographique'' od Rolanda Pressata (''Základy demografické analýzy'', 1968) a úvodů do demografie (např. ve spolupráci s Hanou [[Librová Hana|Librovou]] ''Vybrané kapitoly z demografie'', 1981), až po vysokoškolskou učebnici ''Základy demografie'' (1986), do níž přispěl stěžejními oddíly. Jeho ''Nástin populačního vývoje světa'' (1964) byl prvním uvedením do problematiky demografické revoluce u nás; způsob, jakým analyzoval populace jednotlivých regionů a jejich diferenciaci, umožnil stálou aktualizaci, kterou od té doby zveřejňoval, naposledy např. v ''Demografii (nejen) pro demografy'' (vydání z roku 2009). Inicioval druhé vydání české verze ''Mnohojazyčného demografického slovníku'' (2005). Byl také koordinátorem a editorem první zprávy o lidském rozvoji za Českou republiku (1996). Zabýval v podstatě všemi aspekty vývoje obyvatelstva a možností jeho studia, a to jak v podobě demografické analýzy, tak demografické teorie, zejm. metodologií sčítání lidu, detailním studiem vazby reprodukčních modelů a úrovně plodnosti žen dle věku. Vyjadřoval se k postavení demografie v rámci ostatních vědních disciplin, účastnil se diskusí k populační politice; byl také autorem šetření populačního klimatu (v letech 1967–68)

Vždy se stavěl proti populační politice formulované explicitně propopulačně, neboť dopad jakýchkoli opatření nepovažuje z dlouhodobého hlediska za významný. Charakter demografické reprodukce považoval za odpovídající demografickým vztahům mezi lidmi v rámci příslušného demografického systému, který je ale formován souběžným působením celého spektra dalších systémů vytvářených lidmi a v neposlední řadě biologickou podstatou lidské reprodukce. S tím souvisí i Pavlíkův pohled na demografii, v němž lze sledovat vlivy společenskovědních oborů (filosofie, sociologie, ekonomie) a přírodovědných oborů (antropologie, medicína). Zároveň vždy zásadně odmítal degradaci demografie na demografickou statistiku, neboť tu vnímal pouze jako jednu z metod zkoumání lidské reprodukce. Zdůrazňoval také nutnost pochopení trendů ve vývoji obyvatelstva a z tohoto hlediska vyzdvihoval i historický aspekt demografie. Pavlík se cílevědomě zabýval českou demografickou terminologií a jejím symbolickým převedením do písemného projevu (v ucelené podobě publikované v ''Základech demografie'') a také diskusí na toto téma, která s přestávkami probíhala řadu let na stránkách časopisu ''[[Demografie]]''. Společně s Martinem [[Hampl Martin|Hamplem]] publikoval řadu příspěvků právě k teorii geografických a demografických systémů.

Významným počinem Pavlíkovým byl důraz na soustavný výzkum populačního vývoje České republiky v 90. letech a na počátku 21. století, v rámci kterého společně s Milanem Kučrou vydal postupně devět publikací nazvaných lapidárně ''Populační vývoj České republiky'', na kterých se podílel i autorsky. Jde o vynikající analýzy soudobého vývoje, začleněného do širších souvislostí, získávajících časem na ceně. Pavlík vychoval řadu žáků, kteří působí na vysokých školách nebo v jiných výzkumných pracovištích; patří mezi ně např. Jitka [[Rychtaříková Jitka|Rychtaříková]], Miroslava Mašková, Tomáš Kučera, Květa Kalibová, Jiřina Kocourková, Boris Burcin nebo Lucie Vítková.

Knihy: ''Nástin populačního vývoje světa'' (NČSAV, Praha 1964); ''Differentiation of Demographic Systems according to Development and Rank with Special Regard to the Third World'' (ECPS, The Hague 1975; spoluautor M. Hampl); ''Šetření populačního klimatu: Metodika, mezinárodní přehled a šetření venkovských žen v Čechách'' (Univerzita Karlova, Praha 1977); ''Demografická revoluce jako globální zákonitost populačního vývoje'' (Přírodovědecká fakulta UK, Praha 1977); ''Základy demografie'' (Academia, Praha 1984; spoluautorky J. Rychtaříková a A. Šubrtová); ''Demografie (nejen) pro demografy'' (Sociologické nakladatelství, Praha 1993; 2. vyd. 1993; 3. vyd. 2009; spoluatorky A. Vodáková a K. Kalibová); ''František Fajfr: Život a dílo'' (ČSDS, Praha 1993; spoluautorka A. Šubrtová); ''Mnohojazyčný demografický slovník'' (Česká demografická společnost, Praha 2005; spoluautorka K. Kalibová).

