Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:03Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:55:22Z

import na produkční server

Nová stránka

pověra – dnes se často chápe jako tvrzení, vzorec chování či jednání neslučující se s věd. přístupem, někdy jako vše, kde se počítá se zásahem [[nadpřirozeno|nadpřirozena]] včetně všech [[náboženství]]. Ale už historiograf ''p.'' ''A. Lehmann'' na přelomu 19. a 20. st. upozorňuje na nutnost odlišit ''p.'' nejen od [[věda|vědy]], ale i od náboženství. Zahrnuje pod pojem ''p.'' to, co nemá oprávnění v určitém náboženství, nebo co je v dané době ve sporu s věd. pojetím přírody. Systémem ''p.'' je podle ''Lehmanna'' [[okultismus]]. ''W. F. Bonin'' (1976) uvádí, že řec. výraz pro ''p.'' deisidaimonia znamenal neadekvátní poměr k božskému (přepjatý strach před zlými duchy a bohy), čemuž původně odpovídalo i lat. „superstitio“; teprve později je ''p.'' chápána jako věd. nedokazatelná [[víra]]. Podobně ''J. Grimm'' (''Deutsche Mythologie'', 1853) klade rovnítko mezi něm. výraz Aberglaube (pověra) a Überglaube (nad-víra ve smyslu nadnesené víry), ale není jasné, kde víra přestává být rozumná a stává se ''p.'' Nadto tato etymologie není zcela zajištěná, stejně tak může být v kořenech výrazu víra falešná (After-) nebo scestná (Ab-). Libertinismus označuje za ''p.'' víru [[národy přírodní|přírodních národů]], ale hovoří také o „nekulturní primitivnosti“ jako živné půdě ''p.'', k níž počítá i různé druhy lidových věr (Volksglauben). Katol. církev pokládala za ''p.'' vše, co nebylo v souhlase s její vlastní vírou a co od této víry odvádělo, přičemž ale některé obecně uznávané druhy ''p.'' (např. víru v čarodějnice) přijímala (bylo kacířstvím nevěřit v díla čarodějnic) a šířila i některé pověrečné praktiky (víru v moc ostatků svatých, škapulíře atd.). ''P.'' bývala spojována s [[pohanství|pohanstvím]], s [[kacíř|kacíři]] a také s nevěrectvím. ''J. von Negelein'' (1931) užívá termín „náboženská pověra“, kterou považuje pouze za jeden z více druhů ''p.'' Zvl. druh někdy spol. nebezpečných ''p.'', jejichž třídění je velmi obtížné především pro různorodost pověrečných praktik, tvoří tzv. paramedicína (''O. Prokop'', 1977, 1983), víra v „zázračné léčitele“ a „zázračné léčebné prostředky“, která bývá spojena se šarlatánstvím, ale i náb. přesvědčením (viz [[zázrak]]). Ale to neodlišuje tento druh pověr spolehlivě od tzv. alternativní medicíny.

Podle ''O. Pertolda'' se ''p.'' v jistém smyslu vyvíjí z extrapolace náb. víry motivované potřebami praxe, přesahujícími oficiální náboženství. Spektrum lidových ''p.'' i reakcí na určité pověrečné představy a fantazie je velmi pestré, od nutkavých úkonů spojených s charakteristickým magickým myšlením přes „podkovu pro štěstí“ a „kočku přes cestu“ až po užívání různých „čarovných prostředků“ pro nejrůznější účely. ''P.'' lze chápat také jako úpadkovou, degenerovanou formu náboženství, i když celá řada ''p.'' nemá náb. původ (''Pertold''). Ne všechny ''p.'' souvisí s nadpřirozenem. Jsou to např. pracovní ''p.'' (rostliny se mají vysazovat jen v době přibývajícího měsíce apod.). Hist. původ ''p.'' se pokusil objasnit ''G. Zwerenz'' (1956): ''p.'' je „kusem zaostalého vědomí“ a má své kořeny v kultovních formách a magickém myšlení Babylóňanů, Egypťanů a Řeků spojeném s touhou po štěstí, zdraví (amulety a talismany), je „ideologií útěchy“, jejíž formy se hist. mění, ožívají zejm. v podmínkách bídy, válek a nejistot. Vedle momentu surogátní [[naděje]] bývá ještě silnějším hnacím motivem [[strach]]. I v současné době je, jak ukazují výzkumy, rozšířena víra v možnosti předvídání osudu z postavení hvězd, čar na dlani, z karet a krystalu, víra v různé okultní léčebné prostředky, v existenci duchů atd. a lidé se běžně ve chvílích obav, úzkosti, nejistoty z budoucnosti uchylují k drobným pověrečným praktikám, které mají někdy podobu nutkavého chování (vykročit přes práh pravou nohou, sáhnout si na kominíka, nevracet se pro zapomenuté věci apod.) a funkci jakési „pojistky“; zároveň jsou připustěním určité bezmocnosti racionálního chování.

<div class="translations">
superstition
superstition
Aberglaube
superstizione
</div>

Literatura: ''Negelein, J.'': Weltgeschichte des Aberglaubens, sv. 1–2. Berlin 1931, 1935; ''Pertold, O.'': Pověra a pověrčivost. Praha 1956; ''Zwerenz, G.'': Magie-Sternglaube-Spiritismus: Streifzüge durch den Aberglauben. Leipzig, Jena 1956.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Negelein, J.'': Weltgeschichte des Aberglaubens, sv. 1–2. Berlin 1931, 1935; ''Pertold, O.'': Pověra a pověrčivost. Praha 1956; ''Zwerenz, G.'': Magie-Sternglaube-Spiritismus: Streifzüge durch den Aberglauben. Leipzig, Jena 1956.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Pověra - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server