Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:02:57Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:08Z

import na produkční server

Nová stránka

percepce sociální – (z lat. percipere = přijímat, vnímat) – zákl. aspekt [[interakce sociální|sociální interakce]], vytváření obrazu druhého člověka (viz [[imago]]). ''P.s.'' má podstatný vliv na výběr [[techniky sociální|sociálních technik]] uplatňovaných vůči partneru interakce. Je to nevhodně zvolený termín, protože tu nejde jen o [[vnímání]] „toho druhého“. Při vytváření jeho komplexního „obrazu“ se uplatňuje také [[projekce]] a dotváření (např. jeho úmyslů, povahových rysů atd.) pomocí subjektivních kategorizací, atribucí aj. ''P.s.'' je možno v tomto interakčním smyslu chápat také jako testování hypotéz o druhém člověku, partneru interakce. Rozdíl ve vnímání věcí a osob spočívá především v tom, že ''p.s.'' se snaží proniknout „pod kůži“, identifikovat motivy, hodnotit je. Je to ''p.s.'' v užším smyslu, též označovaná termínem ''interpersonální percepce''. V širším smyslu znamená ''p.s.'' i vytváření „obrazu“ o spol. institucích a organizacích, velkých a malých skupinách, resp. soc. determinované vnímání vůbec. Zákl. klíči ''p.s.'' jsou: [[jednání]] interakčního protějšku, u osoby její výraz (zejm. mimický), vzezření, obsah a způsob řeči, dále [[status]] (resp. socioekon. postavení) a příp. [[příslušnost etnická|etnická příslušnost]] (zejm. k etnické minoritě). Uplatňuje se při tom „laická psychologie“, založená na předsudcích, nesprávných zobecněních atd. To vede k častým chybám v ''p.s.'', tj. k neobjektivnímu hodnocení ovlivněnému řadou tendencí, jako je přeceňování prvního dojmu ([[„haló-efekt“|haló efekt]]), metaforická generalizace (plné rty jsou např. považovány za znak smyslnosti), „naivní logika“ (sympatii vyvolávající objekty jsou považovány také za důvěryhodné) aj. Za hlavní dimenze obrazu druhé osoby jsou považovány: „soc. dobrý – soc. špatný“, „inteligentní – neinteligentní“, „silný – slabý“ a „aktivní – pasivní“ (''S. Rosenberg'', ''C. Nelson'', ''P. S. Vivekananthan'', 1968). Osoba je „zobrazena“ jako vzorec k sobě se hodících vlastností a je vnímána jako komplexní struktura, která zahrnuje také inkongruentní znaky a protiklady (''E. F. Mueller'', ''A. Thomas'', 1974).

''P.s.'' úzce souvisí se soc. zpracováním informací, nyní relativně samostatným tématem [[psychologie sociální|sociální psychologie]], která je převzala z psychologie kognitivních procesů (information processing). V tomto smyslu může být ''p.s.'' chápána jako druh „sociální kognice“, v níž se zpočátku silně uplatňoval vliv [[gestaltismus|gestaltismu]] zdůrazňováním působení apriorně daných schémat (''F. Strack'', 1987). Tak se vytvářejí i zobecnění do určitých kategorií osob, nositelů jisté spol. role (úředníka, průvodčího vlaku apod.). ''J. S. Brunner'' (1957) zdůraznil, že vnímání má dva charakteristické aspekty: selekci, která spočívá v tom, že ze všech daných podnětů jsou vnímány a zpracovávány jen některé, a interferenci, spočívající v hledání vnímaných znaků a vytváření nevědomých závěrů o vnímaném objektu. ''P.s.'' je silně zatěžována subjektivitou, takže v posuzování téže osoby či jiného soc. objektu různými pozorovateli jsou značné rozdíly (např. i v posuzováni inteligence téhož žáka různými učiteli). Velké rozdíly jsou i mezi laickým a odborným psychol. posuzováním. K tématu ''p.s.'' patří i ''p.s.'' sebe samého, problematika ''self-image'', obrazu, který si jedinec vytváří sám o sobě samém. Zde se uplatňuje zejm. ''sociální zrcadlo'', které vzniká z vědomí, jak je člověk posuzován jinými lidmi, jak s ním druzí jednají, co se o něm říká (''D. J. Bem'', 1972). Při ''p.s.'' druhých osob je nápadnější jejich chování a méně se uplatňují situační faktory, kdežto u ''p.s.'' sebe samého je tomu naopak (''E. E. Jones'', ''R. E. Nisbett'', 1971). Podle ''G. H. Meada'' (1934) své [[já]] nacházíme zobrazené v reakcích druhých lidí. Podle ''R. L. Helmreicha'' (1972) opakované prožívání situací se zátěží snižuje sebehodnocení. Byly vytvořeny různé teorie ''p.s.'', např. ve vztahu k interakci (''R. Tagiuri'', ''L. Petrullo'', 1958). Regulační teorii ''p.s.'' vytvořili ''K. Skarzynska'' (1981) a ''A. A. Bodalev'' (1970). ''Skarzyńská'' chápe ''p.s.'' jako „získávání orientace ve vlastnostech jiných lidí“, která hraje důležitou roli v regulaci vztahů člověka k jeho soc. prostředí.

<div class="translations">
social perception
perception sociale
Sozialperzeption
percezione sociale
</div>

Literatura: ''Bem, D. J.'': Self-perception Theory. In: ''Berkowitz, L.'' ed.: Advances in Experimental Social Psychology, 2. sv. New York 1972; ''Schneider, D. J.'' – ''Hastorf, A. H.'' – ''Ellsworth, P. C.'': Person Perception Reading. Mass 1978; ''Skarzyńska, K.'': Spostrzeganie ludzi. Warszawa 1981; ''Tagiuri, R.'' – ''Petrullo, L.'' eds.: Person Perception and Interpersonal Behavior. Stanford 1958.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bem, D. J.'': Self-perception Theory. In: ''Berkowitz, L.'' ed.: Advances in Experimental Social Psychology, 2. sv. New York 1972; ''Schneider, D. J.'' – ''Hastorf, A. H.'' – ''Ellsworth, P. C.'': Person Perception Reading. Mass 1978; ''Skarzyńska, K.'': Spostrzeganie ludzi. Warszawa 1981; ''Tagiuri, R.'' – ''Petrullo, L.'' eds.: Person Perception and Interpersonal Behavior. Stanford 1958.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Percepce sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server