Studie: Dynamika hospodářsko společenské struktury obyvatelstva českých zemí (''Demografie'' 1959); Hospodářsko-společenské klasifikace obyvatelstva (''Demografický sborník'' 1959); Nástin některých názorů na úlohu populačního faktoru ve vývoji společnosti do vzniku marxismu (''Demografie'' 1963); K současnému stavu reprodukce obyvatelstva ve světě (''Politická ekonomie'' 1963); Demography of Africa (''AUC – Geographica'' 1970); Age-specific Fertility Rates: A World View (''AUC – Geographica'' 1972); Plodnost podle věku jako odraz reprodukčního chování (''Statistika a demografie'' 1972); Charakter současné vědy a dvojí pojetí demografie (''Demografie'' 1974); Dvojí přístup k realitě na příkladu demografie (''Studia geographica'' 1977); Minulost a budoucnost sčítání lidu (''Demografie'' 1980); Perspektivy prodlužování lidského života (''Demografie'' 1981); Optimalizace věkové struktury (''Demografie'' 1986; spoluautor I. Kuchár); Zákonitosti vývoje demografických systémů (''AUC – Geographica'' 1981); General and Specific Features of the Reproduction after Demographic Revolution (''AUC – Geographica'' 1990); Optimalizace kvality populace (''Demografie'' 1987; spoluautor I. Kuchár); Jaká má být naše populační politika (''Demografie'' 1990); Fertility Decline in Czechoslovakia during the Last Two Centuries (''Population Studies'' 1990; spoluatoři L. Fialová a P. Vereš); Changements politiques et transition démographique en Europe de l‘Est (''Revue belge de démographie'' 1991); Les tendances démographiques longues en Europe de l‘Est (''Population'' 1991); Svět očima demografie (''Demografie'' 1995); Les stades importants du développement démographique (''AUC – Geographica'' 1998); Globalizace a integrace světa – vize pro 21. století (''Ekológia & život'' 2000); Současná demografická situace světa a možné perspektivy (''Zpravodaj České biologické společnosti'' 2004).

Příspěvky ve sbornících: Divorces in Europe (L. A. Vaskovics, ed: ''Familienlebilder und Familienrealitäten''. Opladen 1997).

Sborníky: ''Sňatečnost a rodina'' (Academia, Praha 1992; anglicky 1992); ''Human Development Report – Czech Republic'' (DemoArt, Praha 1996); ''Population Development in the Czech Republic 1996'' (Praha 1997; spolueditor M. Kučera); ''Populační vývoj České republiky 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1990–2002'' (Praha 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002; spolueditor M. Kučera); ''Population Development in the Czech Republic 1999'' (Praha 1999).

Literatura: Vladimír Roubíček: Zdeněk Pavlík šedesátiletý (''Demografie'' 33, 1991: 71–72); Vladimír Roubíček: Sedmdesát let Zdeňka Pavlíka (''Demografie'' 43, 2001: 156–158).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Zdeněk Pavlík se podílel na [[:Kategorie:Aut: Pavlík Zdeněk|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <span class="PERSON_BORN"><time datetime="1931-03-31">31. března 1931</time> v Praze</span>
-<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2020-12-13">13. prosince 2020</time> v Praze</span>
+<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2020-12-12">12. prosince 2020</time> v Praze</span>
 <div id="photo">[[Soubor:Pavlík_Zdeněk_01.jpg|400px]]</div>

← Starší verze		Verze z 2. 12. 2024, 07:12
Řádek 2:		Řádek 2:

	<span class="PERSON_BORN"><time datetime="1931-03-31">31. března 1931</time> v Praze</span>		<span class="PERSON_BORN"><time datetime="1931-03-31">31. března 1931</time> v Praze</span>
		+	<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2020-12-13">13. prosince 2020</time> v Praze</span>
	<div id="photo">[[Soubor:Pavlík_Zdeněk_01.jpg\|400px]]</div>		<div id="photo">[[Soubor:Pavlík_Zdeněk_01.jpg\|400px]]</div>

@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 <span class="section_title">Příspěvky ve sbornících:</span> Divorces in Europe (L. A. Vaskovics, ed: ''Familienlebilder und Familienrealitäten''. Opladen 1997).
-<span class="section_title">Sborníky:</span> ''Sňatečnost a rodina'' (Academia, Praha 1992; anglicky 1992); ''Human Development Report – Czech Republic'' (DemoArt, Praha 1996); ''Population Development in the Czech Republic 1996'' (Praha 1997; spolueditor M. Kučera); ''Populační vývoj České republiky 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1990–2002'' (Praha 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002; spolueditor M. Kučera); ''Population Development in the Czech Republic 1999'' (Praha 1999).
+<span class="section_title">Sborníky:</span> ''Sňatečnost a rodina'' (Academia, Praha 1992; anglicky 1992); ''Human Development Report  Czech Republic'' (DemoArt, Praha 1996); ''Population Development in the Czech Republic 1996'' (Praha 1997; spolueditor M. Kučera); ''Populační vývoj České republiky 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1990–2002'' (Praha 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002; spolueditor M. Kučera); ''Population Development in the Czech Republic 1999'' (Praha 1999).
 <span class="section_title">Literatura:</span> Vladimír Roubíček: Zdeněk Pavlík šedesátiletý (''Demografie'' 33, 1991: 71–72); Vladimír Roubíček: Sedmdesát let Zdeňka Pavlíka (''Demografie'' 43, 2001: 156–158).
@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
-Zdeněk Pavlík se podílel na [[:Kategorie:Aut: Pavlík Zdeněk|některých heslech]] této encyklopedie.
+Zdeněk Pavlík se podílel na [[:Kategorie:Aut: Pavlík Zdeněk|některých heslech]] této encyklopedie.<br />

@@ Řádek 26: / Řádek 26: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Vladimír Roubíček: Zdeněk Pavlík šedesátiletý (''Demografie'' 33, 1991: 71–72); Vladimír Roubíček: Sedmdesát let Zdeňka Pavlíka (''Demografie'' 43, 2001: 156–158).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Fialová Ludmila|Ludmila Fialová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Fialová Ludmila]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Zdeněk Pavlík se podílel na [[:Kategorie:Aut: Pavlík Zdeněk|některých heslech]] této encyklopedie.