Podmínky geografické (MSgS) - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo prostředí geografické ve Velkém sociologickém slovníku (1996)

2018-11-10T18:18:24Z

Přidána poslední věta Viz též heslo prostředí geografické ve Velkém sociologickém slovníku (1996)

JD v 3. 11. 2018, 01:32

2018-11-03T01:32:38Z

Nová stránka

podmínky geografické (MSgS) jsou souhrnem těch činitelů přírodního prostředí, které jsou všeobecným předpokladem společenského života a které neustále — jakkoli s proměnlivou intenzitou a nepřímo — tento život ovlivňují. Patří mezi ně hlavně podnebí, vlastnosti půdy, vertikální a horizontální členitost zemského povrchu, velikost a směr toku řek, ostatní vodstvo, flóra, fauna a nerostné bohatství.

Vliv těchto faktorů na procesy, ke kterým ve společnosti dochází, si lidé pro jeho zřejmost uvědomovali historicky vzato velmi brzy. V dějinách sociálního myšlení se setkáváme s mnoha směry a školami, které se pokoušejí celý sociální proces vysvětlit výlučně geografickými podmínkami, a to buď jejich souhrnem, nebo jejich jednotlivými složkami. Takovýto přístup k řešení problematiky společenského života se nazývá geografický determinismus.

Jakkoli prvky geografického determinismu se objevují již v počátcích sociálního myšlení ve starověku (např. u Hérodota, Hippokrata, Thukydida, Strabona, Polybia aj.), s jeho rozvinutou a systematickou podobou se setkáváme až v ideologii evropské revoluční buržoazie 18. století. Nejvýznačnějším představitelem geografického determinismu v tomto období byl francouzský osvícenský filosof Charles Montesquieu. Ve svém hlavním díle De l’esprit des lois (1748) propracoval teorii o určující úloze jednotlivých činitelů zeměpisného prostředí v životě společnosti. Za rozhodující faktor sociálního vývoje pokládal podnebí. Navazoval v tom na svého předchůdce, jiného francouzského autora, který působil v 16. století — Jeana Bodina.

Zatímco v Montesquieuově pojetí měl geografický determinismus výrazně protiteologický ráz, protože se pokoušel vysvětlovat společenské jevy přirozenými příčinami, a byl tudíž přes celkově zjednodušené chápání společnosti pokrokový, stává se v pozdějším období, kdy se jednotliví sociální myslitelé dopracovali hlubšího a relativně správnějšího pohledu na historii, vědecky neudržitelným a ideologicky velmi často sloužil reakčním společenským skupinám a hnutím.

Za bod zvratu v ideologickém působení geografického determinismu můžeme považovat dílo anglického autora H. T. Bucklea (1821—1862) History of Civilization of England. V jeho pojetí slouží geografický determinismus ospravedlnění koloniálního režimu a třídního panství vůbec. Snaží se například přímo charakterem podnebí vysvětlit kulturní zaostalost, výši mzdy i třídní vztahy v anglických asijských a afrických koloniích. Vyvrcholením reakčního ideologického a politického využití geografického determinismu se stala [[geopolitika (MSgS)|geopolitika]].

Na myšlence o určující roli geografických podmínek ve vývoji společnosti byl založen také jeden z významných směrů naturalistické sociologie — směr geografický, který se nejvíce rozvinul koncem 19. století. Jeho představitelé se pokoušeli dokazovat přímý vliv geografických činitelů zejména na takové jevy, jako je: a) ekonomický život a jeho organizace; b) zdraví obyvatelstva; c) lidská fyzická a duševní energie a zdatnost; d) sociální a politická organizace společnosti; e) duchovní život společnosti. Na tento přístup ke zkoumání sociálních jevů navázala pak ve 20. letech našeho století ekologická škola (viz [[ekologie (MSgS)|ekologie]]) v sociologii.

Marxistická teorie společnosti vliv geografických podmínek na sociální vývoj nepopírá. Nepokládá však tyto podmínky ani za jediný, ani za hlavní faktor tohoto vývoje. Jistý stav geografických podmínek je pro vznik a existenci člověka a tím i společnosti nutný (např. teplota pohybující se v určitém rozmezí, voda, úrodná půda, fauna a flóra apod.), je tedy jejich všeobecným předpokladem, rozhodující roli v sociálních změnách však nemá a není ani hlavní příčinou vývoje společnosti. Důkazem toho je například skutečnost, že civilizace, které se vyvíjejí v rozdílných geografických podmínkách, jsou si často značně podobné a naopak, mezi civilizacemi stejných nebo velmi podobných geografických podmínek jsou velké rozdíly. Kromě toho změny těchto podmínek probíhají ve srovnání s tempem sociálního vývoje nesmírně pomalu. Vývoj společnosti a jejích jednotlivých složek není tedy určován geografickými podmínkami, ale naopak jejich negativní i pozitivní vliv je sám podmíněn tím, co je rozhodujícím činitelem života společnosti a co má jednoznačně sociální povahu, tj. výrobou.

Literatura: Heyden G., Teorie životního prostoru, Praha, 1960; Ivanov-Omskij, Geografické prostředí a vývoj společnosti, Praha, 1952.

''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]'' 
[[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
[[Kategorie:MSgS]]

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Na myšlence o určující roli geografických podmínek ve vývoji společnosti byl založen také jeden z významných směrů naturalistické sociologie — směr geografický, který se nejvíce rozvinul koncem 19. století. Jeho představitelé se pokoušeli dokazovat přímý vliv geografických činitelů zejména na takové jevy, jako je: a) ekonomický život a jeho organizace; b) zdraví obyvatelstva; c) lidská fyzická a duševní energie a zdatnost; d) sociální a politická organizace společnosti; e) duchovní život společnosti. Na tento přístup ke zkoumání sociálních jevů navázala pak ve 20. letech našeho století ekologická škola (viz [[ekologie (MSgS)|ekologie]]) v sociologii.
 Marxistická teorie společnosti vliv geografických podmínek na sociální vývoj nepopírá. Nepokládá však tyto podmínky ani za jediný, ani za hlavní faktor tohoto vývoje. Jistý stav geografických podmínek je pro vznik a existenci člověka a tím i společnosti nutný (např. teplota pohybující se v určitém rozmezí, voda, úrodná půda, fauna a flóra apod.), je tedy jejich všeobecným předpokladem, rozhodující roli v sociálních změnách však nemá a není ani hlavní příčinou vývoje společnosti. Důkazem toho je například skutečnost, že civilizace, které se vyvíjejí v rozdílných geografických podmínkách, jsou si často značně podobné a naopak, mezi civilizacemi stejných nebo velmi podobných geografických podmínek jsou velké rozdíly. Kromě toho změny těchto podmínek probíhají ve srovnání s tempem sociálního vývoje nesmírně pomalu. Vývoj společnosti a jejích jednotlivých složek není tedy určován geografickými podmínkami, ale naopak jejich negativní i pozitivní vliv je sám podmíněn tím, co je rozhodujícím činitelem života společnosti a co má jednoznačně sociální povahu, tj. výrobou.
 <span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Heyden G.</span>, Teorie životního prostoru, Praha, 1960; <span class="creator">Ivanov-Omskij</span>, Geografické prostředí a vývoj společnosti, Praha, 1952.
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Sedláček Jan|Jan Sedláček]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Sedláček Jan]]
 [[Kategorie:MSgS]]