Politika jazyková - Historie editací

ZRN v 28. 2. 2018, 13:53

2018-02-28T13:53:58Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:00Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:15Z

import na produkční server

Nová stránka

politika jazyková – systém opatření podložených dlouhodobější koncepcí, která se vztahují k funkčnímu rozdělení [[jazyk|jazyků]] nebo jazykových podsystémů a k [[norma jazyková|jazykovým normám]]. Někdy se ve stejném významu používá pojmu [[plánování jazykové|jazykové plánování]], v evrop. kontextu se ale většinou ''p.j.'' chápe šířeji. ''P.j.'' se týká zejm.: ''1.'' úprav vztahu mezi jednotlivými jazyky koexistujícími v rámci určité společnosti, teritoria, regionu, obce apod., přičemž jde především o řešení problému úředního, liturgického a vyučovacího jazyka, o možnost vydávání časopisů, knih a odborné literatury v tom či onom jazyce, o přístup určitých jazyků do rozhlasu a televize apod.; ''2.'' řešení vztahu mezi spisovným a nespisovným jazykem; ''3.'' řešení vztahu mezi psaným a hovorovým jazykem, tedy otázek písma, pravopisných norem a norem výslovnosti, transkripce cizích slov do nár. jazyka apod.; ''4.'' regulace tvorby slovní zásoby, především přejímání slov z cizích jazyků; ''5.'' usměrňování vztahu k nadnár. prostředkům jazykové komunikace, např. ''esperantu'', k užívání tzv. světových jazyků, jejich výuce apod. V zásadě mohou ''p.j.'' koncipovat jakékoliv organizace a útvary: stát, polit. strany, spol. hnutí, náb. organizace aj. Obvykle i v rámci jedné a téže společnosti, teritoria či národa existuje více přístupů k [[otázka jazyková|jazykové otázkce]] a tím i více ''p.j.'' Obecně se vyděluje ''p.j.'' konzervativní, bazírující na stabilitě jazykových norem a striktně kontrolující slovní zásobu [[jazyk spisovný|spisovného jazyka]] i funkční užití jeho jednotlivých žánrových vrstev, a ''p.j.'' otevřená změnám. Existují ''p.j.'' puristického typu, usilující o jasné ohraničení určitého jazyka po stránce lexikální i gramatické vůči jazykům příbuzným, nebo naopak politiky benevolentní, připouštějící vliv [[akulturace]] v oblasti vývoje nár. jazyka.

Ze s-gického hlediska vystupuje do popředí vazba ''p.j.'' na širší koncepty [[politika kulturní|kulturní politiky]], národnostní politiky a politiky vůbec. Obecně demokratizační tendence mají v jazykové oblasti řadu spec. rysů: ''a)'' zrovnoprávnění jazyků ve vztahu ke státu (škole, úřadům apod.) bez ohledu na jejich rozvinutost a postavení příslušné národnostní menšiny, ''b)'' odmítnutí monopolu jedné soc. vrstvy či soc. skupiny, instituce (např. církve) na utváření slovní zásoby a jazykových norem spisovného jazyka, ''c)'' ocenění jazykových a žánrových kvalit běžného jazykového projevu lidu, ''d)'' respekt k individ. jazykovým zvláštnostem, pokud nebrání komunikativnosti sdělení, ''e)'' zjednodušení jazykových norem a zpřístupnění jazykové kultury. Součástí demokr. ''p.j.'' je i přímá podpora rozvoje nerozvinutých jazyků (např. romštiny). Protipólem jsou ''p.j.'' diskriminující, asimilující a centralizující, které vesměs brání přirozenému rozvoji jazyka a vytěsňují jak minoritní jazyky, tak nekodifikované jazykové formy na okraj společnosti (viz [[diskriminace sociální]], [[asimilace]]). Nejživější je ''p.j.'' v zemích s dosud živým národnostním problémem. Ke změně státní ''p.j.'' dochází zejm. v období prudkých spol. změn (např. v SSRR po VŘSR, v Turecku po převratu vedeném ''Kemalem Atatürkem'', v Německu po nástupu ''A. Hitlera'', v rozvojových zemích po získání samostatnosti aj.). Řada zásahů v takových obdobích je motivována nejen snahou usnadnit jazykovou komunikaci, ale i potřebou demonstrovat cézuru mezi starým a novým a příp. ztížit studium starší literatury. Většina úprav jazyka se dotýká veř. sféry života, i když ojediněle se vyžaduje dodržování norem i v oblasti soukromé. Hist. je ''p.j.'' velmi starým jevem, známým již z antiky. Intenzívně byla ''p.j.'' rozvíjena církví. V sekularizované podobě jsou její počátky spjaty zejm. s renesanční Itálií a ''Richelieuovou'' Francií, v níž také vznikly první instituce dbající na čistotu jazyka, vydávající slovníky spisovného jazyka a různé jazykové příručky.

<div class="translations">
linguistic policy
politique linguistique, politique sur l'usage des langues
Sprachpolitik
politica linguistica
</div>

Literatura: ''Bright, W.'' ed.: Sociolingvistics. Mouton 1966; ''Havránek, B.'': Vývoj českého spisovného jazyka. Praha 1979; ''Houghen, E.'': The Ecology of Language. Stanford 1972; ''Language'' in Society. London 1973; ''Mukařovský, J.'': Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971; ''Rubin, J.'' – ''Jernudd, B. H.'' eds.: Can Language Be Planned. Honolulu 1971; ''Švejcer, A. D.'' – ''Nikolskij, L. B.'': (1978) úvod do sociolingvistiky. Praha 1983.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bright, W.'' ed.: Sociolingvistics. Mouton 1966; ''Havránek, B.'': Vývoj českého spisovného jazyka. Praha 1979; ''Houghen, E.'': The Ecology of Language. Stanford 1972; ''Language'' in Society. London 1973; ''Mukařovský, J.'': Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971; ''Rubin, J.'' – ''Jernudd, B. H.'' eds.: Can Language Be Planned. Honolulu 1971; ''Švejcer, A. D.'' – ''Nikolskij, L. B.'': (1978) úvod do sociolingvistiky. Praha 1983.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bright, W.'' ed.: Sociolingvistics. Mouton 1966; ''Havránek, B.'': Vývoj českého spisovného jazyka. Praha 1979; ''Houghen, E.'': The Ecology of Language. Stanford 1972; ''Language in Society''. London 1973; ''Mukařovský, J.'': Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971; ''Rubin, J.'' – ''Jernudd, B. H.'' eds.: Can Language Be Planned. Honolulu 1971; ''Švejcer, A. D.'' – ''Nikolskij, L. B.'': (1978) úvod do sociolingvistiky. Praha 1983.
 ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bright, W.'' ed.: Sociolingvistics. Mouton 1966; ''Havránek, B.'': Vývoj českého spisovného jazyka. Praha 1979; ''Houghen, E.'': The Ecology of Language. Stanford 1972; ''Language'' in Society. London 1973; ''Mukařovský, J.'': Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971; ''Rubin, J.'' – ''Jernudd, B. H.'' eds.: Can Language Be Planned. Honolulu 1971; ''Švejcer, A. D.'' – ''Nikolskij, L. B.'': (1978) úvod do sociolingvistiky. Praha 1983.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 [[Kategorie:VSgS]]